Čekala jsem před výslechovou místností až Clarke podá svou výpověď. Koukala jsem dovnitř skrz dveře, ale Clarke tam byla celkem dlouho a tak jsem se posadila na židli a seděla jsem tam.
,,Přinesl jsem ti Latté Lexo. řekl Lincoln, sedl si vedle mě a podal mi kelímek. To jsi nemusel Lincolne. řekla jsem. Ale děkuju ti. řekla jsem. Není za co. řekl a napil se své kávy.
,,Kde je Clarke? zeptal se. Uvnitř. řekla jsem a ukázala na zavřené dveře. Už je tam skoro dvě hodiny. řekla jsem. Určitě brzy vyjde ven a my budeme moc odejít. řekl.
Clarke.....
,,Nechtěla jsem tady panu Rodrigézovi ublížit. řekla jsem.
,,Ale zpanikařila jsem a on mě mlátil a pak na mě sahal a nechtěl s tím přespat tak jsem využila situace, kdy odešel někam ke koupelně a šla jsem se schovat na balkon. Vzala jsem první věc co jsem viděla. A čím přesně jste ho praštila? zeptal se. Skleněným popelníkem. řekla jsem. Dobrá....chcete k tomu ještě něco dodat? řekl. Ne....myslím že je to vše. řekla jsem. Dobrá chvíli vás tu nechám o samotě a za chvíli budu zpátky. řekl a odešel.
Když odešel byla jsem tam jen já a on. Podívala jsem se na něj a když jsem viděla jeho zlostný výraz tak jsem radši sklopila pohled do země. Podívala jsem se na dveře a čekala jsem, že tam uvidím Lexu, ale nebyla tam.
,,Zdá se, že tvoje kamarádka se na tebe vykašlala. řekl. To není pravda. řekla jsem. Vidíš ji snad? řekl. Ne. řekla jsem. Tak vidíš. řekl a skodolibě se usmál.
,,O co mu sakra jde?! říkala jsem si.
Stejně by ti nepomohla. Ani ochránit tě nedokáže. řekl. Já nepotřebuju ochranu. řekla jsem. Dokážu se o sebe postarat. řekla jsem. On se zasmál. Neuděláš bez ní ani krok. Pořád se kolem ní motáš. Jsi jak její pes. řekl. To není pravda! zakřičela jsem. Ale no tak Clarke....sledoval jsem vás v tom hotelu. Všechno vím. řekl klidně. Nic nevíš! zakřičela jsem znovu.
Měla jsem chuť ho praštit, ale kdybych to udělala tak by to policie brala jako napadení.
,,Lexa by se na mě nikdy nevykašlala. řekla jsem. Mám jí ráda. A ona má ráda mě. řekla jsem. Pes má taky rád svého pána, když je o něj dobře postaráno. Dává mu jídlo....cestuje s ním.... řekl.
Už jsem byla fakt vytočená. Obě ruce jsem stiskla v pěsti.
,,Lexa tě taky bere na drahé večeře a vozí tě svým autem....pockat....dokonce tě nechává spát v její posteli.....s ní. Nemám pravdu? řekl. Přiznej si to Clarke. Prostě tě opustila. Už jsi ji omrzela. řekl stále klidně.
Tohle byla poslední kapka. Vzala jsem zbraň která ležela na stole a namířila jsem ji na něj.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Ticho! Už dost! křičela jsem. Mířila jsem na něj. Nevěřila jsem, že na něj mířím tou zbraní, ale byla jsem tak vytočená.
Přestaň takhle mluvit o Lexe! zuřila jsem. Vůbec jí neznáš! křičela jsem a stále jsem na něj mířila. On se pousmál. Co chceš s tou zbraní dělat Clarke? Chceš z ní vystřelit? Chceš být jako já? řekl. Ticho! řekla jsem a stále jsem na něj mířila. No tak Clarke....já vím, že to chceš udělat. řekl. Udělej to.... řekl.
,,Za to, že zabil tu dívku si zaslouží zemřít. řekla jsem si.
Lexa.....
S Lincolnem jsme stále seděli v čekárně. Lincoln dopil svou kávu a já mu dala svůj prázdný kelímek. On se zvedl a šel je vyhodit do koše, který byl kousek od nás.
,,Proč to tak dlouho trvá.... řekla jsem. Lincoln se zastavil, přede dveřmi a koukal skrz sklo dovnitř.
,,To snad ne.... řekl. Co se tam děje Lincolne? zeptala jsem se ho. Clarke....ona....to musíš vidět. řekl.
Zvedla jsem se a šla jsem si stoupnout na místo Lincolna. To co jsem uviděla mě absolutně šokovalo. Viděla jsem Clarke jak stojí naproti Rodrigézovi a drží....zbraň!
,,Clarke....co to děláš? říkala jsem si.
Ten policista mi sice řekl, že mám zůstat na chodbě, ale já tady nebudu prostě stát a dívat se.
,,Musíme něco udělat. řekla jsem. Nemůžeme tam jít Lexo. řekl. Z cesty Lincolne! řekla jsem a on uhnul stranou. Otevřela jsem dveře do vyslechové místnosti.
,,Clarke! zakřičela jsem. Okamžitě tu zbraň polož. řekla jsem. Ona tam stála a nereagovala. Clarke slyšíš mě? řekla jsem.
,,Podívejme kdo tu je. řekl Rodrigéz. No tak Clarke.....ukonči to dělej. řekl. Clarke....nedělej to. řekla jsem.
Bylo slyšet, že Clarke začala brečet, ale i tak s tou zbraní stále mířila na Rodrigéze, který se tvářil velmi klidně.
,,Udělej to.....a už mě nikdy neuvidíš. řekl. Neposlouchej ho Clarke! řekla jsem znovu.
