Lexa...
,,Takže co víš Shawne? zeptal se ho
Lincoln a sedl si na stůl, který byl
naproti gauči, kde jsme se Shawnem
seděli.
,,Vím.... začal.
Že Lexa je absolutně šílená. pokračoval.
Naštvaně jsem se podívala na Lincolna,
který jen nesouhlasně zavrtěl hlavou.
,,Skoro jakoby do mě viděl. napadlo mě.
,,Shawne na tohle jsem se tě neptal. řekl
Lincoln a z jeho hlasu šlo poznat, že
je taky trochu naštvaný.
Hele... já opravdu nevím kde Clarke je
jasný? řekl a podíval se na mě a pak na
Lincolna.
Ale neříkám, že to není moje chyba. řekl.
Všichni tři jsme mlčeli.
,,Včera mi volal jeden chlap, že mi sežene
sponzory. řekl.
No a? odsekla jsem.
Řekl mi, že je sežene, když mu přivedu
Clarke. řekl.
Takže ta tvoje omluva byla jenom pokus
jak Clarke předhodit nějakýmu chlapovi!
zuřila jsem.
On sklopil pohled.
Ona si o tobě myslela, že jsi konečně
dostal rozum a chtěla ti odpustit to, že
ses k ní ve studiu choval jako idiot.
řekla jsem.
A tys jí takhle podrazil Shawne! vyjela
jsem.
Já vím. Je moc milá. řekl.
To co řekl mě popravdě trochu zaskočilo,
ale byla jsem ráda, že to řekl.
,,Proč si to teda udělal? zeptal se ho
Lincoln nechápavě.
Já musel. řekl a z jeho hlasu byla slyšet
lítost.
,,Volal jsem Clarke, že se s ní chci sejít,ale
ona mi řekla, že nechce. Já byl zrovna s
nějakejma lidma od něj. On totiž není jen
tak někdo. Pak mě ti lidi odvedli do auta
kde na mě ten chlap čekal. Když se
dozvěděl, že Clarke nepřijde byl naštvaný.
Měl zbraň. Mohl mě zabít, ale místo toho
mě odvezl před ten hotel a já tam pak počkal
na Clarke. A když přišla tak jsem se jí
omluvil a ti jeho lidi jí odtáhli do auta a
odjeli. řekl.
,,A ty jsi je nechal aby jí odvedli že? zeptal
se Lincoln.
Ano. Byla to součást dohody. řekl.
Chvíli jsem přemýšlela a pak mi to všechno
začalo trochu dávat smysl.
,,Počkat. řekla jsem.
Oba se na mě podívali.
Clarke předevčírem někdo volal. řekla jsem.
Aha. řekl Lincoln.
Pak jsme koukali na televizi a ve zprávách
mluvili o nějaký střelbě, která byla v tý
restauraci, kde jsme byly s Clarke na
večeři.
Co to s tím má společnýho? divil se Lincoln.
Clarke se potom rozbrečela. řekla jsem.
Řekla mi, že si myslí, že za to muže ona,
protože tam prý byla těsně po tom co
tam na záchodech někoho zastřelili.
řekla jsem.
A prý tam byl nějakej muž, kterej měl
zbraň a řekl jí ať o tom co viděla nikomu
neříká. řekla jsem.
Ten chlap pak odešel. A ona slyšela tu
postřelenou holku jak volala o pomoc.
Ale Clarke dostala strach a odešla pryč.
řekla jsem.
No...je pravda, že když se Clarke vrátila
do auta tak vypadala poměrně vyděšeně.
řekl.
Taky jí prej volal a řekl jí, že po ní chce
nějaký peníze. řekla jsem.
Aha. řekl.
Opět nastalo ticho.
,,Můžu vám říct jeho jméno pokud vám to
pomůže. řekl Shawn.
Jak se jmenuje? zeptal se Lincoln.
Murphy Rodrigez. řekl.
Neřekl ti co chce s Clarke dělat? zeptal se
Lincoln.
Ne. Ptal jsem se ale ti jeho chlapci mě pak
začali mlátit do břicha a tak jsem se dál
na nic neptal. řekl Shawn.
Myslíš, že.....chce ten chlap Clarke zabít?
zeptal se Lincoln.
To nevím. řekl Shawn.
Já jsem jen seděla na gauči přemýšlela
jsem.
,,Co když je Clarke mrtvá? říkala jsem si.
Začala jsem si vybavovat každý pohled,
úsměv nebo polibek, který mi Clarke
kdy věnovala. Tolik mi chyběla.
Nedokážu si představit, že bych jí navždy
ztratila. Cítila jsem jak se mi chce brečet.
A tak jsem se rychle zvedla z gauče a šla
jsem na záchod.
,,Omluvte mě. řekla jsem tiše a šla jsem
rychlou chůzí na záchod.
Tam jsem se opřela o umyvadlo a začala
jsem brečet. Pomyšlení na to, že bych
Clarke už nikdy neviděla mě moc bolelo.
Přišel Lincoln.
,,Lexo jsi vpořádku? zeptal se.
Já zavrtěla hlavou, že nejsem.
Já bez ní nemůžu žít Lincolne. řekla jsem
tiše.
Lexo.... řekl a objal mě.
Prostě nemůžu. řekla jsem a začala jsem
Lincolnovi brečet na rameno.
Je to těžký já vím.... řekl.
Zavoláme policii a řekneme jim, že se
Clarke ztratila. řekl Lincoln.
A co potom? zeptala jsem se stále tichým
hlasem.
Potom...musíme doufat, že ji najdou. řekl.
Já se od něj odtáhla a kývla jsem.
Ale co když jí nenajdou? řekla jsem a z
očí mi začaly téct slzy.
To neříkej Lexo. řekl a znovu mě objal.
Vrátili jsme se zpátky do mojí pracovny
a Shawn tam pořád seděl.
Shawn.....
Opravdu mě to mrzelo. Nejdřív mi to bylo
jedno, ale když jsem o tom později
přemýšlel tak mě to opravdu mrzelo.
Vím, že jsem udělal chybu. Další chybu.
Lexa na mě byla naštvaná a až najdou
Clarke tak na mě bude naštvaná i ona.
,,Proč jsem takový idiot? říkal jsem si.
Lexa se zvedla, omluvila se a odešla.
Musí jí na Clarke opravdu záležet, když
je schopná mě kvůli ní praštit. Teda nikdy
jsem si nemyslel, že mě má Lexa ráda,
protože Lexa se ke všem chová tak...bez
výrazně tak....odměřeně, ale teď už jsem
si opravdu jistý, že mě rozhodně ráda nemá.
Po chvíli se Lexa i s tím jejím bodyguardem
vrátili.
,,Lexo.... řekl jsem.
Opravdu mě to mrzí. řekl jsem upřímně
a díval se na ní jak sedí na gauči a kouká
před sebe. Ani se na mě nepodívala.
Chápu to.
,,Asi bys už měl jít Shawne. řekl ten
bodyguard.
Řeknete o mě policii že? zeptal jsem se.
Zatím asi ne. řekl a pokrčil rameny.
No...doufám, že jí najdete. řekl jsem.
Vypadni už! zařvala Lexa a já odešel
pryč.
