Clarke.....
Když nás s Lexou nechali ti ostatní lidé o
samotě, tak mezi námi bylo chvíli ticho.
Myslím, že Lexa je z těch všech asi jediná
osoba, které tak trochu věřím. Je tu se
mnou celou dobu. Chtěla jsem jí všechno
říct, ale nevěděla jsem jak začít. Měla jsem
tolik otázek na které jsem chtěla znát
odpovědi, ale bála jsem se zeptat.
Tolik bych si přála si prostě vzpomenout na
někoho z těch lidí, co za mnou přišli. Moje
oči se začaly lesknout.
Lexa.....
Všichni odešli a Clarke tam jen seděla a
dívala se na její ruce. Nic neříkala. Vypadala
sklesle.
,,Clarke.... řekla jsem tiše.
Ona zvedla hlavu a podívala se na mě.
Její oči se lesky.
Co je ti? zeptala jsem se jí a chytila ji za
ruku.
Z očí jí ukápla slza, ale ona se usmála.
,,No tak Clarke.....mě můžeš říct cokoliv.
řekla jsem a hladila jsem její ruku.
,,Promiň mi to. začala.
Nerozuměla jsem tomu. Clarke neměla
důvod se omlouvat.
,,Co když miluje Shawna, Ikdyž mi říkala,
že to tak není a teď mi chce říct, že chce
být radši s ním než se mnou. napadlo
mě.
,,Jsem strašně ráda, že tu jsi Lexo. řekla.
Já to vím Clarke. řekla jsem.
Ale to mi přece můžeš, říct i před ostatními.
řekla jsem a usmála jsem se.
Chci ti říct něco jiného. řekla.
,,Víš.... začala.
Mám pocit.....že vůbec ničemu
nerozumím. řekla.
Jak to myslíš Clarke? zeptala jsem se.
Já nevím....prostě.... řekla a z očí jí začaly
téct slzy.
,,Clarke....nebreč prosím. řekla jsem jí a
stále jsem hladila její ruku.
Nemáš se za co omlouvat. řekla jsem jí.
Ale já si nic nepamatuju Lexo! řekla a
brečela dál.
Nevím kdo jsou ti lidé co za mnou přišli
a teď čekají na chodbě.
Nikoho z těch lidí neznám.....neznám ani
tebe Lexo. Ale z nějakého důvodu mám
pocit, že....ti věřím. řekla a z očí
jí tekly jen další slzy.
Nevím proč za mnou přišla policie.
Nevím na co se chtějí ptát. řekla.
Nevím vůbec nic....a prostě si nemůžu
vzpomenout. řekla smutně a sklopila
hlavu.
Když mi Clarke řekla, jak se cítí tak mě
to překvapilo. Nevěděla jsem co říct.
Mrzelo mě, že Clarke zapomněla na
všechno co jsme spolu zažily, Ikdyž toho
nebylo tolik. Ale i těch pár chvil s Clarke
pro mě znamená strašně moc. Jediné
co mě na tom těšilo bylo to, že aspoň
zná moje jméno.
,,To není pravda Clarke. řekla jsem jí.
Ona se na mě podívala.
Pamatuješ si moje jméno. A to je dobře.
řekla jsem a pousmála jsem se.
Ale to nestačí... řekla tiše.
Je to dobrý začátek Clarke. řekla jsem
stále s úsměvem.
Chce to jen čas. řekla jsem.
Ale jak dlouho to potrvá? zeptala se.
Možná týdny....možná měsíce...roky.
řekla jsem.
Ale hlavní je....že jsi vpořádku. řekla jsem
jí.
Ty jsi na mě tak hodná Lexo. řekla.
Já se jen usmála, sedla jsem si na kousek
postele vedle ní a jemně jsem jí objala.
...........
,,A kdo jsou ti lidé? zeptala se Clarke, když
jsem se od ní odtáhla.
No.... začala jsem.
Je tam Linda. Tvoje teta, která pracuje v
hotelu GOLDEN ISLAND jako pokojská.
řekla jsem jí.
Ona souhlasně kývla.
Potom je tam....tvoje matka....řekla bych,
ale tu vidím poprvé. řekla jsem a
pousmála jsem se.
Opět kývla na souhlas.
A ten s tou kávou? zeptala se.
To je Lincoln....můj bodyguard. řekla jsem.
Co to znamená? zeptala se.
To znamená, že má za úkol mě chránit.
řekla jsem.
Vypadá trochu děsivě. řekla.
Není děsivý. řekla jsem a zasmála jsem se.
To brzo zjistíš. řekla jsem s úsměvem.
Clarke se taky pousmála.
Co jim mám říct? zepta se.
Cokoliv. řekla jsem.
Buď milá. řekla jsem.
O nic nejde Clarke. řekla jsem jí.
Fajn.... řekla.
Takže tam je....začala.
Linda....moje matka....a.... zarazila se.
Lincoln. řekla po chvíli přemýšlení.
Skvěle. řekla jsem.
Tak já je pustím dovnitř? zeptala jsem se
jí.
.....Dobře. řekla a já jsem šla říct
ostatním, aby se vrátili zpátky.
