Část 137

383 36 4
                                    

Lincoln......

Když jsem se vrátil do obýváku nikdo tam
nebyl. Lexy rozbitý hrnek byl pryč a po její
rozlité kávě už nebylo ani stopy.
Šel jsem se podívat do kuchyně a ani tam
jsem nikoho nenašel.

,,Kde je? pomyslel jsem si.

,,Clarke? zavolal jsem.
  Nikdo mi neodpověděl.

Šel jsem se podívat k bazénu. Tam jsem
bohužel taky nikoho nenašel. Netušil jsem,
kde by Clarke mohla být, ale snažil jsem
se zůstat klidný. Šel jsem i do mého pokoje
a i tam bylo prázdno.

,,Clarke? zavolal jsem.
  Zase žádná odpověď.

Vyšel jsem ven a celý dům jsem obešel, ale
nikde jsem ji neviděl. Tak jsem šel do garáže.
No....upřímně nevím, proč by chodila do
garáže, ale už jsem fakt nevěděl kam jít.
Vrátil jsem se zpátky do obýváku.

,,Třeba jsem se s ní minul. napadlo mě.

Šel jsem se podívat do jejich ložnice, ale
tam jsem našel jen Lexu. Aspoň, že už
usnula. Sedl jsem si do obýváku na gauč a
snažil jsem se vymyslet, kam by Clarke
mohla jít.

............

Nic jsem nevymyslel. Ale věděl jsem, že
někde tady být musí.

,,Třeba nechala někde vzkaz. napadlo mě.

Takže jsem zase prošel všechny místnosti
v domě a díval jsem po jakémkoli vzkazu.
Opět jsem nic nenašel. Seděl jsem v obýváku
a přemýšlel jsem.

,,Ach jo. Slíbil jsem Lexe, že na ní dám
pozor. říkal jsem si.

,,No jasně! Strecha! napadla mě poslední
možnost. Zvedl jsem se z gauče a šel
  jsem ven, pak jsem vyšel po schodech
  na střechu a Clarke tam seděla v
tureckém sedu a se sluchátky na krku.

 ,,Tady je

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,,Tady je. oddychl jsem si.

,,Konečně jsem tě našel. řekl jsem s
úsměvem a sedl jsem si vedle ní.
Ty jsi mě hledal? divila se.
Ano, hledal jsem tě. řekl jsem.
Lexa už spí? zeptala se.
Jo... řekl jsem a pousmál jsem se.
On něco naťukala do počítače.

,,A co potřebuješ? zeptala se s úsměvem a
otočila se na mě.
Nic, jen jsi najednou zmizela, tak jsem
jen chtěl vědět....
Jestli se mi něco nestalo? přerušila mě.
Ehm....no....jo. řekl jsem upřímně.
Ona si povzdechla.
Nepotřebuju, abys mě hlídal Lincolne.
řekla vážně.
Lexa si myslí.... začal jsem.
O tom už jsme s Lexou mluvily. přerušila
mě.

,,O čem? zeptal jsem se jí.
  Od tý doby co Rodrigéz utekl z vězení se
  Lexa chová tak divně. řekla Clarke.
  Divně? zopakoval Lincoln.
  Včera, když jsme byly na tom bowlingu
  tak Lexa odešla pro pití. Ale když se
  vrátila tak pořád jen opakovala, že
  "musíme jít" řekla Clarke.
  Aha. řekl jsem a poslouchal jsem ji dál.
  Když jsme od tamtud odcházely šli za
  námi nějací tři muži a když jsme
  nastoupily do auta tak po nás dokonce
  stříleli. řekla.
  Cože? vyděsil jsem se.
  Jo....nic se nám naštěstí nestalo. uklidnila
  mě.
  Měla jsem strach, ale byla jsem a jsem
  ráda, že se nic nestalo.
  Jenže Lexa místo toho, aby měla radost,
  že se nic nestalo, tak jen přemýšlí o
  tom co se stát mohlo. řekla.
  A pořád mi to říká.... řekla Clarke tišeji.
  Z očí jí ukáplo několik slz.

,,Má o tebe strach Clarke. řekl jsem.
Já vím. řekla sevřeně.
Snažila jsem se jí ujistit, že je všechno
vpořádku, že se nic nestalo. řekla opět
sevřeným hlasem.
Ona mi pak řekla, že to ví. Ale já vím,
že se trápí. řekla stále sevřeným hlasem.
Ale nechápu proč. řekla tišeji.

,,Co bys dělala ty na jejím místě? zeptal
jsem se jí.
Já....já nevím. řekla sklesle.
Asi bych....se snažila být....pozitivní?
řekla.
Já jsem si povzdechl.

