Je tu další část! 😄 Doufám že vás příběh
stále baví. Děkuju za vaše hlasy a podporu.
Moc si toho vážím. ❤️❤️❤️ Na
pokračování se můžete těšit zítra.
Clarke.....
,,Kvůli ní tu nejsi. řekla jsem.
Máš pravdu. řekl a kývl na jeho dva
lidi. Oni Lexu pustili, ale strčili ji směrem
k Rodrigézovi, který ji znovu chytil.
,,Hned mě pusť. řekla Lexa, začala se
kroutit, ale zbytečně.
Nepustím a víš proč? řekl a nabil svou
zbraň, kterou Lexe poté přiložil k hlavě.
Moje srdce v tu chvíli začalo tlouct a já
dostala strach. Několikrát jsem zamrkala
a snažila jsem se působit, co nejmíň
rozrušeně.
,,Stejně po mě pátrá policie. Už mě zavřou
za vraždu, tak nemám co ztratit nemyslíš
Clarke? řekl a podíval se na mě.
Jestli chceš někoho zabít....tak zabij mě.
nevěřila jsem, že jsem to řekla, ale v
tuhle chvíli bych mu řekla cokoliv jen,
aby Lexu pustil.
Lexa jen zavrtěla hlavou.
To by bylo moc jednoduché. řekl.
,,Nějaká poslední slova? řekl a podíval se
na Lexu, ta se na mě divala se slzami
v očích. Já jsem se na ni dívala úplně
stejně, protože jsem věděla, že tohle
skončí špatně.
,,Miluju tě Clarke. řekla tiše a začala
zadržovat pláč.
,,Nedělej to prosím. řekla jsem skrz pláč.
Udělám....udělám....cokoliv budeš
chtít....jen jí prosím neublížuj. řekla
jsem skrz pláč.
Clarke....tohle nedělej. řekla Lexa tiše.
Cokoliv....budu chtít. zopakoval
zamyšleně.
,,Odejdu s tebou a....Lexu už nikdy
neuvidím, jestli je to, toho co ti jde.
Jen ji prosím nech jít.
řekla jsem zlomeně. Ani jsem nedýchala.
Platí. řekl a zbraň dal dolů. Cítila jsem
úlevu, ale taky bolest kvůli tomu, co jsem
právě řekla, ale kdyby Lexu zabil, tak
by to bylo ještě horší.
,,Jestli jí ještě někdy uvidím tak jí zabiju.
řekl.
Kývla jsem a divala jsem se do země.
Můžu se jen rozloučit? řekla jsem.
Fajn. řekl a Lexu pustil. Potom i se svými
dvěma muži opustil Lexy dům.
Lexa.....
Vůbec jsem nevěřila svým uším. Cítila
jsem se snad ještě hůř než, když umřela
Costia. Chtělo se mi brečet, ale snažila
jsem se být silná. Rodrigéz s ostatními
opustili místnost a my jsme tam zůstaly
samy. Clarke stála přede mnou a dívala
se do země. Přistoupila jsem k ní blíž.
Ale nedokázala jsem nic říct. Clarke mě
vzala za ruku a odelšly jsme do ložnice.
Posadily jsme se na postel.
,,Clarke.... začala jsem.
Co....jsi to řekla? řekla jsem tiše.
Clarke se rozbrečela.
Pevně jsem objala.
Zabil by tě. řekla mi Clarke do ramene,
aniž by přestala brečet.
Nechci, abys odešla Clarke. řekla jsem
jí do ucha.
Mrzí mě to Lexo.... řekla.
Ale....musím. řekla Clarke.
Nemusíš. řekla jsem jí.
Utečeme odtud. řekla jsem tiše.
,,Lexo, jeho lidi jsou všude. řekla Clarke.
Zvedla jsem se šla jsem se podívat
z okna a bohužel měla pravdu.
Zatáhla jsem závěsy a povzdechla jsem
si.
Nechci žít bez tebe Clarke. řekla jsem a
otočila jsem se na ní.
A já zas nechci žít ve světě, kde jsi mrtvá.
řekla Clarke, chytila mě za ruku a
přitáhla si mě k sobě.
Nechoď Clarke.... řekla jsem a sedla jsem
si vedle ní. Clarke mě povalila na postel.
