Lexa.....
Clarke po chvíli usnula na gauči, ale já byla
stále vzhůru. Lincoln se nevracel a já čekala
kdy se vrátí. Zkusila jsem mu zavolat, ale
byl nedostupný. Opatrně jsem se zvedla
z gauče a šla jsem se po něm podívat.
Když jsem otevřela dveře, tak tam
seděl a nepřítomně se díval před sebe.
Já si sedla vedle něj. On se na mě jen
podíval a mlčel.
,,Jsi vpohodě? zeptala jsem se ho.
Jo.....doktor říkal, že to není zlomené, ale
že tu ruku nemám moc namáhat. Budu
vpohodě. řekl sklesle.
,,A proč nejdeš dovnitř? zeptala jsem se ho.
On jen pokrčil rameny.
Chtěl jsem být chvíli sám. řekl prostě.
Chápu. řekla jsem a chtěla jsem se
zvednout.
Ale nevadí mi když tu zůstaneš. dodal.
Fajn. řekla jsem a zůstala jsem sedět vedle
něj.
Mezi námi nastalo ticho. Lincoln vypadal
docala přešle, což mi přišlo divné vzhledem
k tomu, že se vždycky snažil každému
zvednout náladu.
,,Proč ti tolik vadilo, že jsem chtěla řídit to
auto? zeptala jsem se ho.
Protože.... začal.
Nemyslel jsem to zle....opravdu. řekl.
Jen vždycky řídím já....a.... odmlčel se
a zvedl ruku na které měl obvaz.
Kvůli tomuhle teď řídit nemůžu a vlastně
nemůžu dělat vůbec nic. Jestli se něco
stane, nemůžu dělat nic a přijdu si
zbytečně. řekl sklesle.
Jestli chceš abych odjel....tak klidně
odjedu. řekl a podíval se na mě.
Já jsem jen zavrtěla hlavou.
,,Chceš odjet? zeptala jsem se ho.
No....nechci. Ale nechci tu nějak překážet
chápeš? řekl a zadíval se před sebe.
Pousmála jsem se na něj.
Ale vždyť tu nepřekážíš. řekla jsem s
úsměvem.
Pokud tu chceš zůstat...tak tu zůstaň.
řekla jsem.
Fajn. řekl a pousmál se.
Až se ti ta ruka zase zahojí nechám řízení
zas na tobě. řekla jsem a opět jsem se na
něj usmála.
Slibuješ? řekl a opět se na mě podíval.
Jasně....ale do tý doby řídím já. řekla
jsem.
On na mě chvíli zamyšleně koukal.
Fajn. řekl a pousmál se.
Super. řekla jsem.
,,Ráno zavolám Titovi a Gustusovi. řekla
jsem.
Dokud se neuzdravíš budou hlídat před
domem. řekla jsem.
Jeho úsměv se rozšířil.
Díky. řekl vděčně.
Vpohodě. řekla jsem.
No nic....asi si už půjdu lehnout. řekla jsem.
Fajn. řekl a opět se zadíval před sebe.
Dobrou noc Lincolne. řekla jsem a dala
jsem mu ruku na rameno.
On se opět pousmál.
Dobrou noc Lexo. řekl, já se zvedla a šla
jsem dovnitř.
Když jsem vešla dovnitř, Clarke seděla na
gauči a protahovala se. Sedla jsem si vedle
ní a políbila jsem ji na tvář.
,,Kde jsi byla? zeptala se rozespale.
Nikde. Jen jsem se byla podívat, kde je
Lincoln. řekla jsem.
Clarke se pousmála.
A našla jsi ho? řekla a podívala se na mě.
Jo. Sedí venku. řekla jsem.
Proč nepřijde za námi? zeptala se.
Chce být sám. řekla jsem.
A není mu něco? zeptala se Clarke
starostlivě.
Já se usmála a zavrtěla jsem hlavou.
,,Nic mu není. řekla jsem.
Co mu vůbec řekli v nemocnici? zeptala se.
Že má odpočívat a že bude brzy vpořádku.
řekla jsem.
A je ta ruka zlomená? zeptala se Clarke.
Není....prý to má jen naražené. řekla jsem
s klidem.
Clarke kývla.
,,A proč chce být sám? zeptala se.
Pokrčila jsem rameny.
Říkal mi, že je zklamaný kvůli tomu co se
stalo. řekla jsem.
Zklamaný? řekla Clarke nechápavě.
Jo....protože prý kvůli tomu nemůže
řídit a že si tu pak přijde zbytečně. řekla
jsem.
Clarke se zamračila.
Ale promluvili jsme si a teď už je mu líp.
řekla jsem a pousmála jsem se.
Tak to jsem ráda. řekla Clarke a objala
mě.
Zívla jsem.
Promiň. řekla jsem a usmála jsem se.
Clarke se taky usmála a odtáhla se ode mě.
Už je celkem pozdě. řekla jsem když jsem
se podívala na hodiny.
Máš pravdu. řekla Clarke.
Asi si půjdu lehnout. řekla jsem.
Fajn. řekla Clarke.
Usmála jsem se na ní a políbila jsem ji.
Půjdu na chvilku za Lincolnem a hned
přijdu dobře? řekla Clarke.
Jistě. řekla jsem a usmála jsem se.
Clarke......
Lexa šla do ložnice. A já šla ven. Lincoln
seděl před dveřmi. Sedla jsem si vedle
něj.
On se pousmál.
,,Už je pozdě Lincolne. řekla jsem.
Vážně? zeptal se.
Kývla jsem.
Je 11 večer. řekla jsem.
Fajn....díky za zprávu. řekl a usmál se
na mě.
Taky jsem se usmála.
Málem bych zapomněl. řekl.
Včera jsem nakoupil nějaké jídlo. řekl.
To je skvělý. Díky Lincolne. řekla jsem.
On se opět usmál.
,,Bolí to? zeptala jsem se ho.
On si povzdechl a podíval se na svou ruku.
Když na to nemyslím tak ani ne. řekl a
pousmál se, ale vypadal přešle.
Nic si z toho nedělej Lincolne. Brzo to
přejde. povzbudila jsem ho.
Já vím. řekl a opět se usmál.
,,Dobrou noc Lincolne. řekla jsem a objala
jsem ho.
Dobrou Clarke. řekl a pousmál se, já se zvedla
šla zpět dovnitř za Lexou.
Vešla jsem do ložnice a ta byla prázdná.
,,Lexo? zavolala jsem.
Ano? řekla, když vyšla z koupelny, která
byla napravo ode mě. Měla na sobě jen
ručník.
Usmála jsem se na ní.
Myslela jsem, že jsi zase někam zmizela.
řekla jsem.
Proč bych to dělala? řekla a její úsměv
se rozšířil a ona ke mě přistoupila blíž.
Protože jsi....tajemná. řekla jsem s
úsměvem.
To je pravda. řekla a její ruce omotala
kolem mého pasu.
Ale ne dneska. řekla a krátce mě políbila.
Usmála jsem se.
Až budu chtít zmizet dám ti vědět. řekla
a políbila mě na krk.
A zmizíme spolu. řekla a usmála se.
Objala jsem ji.
Dobře. řekla jsem.
Pak jsem si ze skříně vyndala něco
pohodlného na spaní a šla jsem si dát taky
sprchu.
