Část 25

792 44 0
                                    

Clarke....
Došla jsem k pokoji Lexy, odemkla jsem si
dveře a opatrně jsem je otevřela. Tiše jsem
za sebou zavřela a doufala jsem, že to Lexu
nevzbudilo. Pak jsem jí uviděla jak je
zachumlaná pod peřinou a spí. Ležela
na posteli blíž k balkonu a já stála u dveří.
Byla přetočená na bok, ale čelem ke mě
takže jsem viděla její krásnou klidnou
spící tvář. Měla na sobě černé tričko a
v obličeji ten nejkrásnější výraz na světě.

Pomalu jsem přistoupila blíž k posteli a
lehla jsem si vedle ní. V pokoji bylo skoro
úplné ticho. Jediné co bylo slyšet bylo
Lexino mírné chrápání. Přemýšlela jsem
jak ji probudit. Taky jsem se snažila moc
nesmát. Pak jsem se posunula
ještě kousek k ní. Vlasy, které jí padaly
do obličeje jsem jí dala za ucho tak jemně
jak jen jsem v tu chvíli dokázala. Skoro
jsem ani nedýchala. Ona se trochu usmála
a malinko se zavrtěla. Já se trochu lekla
a tak jsem se odtáhla kousek zpátky.
Pak jsem jí chvíli pozorovala, jestli pořád
spí. Když jsem si byla jistá, že jsem jí
nevzbudila tak jsem se opět přiblížila a
jemně jsem ji políbila na rty. Cítila jsem
že se trochu lekla, ale hned po tom se
usmála, otevřela oči a skousla si ret.

,,Ahoj. řekla Lexa tiše a široce se usmála.
  Ahoj Lexo. řekla jsem a pohladila jsem ji
  po tváři.
Jak jsi se sem dostala Clarke? zeptala se
mě.
To je tajemství... řekla jsem a začala jsem
jí líbat. Prsty jsem jí zajela do vlasů a ona
ze sebe sundala peřinu, pod kterou byla
dosud přikrytá. Přitáhla si mě k sobě blíž
a začala mi polibky oplácet. Zase jsem
cítila ten divný pocit v břiše. Na chvíli
jsem přestala a jen jsem se na Lexu divala.
Usmívala se. Celá zářila štěstím.

,,Jsi tak krásná když se usmiváš. řekla jsem
jí.
No jasně. řekla ironicky, ale pořád se smála.
Opravdu. řekla jsem a políbila jsem jí na
tvář. Lehla jsem si vedle ní a objala jí.
Chvíli jsme ležely v objetí a nikdo z nás
nic neřekl.

,,Jen trochu chrápeš. zašeptala jsem jí do
ucha.
To není pravda. ohradila se.
Jak to můžeš vědět? zeptala jsem se jí.
Ona se jen pousmála a povzdechla si.
Nic si z toho nedělej Lexo. Nikdo není
dokonalý. řekla jsem jí.
Ty jsi dokonalá Clarke. řekla.
Ale nejsem. řekla jsem s úsměvem.
Pro mě jsi. řekla.
Usmála jsem se a políbila jsem jí.

Najednou se ozvalo zaklepání.

,,Pokojová služba. zaslechla jsem Finna.

,,Sakra! Sakra! Sakra! začala jsem
panikařit. Rychle jsem se zvedla z Lexina
objetí.

,,Lexo! Schovej mě prosím. zašeptala jsem.
Cože? Proč? divila se.
Pak ti to vysvětlím. zašeptala jsem.
Ehm....fajn. řekla tišeji.
Tak se schovej třeba do skříně. řekla.
Já si vlezla do skříně a Lexa ji zavřela.

Lexa.....

Měla jsem hroznou radost, že jsem s Clarke.
Mohla bych tu s ní takhle zůstat celý den.
S ní se mi zdálo jakoby se čas na chvíli
zastavil a plynul pomaleji. Užívala jsem
si její přítomnost až do chvíle, kdy se ozvalo
zaklepání dveří. Ona se rychle zvedla a
začala vyvádět.

,,Lexo! Schovej mě prosím. zašeptala.
Cože? Proč? divila jsem se.
Pak ti to vysvětlím. zašeptala.
Ehm....fajn. řekla jsem tišeji.
Tak se schovej třeba do skříně. řekla
jsem.
Ona si vlezla do skříně a já pak skříň
zavřela.

Vzala jsem si notebook a rychle jsem ho
zapla.

,,Vstupte! zavolala jsem.

Dveře se otevřely a do pokoje vešel kluk,
který mi pomáhal první den se zavazadly.

,,Promiňte nebudu vás rušit. Počkám až
odejdete. řekl.
Já dneska nikam nejdu. Dělejte svou práci
jako kdybych tu nebyla. řekla jsem mu.
Jistě. řekl a odešel do koupelny.

Najednou se ze skříně ozvalo kýchnutí.

,,Co to bylo? zareagoval ten kluk a vyšel
z koupelny.
Nic....jen jsem kýchla. Asi na mě něco
leze. zalhala jsem.
Hmm.... mě se zdálo že to vychází ze
skříně. řekl a zastavil se před skříni ve
které, byla Clarke schovaná.
Ale prosím vás, vážně si myslíte, že bych
měla někoho schovaného ve skříni?
řekla jsem udiveně.
On se na chvíli zarazil pak se pousmál
a řekl:,,Máte pravdu je to hloupé madam.

Vrátil se zpátky do koupelny. V pokoji
poklízel tak 45 minut a pak odešel.
...............

,,Děkuju. řekla Clarke když jsem otevřela
skříň, aby mohla vyjít ven. Sedla si na
postel.

,,Uuuuff....díky bohu, že už odešel. oddychla
si.
Hmm.....Tak cos provedla? řekla jsem s
úsměvem a sedla jsem si vedle ní na postel.
No.... zvedla se, sedla si mi na klín a omotala
mi ruce kolem krku.
Ráno jsem volala šéfový, že je mi blbě,
abych dneska nemusela pracovat a mohla
být celý den s tebou. řekla s úsměvem.
No....já mám strašnou radost, že jsi tady
Clarke, ale myslím, že tohle bys dělat
neměla. řekla jsem.
To já vím. Ale já si myslím že pro jednou
se nic nestane. řekla s úsměvem a políbila
mě.

Pak jsme si zase lehly zpátky do postele
a opět jsme se mazlily jako před tím.

Tell Me You Love Me Kde žijí příběhy. Začni objevovat