,,Clarke.... začal jsem.
  Ona jen nechce, aby ti ten chlap znovu
  ublížil. Můžeš si myslet, že to přehání,
  ale děla to jen...protože tě miluje a
  nechce tě ztratit. řekl jsem.
  Clarke mlčela.
  V noci nespala, protože se bála, že když
  usne, tak se ti něco stane. řekl jsem
  jí.
  Kdybych jí neřekl, že na tebe dám 
  pozor, tak by pořád trvala na tom,
  že musí zůstat vzhůru. řekl jsem.

,,To přece nemusí. řekla Clarke.
  Ona si myslí, že jo. řekl jsem.
  Řekla mi, že včera, když viděla Rodrigéze
  v tom baru, tak ji Gustus ani Titus
  nevarovali a ona si teď není jistá, jestli
  jim může věřit. řekl jsem.
  To....to jsem nevěděla. řekla Clarke
  překvapeně.
  Jediné co teď chce, je vědět, že jsi v
  bezpečí. řekl jsem.
  Clarke se zašklebila.
  Já vím. řekla. 

,,Ale ať už jim věří nebo ne, tak nás hlídají
  a to je dobře. Podívej se támhle. řekla
  Clarke a ukázala na Tita.
  To je Titus. řekl jsem.
  Jo.... řekla Clarke.
  Myslíš, že dokáže hlídat a telefonovat
  zároveň? řekl jsem.
  To nevím. řekla Clarke.
 
,,A na čem jsi tu pracovala? zeptal jsem
  se jí. 
  Jeden poslíček nám dal svoje demo. řekla.
  Aha. řekl jsem.
  Lexe se moc nelíbí. Tak mě napadlo, že
  kdybych vymyslela něco rychlejšího a
  napsala bych k tomu text. Mohl by to
  pak nazkoušet a Lexe by se to možná
  mohlo líbit víc. řekla jsem.
  Takže mu chceš dát ještě šanci? zeptal jsem
  se.
  Ano chci. řekla a pousmála se.
  Chceš si to poslechnout? zeptala se mě.
  Moc rád. řekl jsem s úsměvem a ona
  mi dala sluchátka.

  ..........

  Titus.......

  S Gustusem jsme seděli v autě a hlídali
  jsme Lexy dům. Volal mi Rodrigéz.

,,Musím to vzít. řekl jsem.
  Jasně. řekl Gustus a já vyšel z auta.
 
  Udělal jsem několik kroků od auta.

,,Tite! ozval se Rodrigéz.
  Ano šéfe. řekl jsem.
  Našel jsi Clarke? ptal se.
  Ano. řekl jsem.
  Výborně. řekl.
  Chci, abys mi ji přivedl. řekl.
  Jistě Rodrigézi. řekl jsem.
 
,,Jestli ti v tom někdo bude bránit, zbav
  se jich. řekl Rodrigéz.
  Jistě. řekl jsem a zavěsil jsem.

,,Tite?! Zaslech jsem Gustuse za sebou.
  Co je? řekl jsem a hned jsem se otočil
  se.
  Ty....ty jsi mluvil s Rodrigézem? zeptal
  se mě.
  Chvíli jsem na něj koukal.
 
,,Promiň kámo. řekl jsem a jednu jsem mu
  vrazil. On spadl na zem. Odtáhl jsem ho
  k autu a naložil jsem ho do kufru. Ruce,
  nohy a pusu jsem mu slepil izolepou a
  kufr jsem zavřel.

   Lincoln......

  ,,To zní dobře. řekl jsem jí.
    Ona se usmála a sluchátka si vzala zpátky.
    Položila je vedle sebe a pak se opřela o
    kovový plot a dívala se na krajinu před
    ní.
    Podívej.... řekla a ukázala na Tita.
    Co? divil jsem se.
    Nějakej chlap se asi chtěl vloupat k nám
    do domu a Titus ho zastavil. řekla
    Clarke.

   Koukal jsem na Tita jak nějakýmu
   chlapovi jednu vrazil a pak ho odtáhl
   k autu a naložil ho do kufru. Ten chlap
   vypadal jako Gustus, ale tím jsem si
   nebyl moc jistý.

,,Jo.....je dobrej. řekl jsem jí.
 
,,Asi půjdu za Lexou. řekla Clarke.
  Tak jo. řekl jsem. 
  Chceš jít se mnou? Aby se mi něco
  nestalo? rýpla si Clarke.
  Nezlehčuj to Clarke. řekl jsem.
  Fajn. řekla a pousmála se.

  Clarke, šla dovnitř a já pořád pozoroval
  Tita, protože mi přišlo, že se chová divně.
  
,,Něco se tu děje. napadlo mě.

 

Tell Me You Love Me Kde žijí příběhy. Začni objevovat