Díky moc za 3k přečtení ❤️❤️
Doufám, že se na mě nezlobíte, že jsem
včera nepřidala část. 😁 Každopádně
tady je. Přeji příjemné čtení.... 😊
Lexa....
,,Stačí tohle jako omluva? zeptala se s
úsměvem když se ode mě odtáhla.
Skoro. řekla jsem s úsměvem a políbila jsem
ji znovu. Jazykem jsem vnikla do jejích
úst a ona tiše zasténala. Potom jsem
trochu zpomalila, ale nepřestávala jsem.
Odtáhla jsem se od Clarke a divala jsem
se jí do očí. Clarke omotala ruce kolem
mého krku a objala mě. Když jsem cítila
jak mě objímá tak jsem ji též objala.
Přitiskla jsem se ke Clarke a svůj nos jsem
zabořila do jejího ramene. V jejím objetí
jsem se cítila, tak šťastná. Moje oči se
začaly lesknout a já jsem trochu znejistěla,
ale Clarke jsem nepouštěla. Z mých očí
začaly téct slzy. Ale tyhle slzy byly jiné.
Snažila jsem se je zadržet, protože nerada
brečím před lidmi. Nerada brečím před ní.
,,Nemáš se za co stydět Lexo. Není na tom
nic špatného.... zněla mi v hlavě její slova.
Byla jsem tak šťastná, že byla Clarke zpátky,
ale hlavně, že tu byla zase se mnou. Věděla
jsem, že Clarke je jediná osoba na které mi
záleží. Jistě záleží mi i na Lincolnovi, ale
ne tak moc jako na ní. Ona vstoupila do
mého života a celý ho změnila k lepšímu.
Díky ní jsem opět začala cítit lásku.
,,Už tě nikdy nepustím Clarke. řekla jsem.
No to doufám. řekla s úsměvem.
Strašně jsi mi chyběla Clarke. řekla jsem
tiše.
Ona se ode mě nachvíli odtáhla, ale stále
držela moje ramena.
,,Ty brečíš Lexo? řekla a usmála se.
Upřímně jsem byla fakt ráda, že mě Clarke
držela, protože jsem cítila, že díky alkoholu
mám už trochu potíže s rovnováhou.
,,Ne... řekla jsem trochu opile.
Já jsem jenom strašně ráda...že...jsi si
vzpomněla, protože.... odmlčela jsem se.
Nikdy bych si neodpustila kdyby si na mě
zapomněla. řekla jsem.
,,Neodpustila bych si to....nikdy, protože...
jsem tě chtěla chránit, ale nezvládla jsem
to....nechala jsem tě odejít....a ty...jsi pak
byla pryč....kvůli mě, protože jsem tě
nechala odejít....a....a pak jsem čekala
až se v....vrátíš a ty.....
Najednou jsem nemohla mluvit
a tak jsem se nachvíli odmlčela a začala
jsem zadržovat pláč, ale po chvíli jsem
pokračovala ustoupila jsem o několik
kroků zpátky a když jsem cítila, že se
opírám o zeď, tak jsem opatrně sklouzla
a sedla jsem si.
Clarke......
Lexa měla hlavu zabořenou do mého
ramene a já měla najednou pocit, že
na rameni cítím její slzy. Odtáhla
jsem se od Lexy a držela jsem její
ramena. Zeptala jsem se jí co se jí děje.
Ona mi řekla že nic. Poznala jsem, že už
je trochu opilá. Začala mi říkat, jak je
šťastná, že jsem si na ní vzpomněla a že
si vyčítá, že mě nechala odejít. Upřímně
jsem úplně nevěděla o čem přesně Lexa
mluví, ale nepřerušovala jsem jí,
protože vypadala, že jí to opravdu trápí.
Chtělo se jí brečet. Poznala jsem to,
protože skoro nedokázala mluvit.
Pak najednou začala nejistým krokem
couvat a opřela se o zeď naproti mě.
Sklouzla po ní a sedla si na zem. Já
k ní přistoupila blíž a dřepla jsem si
naproti ní. Její oči byly celé rudé a
oteklé.
