Část 155

409 24 8
                                    

Zůstala jsem sedět na gauči a snažila jsem
se vymyslet na co se s Lexou budeme dívat.
Bohužel mě ale nic nenapadlo. V mojí
hlavě bylo prázdno a já jsem si dokázala
vybavit jediný název.

,,Tak co už jsi něco vymyslela? zeptala se
   Lexa.
   Já jsem se jen zamračila a zavrtěla jsem
   hlavou.
   Nic mě nenapadá. řekla jsem.
   Lexa se pousmála, vzala si ovladač a
   podívala se co v televizi dávají.

,,Stmívání? zeptala se a mrkla na mě.
  Ne....to mě nebaví. řekla jsem.
  Ani mě ne. řekla Lexa a divala se dál.
  Upíři deníky? navrhla další možnost.
  Znovu jsem zavrtěla hlavou.
  Jak vycvičit draka....to snad nemyslí
  vážně? řekla Lexa udiveně a já jsem se
  usmála

,,Jo na to se podíváme. řekla jsem s
  úsměvem.  
  Lexa se na mě podívala s překvapeným
  výrazem.
  To....to je pohádka Clarke. řekla Lexa.
  Já vím. řekla jsem s úsměvem.
  Ale když Bezzubka je tak strašně
  roztomilej. řekla jsem s úsměvem.
  Lexa nechápavě pozvedla obočí. 
  Co? divila se.
  Kdo? divila se.
  Bezzubka. řekla jsem prostě.
  Clarke můžeme se dívat na cokoliv jiného.
  řekla Lexa.
  Pohádky jsou pro děti. řekla Lexa.
  Položila jsem jí hlavu na rameno.
  Prosím. řekla jsem.

  Lexa......

  Nevím kdo nebo co je Bezzubka, ale
  takhle divný jméno jsem ještě neslyšela.
  Nechtěla jsem se na to dívat a tak jsem
  se to Clarke snažila rozmluvit Ikdyž mě
  lepší varianta nenapadala. Clarke ale
  vypadala, že to opravdu myslí vážně.

,,Prosím. řekla a položila mi hlavu na
  rameno.
  Povzdechla jsem si.
  Faajn. řekla jsem neochotně a podala jsem
  jí ovladač. Byla mi celkem zima a tak jsem
  se přikryla dekou. Clarke vypadala
  spokojeně a když si ode mě vzala ovladač
  tak se spokojeně culila. Já jsem se
  zachumlala do deky a byla jsem taky tak
  trochu spokojená. Clarke si toho všimla
  a pak za deku zatahala.

,,Já chci taky deku. řekla.  
  Ty máš pohádku....já mám deku. řekla
  jsem s úsměvem a stále jsem byla v dece
  zabalená.
  Clarke jen mlčela a divala se na mě.
  Já jsem se dívala na ní a byla jsem
  rozhodnutá, že si deku nechám pro sebe.
  Je mi zima. řekla Clarke po chvíli a usmála
  se.
  Stále jsem mlčela a koukala jsem se na ní.
  Po chvíli jsem si jen povzdechla a
  poodkryka jsem se.

,,No tak sem pojď. řekla jsem jí s
  nepatrným úsměvem.
  Ona se opět široce usmála a hned se ke mě
  přitulila. Dala mi hlavu na rameno a já
  jsem nás přikryla.

,,Už to začíná... řekla Clarke nadšeně.

,,Doufám, že to brzy skončí. pomyslela jsem
  si.

.............

Clarke byla do té pohádky zabraná, ale já
ne. Nedokázala jsem pochopit, že se
díváme na pohádku. Jsem dospělá.
Jediné co na tom bylo pozitivní bylo to,
že jsem byla s Clarke, ale jedno jsem
věděla jistě. Už jí nikdy nenechám
vybírat film. No....nikdy....to možná ne.
Ale i tak jsem věděla, že další film ji
nechám vybrat za hodně hodně dlouho.

,,Bezzubka! zaradovala se Clarke, když se
  na obrazovce objevil velký černý drak.
  No není roztomilej? zeptala se mě Clarke.
  ......Trochu. řekla jsem nezaujatě.
  Co je to trochu? zeptala se Clarke.
  ....Tři body z deseti. řekla jsem jí.
  Fajn. řekla Clarke s úsměvem a dál se
  dívala. Já jsem Clarke položila hlavu na
rameno a taky jsem se dívala, Ikdyž jsem
jsem to moc nevnímala. Chvílemi jsem
zavírala oči a doufala jsem v brzký konec.

Tell Me You Love Me Kde žijí příběhy. Začni objevovat