Část 69

506 37 2
                                    

Clarke.....

  Váhala jsem. Hrozně mě štvalo, že o mě
   a o Lexe mluvil, jakoby nás znal. Začínala
   jsem si ale uvědomovat, že má možná
  trochu pravdu. Teď jsem konečně měla
  možnost mu to vrátit. Tolik jsem mu
  chtěla ublížit za to co mi udělal.

,,Udělej to.....a už mě nikdy neuvidíš. řekl
  Rodrigéz.
  Neposlouchej ho Clarke! řekla Lexa.
  Clarke.....no tak. řekla Lexa.

  Strašně jsem chtěla tu spoušť zmáčknout,
  ale nešlo to. Měl pravdu....jsem slabá.
  Ze vzteku byl najednou pláč a já si chtěla
  jen lehnout na zem a brečet. Moje ruce se
třásly a já tu zbraň položila zpátky na
stůl.

,,To jsem si myslel. řekl Rodrigéz.

Do místnosti vešly dva policisté a odvedli
Rodrigéze pryč.

,,Mě se nikdy nezbavíš Clarke. řekl před tím
než ho odvedli.

Lexa ke mě přistoupila a objala mě. Začala
jsem jí brečet na rameno.

,,Clarke.... řekla a pevně mě objala.
Jen klid. zašeptala mi do ucha.
Už je to dobrý Clarke. uklidňovala mě.
Proč jsi odešla Lexo? řekla jsem
sevřeným hlasem.
Já nikam neodešla Clarke. řekla.
  Celou dobu jsem seděla v čekárně. řekla.
Proč si na něj mířila tou zbraní Clarke?
zeptala se.
Já nevím....prostě mě k tomu
  vyprovokoval. řekla jsem.

,,Slečno Simonsová mohla byste nám
odpovědět na pár otázek prosím?
zeptal se ten policista.
Jistě....moment. řekla jsem.

,,Clarke....běž s Lincolnem a počkejte na
mě v autě. Za chvíli příjdu. řekla mi.
Kývla jsem na souhlas a pak jsem spolu
   s Lincolnem odešla pryč.

  Měla jsem uslzené oči a po chvíli sezení
v autě jsem usnula.

  Lexa.....

  Zůstala jsem ve výslechové místnosti a
  sedla jsem si na místo, kde předtím
  seděla Clarke. Asi po pěti minutách
  přišel policista.

,,Takže slečno Simonsová....začal.
   Slečna Mitchellová nám řekla, že potom
   co ji Rodrigéz unesl ztratila paměť.
   Ano to je pravda. řekla jsem.
  Dále nám řekla, že ji Rodrigéz vydíral,
  vyhrožoval jí a také ji sexuálně obtěžoval.
  Ano to je také pravda. řekla jsem.
  Dobrá.... řekl.

,,To vypadá, že si Rodrigéz ve vězení posedí
   dlouho řekl.
   Pousmála jsem se.
   Můžu už jít? řekla jsem.
   Ne....ještě ne. řekl.
   Obávám se, že budeme muset zatknout i
   slečnu Mitchellovou. řekl.

,,Proč?! zeptala jsem se.
  Protože se pana Rodrigéze pokusila zabít.
  řekl.
  Ne....jen na něj mířila zbraní. řekla jsem.
  I to je bráno jako pokus slečno. řekl.
  Je mi to líto. řekl a chtěl odejít.

,,Prosím počkejte. řekla jsem mu.
  Clarke je dobrý člověk nikdy by nikomu
  neublížila věřte mi. řekla jsem.
  On si povzdechl.
  Jak tedy vysvětlíte to co se tu stalo před
  chvíli? zeptal se.
  Rodrigéz ji k tomu vyprovokoval ona by
  nikdy nic takového neudělala. řekla jsem.

  On se podíval do svých papírů.

,,Hmm mate pravdu...její trestní rejstřík je
  čistý. řekl.
  Navíc u sebe žádnou zbraň neměla. řekla
  jsem.
  Ta byla moje šéfe. Zapomněl jsem ji na
  stole. ozval se ten policista co Clarke
  předtím vyslíchal. 
  Prosím omluvte mě. řekl a spolu se svým
  kolegou odešel.

  Za deset minut byl zpátky.

,,Vzhledem k tomu, že slečna Mitchellová
   v minulosti nespáchala žádný trestný čin
   a chyba se stala na straně mého kolegy,
   tak můžete obě odejít. řekl.
   A co Rodrigéz? zeptala jsem se ho.
   Rodrigéz bude převezen do vazby a poté
   půjde k soudu.
   Dobře děkuji vám. řekla jsem.
   Nashledanou slečno Simonsová. řekl ten
   policista a odešel.

   Já se pak vydala k autu. Když jsem vlezla
   do auta  tak Clarke ležela na sedadle a
   spala. Opatrně jsem ji zvedla a hlavu jsem
   jí položila na moje rameno. Nevzbudila
   se a stále spala.

,,Tak co Lexo? zeptal se Lincoln.
  Všechno už je vyřešený. Můžeme jet do
  hotelu. řekla jsem.
  Dobrá. řekl, nastartoval auto a my jeli do
  hotelu.

  Clarke spala celou cestu. Když jsme zastavili
  před hotelem, tak jsem Clarke nechala spát
a Lincoln ji odnesl do mého pokoje. Tam
ji položil na postel a já jsem si pak šla
sednout na balkon. Seděla jsem tam a
přemýšlela jsem o celé té situaci na stanici.
Byla jsem strašně ráda, že Clarke nakonec
nechali odejít domů, ale hrozně mě zajímalo
čím Clarke vyprovokoval.

,,Lexo... ozval se mi Lincoln za zády.
Ano Lincolne? řekla jsem.
Potřebuješ mě tu ještě? zeptal se.
Asi ne....proč se ptáš? zeptala jsem se ho.
Chtěl jsem jít pozdravit Octavií. řekl.
Kdo je Octavie? zeptala jsem se.
Jedna holka co jsem potkal včera na pláži.
  řekl.
  Povídali jsme si u bazénu, ale pak jsem
  slyšel, že je tam Rodrigéz a šel jsem ti to
  říct. řekl.
  Jistě....můžeš jít. řekla jsem.
  Díky Lexo mějte se. řekl vesele a odešel.

  Já se usmála a zůstala jsem tam sedět.
  Když se pak začalo stmívat šla jsem si
  lehnout. Najednou mi přišla SMS zpráva.

,,Ahoj Lexo potřeboval bych se s tebou sejít
  zítra ráno ve studiu. Mám nápad na
  novou píseň.
  S pozdravem Ed Sheeran. přečetla jsme
  si pro sebe.

  Odepsala jsem mu, že budu ve studiu v
  8, položila jsem telefon na stůl. Pak jsem
  si všimla, že má Clarke pořád na sobě její
  boty. Sundala jsem jí je a položila jsem
  je na zem. Clarke jsem přikryla peřinou
  a poté jsem usla vedle ní.

Tell Me You Love Me Kde žijí příběhy. Začni objevovat