Stála jsem tam opřená o dveře s
překvapeným výrazem.
,,Pojďte prosím dovnitř. řekla jsem opile.
a ustoupila jsem o krok zpátky cítila jsem
jak ztrácím rovnováhu, ale Linda mě
naštěstí chytila.
Pozor. řekla když mě zachytila.
Zavřela dveře a dovedla mě k posteli.
Já se posadila a cítila jsem se opravdu
mizerně. Ani ne kvůli tomu, že jsem
opilá, ale spíš kvůli tomu že mě tu
takhle našla právě Linda. Kdyby to byl
Lincoln tak je to vpohodě, ale ona mě
vůbec nezná a jediné co máme
společného je Clarke.
,,Moc....se omlouvám. dostala jsem ze
sebe.
Doufala jsem, že tu bude Clarke. řekla.
Clarke.... zopakovala jsem.
Kde je? zeptala se.
Ona..... nedokázala jsem to říct.
Víte.... začala jsem.
Clarke.... pokračovala jsem.
Hledá....jí....policie. řekla jsem.
Cože?! vyhrkla.
Provedla snad něco? zeptala se.
Ne. Před čtyřmi dny jí...unesli. řekla jsem.
Ona byla dost v šoku. Párkrát zamrkala
a pak se zvedla a šla ke stolu kde byla.
druhá sklenička.
Sedla si s ní na postel vedle mě.
,,Mohu? zeptala se a ukázala na láhev
rumu.
Ji-stě. řekla jsem.
Vypila celý obsah najednou a skleničku
položila na stůl.
,,Lindo... začala jsem.
Moc...se omlouvám že....jste mě tu takhle
našla. snažila jsem se omluvit.
Myslím, že bych na tvém místě udělala
to samé. řekla.
Nechtěla jsem vám o tom říkat protože...
jsem vás tím nechtěla děsit. řekla jsem.
No.... začala.
Aspoň to vím teď. řekla.
,,Já..... začala jsem.
Lexo..... přerušila mě.
Vím, že na to není vhodná doba, ale
vadilo by ti kdybych....ti tykala. řekla.
Ne....nevadilo. řekla jsem.
Vím, že jsi to myslela dobře. řekla.
Vážně? zeptala jsem se.
Ano. řekla.
,,Přísahám, že jsem udělala všechno, proto
aby Clarke našli. začala jsem.
O tom nepochybuji Lexo. řekla.
Lindo....chápu, že si o mě teď musíte
myslet, že jsem šílená. řekla.
Nemyslím. řekla.
Já jen....já....
Miluješ Clarke já o tom vím. řekla.
Prekvapeně jsem na ní koukala.
Clarke mi o tom řekla před pár dny. řekla
a pousmála se.
Vážně? nevěřila jsem.
Ano. Nejdřív jsem z toho neměla radost,
ale teď už to chápu. řekla a usmála se i
když se její oči začaly trochu lesknout.
Začala jsem brečet.
,,Hrozně mi chybí. řekla jsem a začala znovu
brečet.
Mě taky. řekla.
Ale určitě jí brzy najdou Lexo. řekla.
Clarke.....
Už jsem byla psychicky opravdu v koncích.
Ten chlap už se mě několikrát ptal na to
jméno, ale já mu pořad opakovala, že nic
nevím. Odešel a pustil sirénu. Takhle se
to pořád opakovalo. Cítila jsem se
vyčerpaná, hladová a zmatená. Měla jsem
v sobě už asi šest injekcí s tou neznámou
látkou. Vůbec jsem nevěděla kde je nahoře
a kde je dole. Věděla jsem jen, že chci
zmizet a být opět s Lexou. Ten hlasitý
zvuk sirény mě už přiváděl k šílenství.
Zvuk najednou utichl. Otevřela jsem
oči a zjistila jsem, že vidím dvojmo.
Ucitila jsem cizí dlaně na mém obličeji.
,,Chci....jen to jméno. řekl a každé slovo
vyslovoval s mírným důrazem.
Řekni mi to jméno....a všechno tohle
navždy skončí. dodal.
Nikdy. řekla jsem tiše.
Děláš si to zbytečně horší. řekl.
Zvyšte výkon! A píchněte jí další dávku!
zavolal.
Já už byla tak vyčerpaná, že jsem se ani
nebránila. Ucitila jsem opět pichnutí
jehly a pak už jsem jen čekala na
další sirénu. Siréna opět zaplavila mojí
mysl i tělo a já už jen čekala na zázrak.
Deana.....
Bylo mi Clarke tak líto. To čím si kvůli
tomu chlapovi procházela bych nepřála
ani sobě ani nikomu jinému. Slyšela jsem
jen zvuky sirény a to už mě opravdu
vytáčelo. Navíc Clarke už byla pryč
strašně dlouho. Několikrát jsem usnula
a když jsem se probudila, tak tam
stále nebyla.
,,Musím se odtud dostat! řekla jsem si.
Na zemi jsem nahmatala něco co vypadalo
jako sponka do vlasů. Zkusila jsem s tím
odemknout dveře. Po několika nezdařených
pokusech se mi to konečně podařilo.
Konečně! řekla jsem si, když jsem zaslechla
odemknutí zámku.
Otevřela jsem dveře. A uviděla jsem jak na
zemi leží kousek železné tyče. Vzala jsem
tu tyč a šla jsem ke dveřím ze kterých
šlo světlo a byly pootevrené. Na dveřích
byl nápis "ovládací místnost".
vešla jsem dovnitř a muže který stál ke
mě zády jsem praštila tou tyčí po hlavě.
On se skácel k zemi a upadl do bezvedomí.
Ti zbylí dva se na mě otočili a ten jeden
šel pak mým směrem. Také jsem ho udeřila
a poté spadl i on.
,,Hlavně klid. řekl ten třetí.
Klid?! řekla jsem a začala jsem ho mlátit.
Zahodila jsem tu tyč a dala mu pěstí.
Lehl si na zem a já mu pak dala další.
Byla jsem na něj tak naštvaná za to, že
mě tu držel. Jeho obličej začínal být
celý od krve. Pak taky ztratil vědomí.
Přistoupila jsem k ovládacímu panelu
a stiskla vypínač. Siréna utichla. A přes
prosklenou zeď přede mnou jsem viděla
Clarke jak je privazaná k židli. Prošla
jsem dveřmi do té místnosti, kde byla
Clarke a šla jsem až k ní.
,,Clarke....probuď se. řekla jsem a vzala její
tvář do dlaní.
De....Deano? Co....tu děláš? divila se.
Musíme odtud hned vypadnout nemáme
čas. řekla jsem a začala jsem odpoutávat
její ruce, které už měla celé odřené.
Když se mi podařilo její ruce uvolnit,
tak jsem ji zvedla.
,,Nemůžu. řekla.
Vůbec nic nevidím. řekla.
Jdi sama. řekla.
Pojď. řekla jsem a vzala jsem jí za ruku.
Prošla jsem dalšími dveřmi a spatřila
jsem směrnice k východu. Rychlou
chůzí jsme s Clarke poté vyšly ven
a obě nás oslepilo denní světlo.
