,,Tu druhou vezměte taky. řekl Rodrigéz jeho dalším dvěma mužům.
,,Co s ní chceš dělat! Řekl jsi, že jí necháš jít! křičela jsem. Titus mě táhl do nějakého černého auta, kterých bylo u Lexina domu zaparkováno několik. Ruce mi svázal provazem za zády poměrně pevně.
,,Au! vyjekla jsem, když Titus provaz utahoval. Bolí tě to? zeptal se. Nemohl bys to povolit? řekla jsem mu. Ne....ale můžu to utáhnout víc. řekl.
,,Idiot. Nechápu, že pro Lexu pracoval. pomyslela jsem si.
Seděla jsem vzadu. On mě pak ještě připoutal pásem. Zavřel dveře do auta a čekal před ním. Divala jsem se z okna a snažila jsem se zjistit, kde je Lexa. Viděla jsem jak ji naložili do jiného auta. Rodrigéz na všechny mávl a vedle mě si pak do auta nasedli další dva muži. Titus si sedl za volant a nastartoval.
,,Kde je Lexa? Co s ní chce ten chlap udělat? Co jí to Titus udělal? A kam jedu já? přemýšlela jsem.
............
Auto po nějaké době zastavilo. Chlap co seděl vedle mne mě začal hladit na stehně.
,,Jsi celkem pěkná víš to? řekl tiše. Bryane! okřikl ho Titus. Dej z ní tu ruku pryč. řekl.
,,Že by měl snad svědomí? pomyslela jsem si.
,,Rodrigéz nechce, abysme jí osahávali. dodal Titus.
,,Aha. Tak ty žádný nemáš. odpověděla jsem si.
,,Zavaž jí oči Bryane. řekl Titus. Jasně. řekl. Otoč hlavu na stranu. řekl mi. Ehm....je tohle nutný? řekla jsem. Hned! zakřičel. Otočila jsem hlavu na stranu a on mi zavázal oči. Fajn. řekl Titus, vystoupil z auta a zavřel za sebou.
Po několika minutách se dveře na mé straně otevřely.
,,Tak jdeme. řekl Titus a vytáhl mě z auta.
Pak jsme vešli do nějakého domu, což jsem usoudila podle zvuku mých kroků a mírné ozvěny.
,,Kam mě to vedeš? zeptala jsem se ho. Ticho. řekl mi. Proč jsi Lexu zradil? zeptala jsem se ho. Řekl jsem, abys byla ticho! řekl naštvaně. Proč jsi to udělal? zeptala jsem se ho. Tak už sakra sklapni! řekl naštvaně a a praštil mě.
,,Au! vyšlo ze mě. Co to děláš Tite?! zaslechla jsem Rodrigéze. Já... začal. Říkal jsem, že na ní nemáte sahat a už vůbec ne, že ji máte ubližovat. řekl naštvaně. Děláš jen to co ti řeknu. Rozuměls? řekl. ....Jistě. Omlouvám se šéfe. řekl. Zatím jí odveť. řekl Titovi.
,,Kde je Lexa? Co jí chceš udělat?! vyjela jsem, ale Titus mě opět někam táhl. Pak jsme zastavili a Titus odemkl nějaké dveře. Rozvázal mi ruce a já cítila pocit úlevy.
,,Au! zaskučela jsem, když moje ruce připoutal ke zdi. Proč tohle děláš? zeptala jsem se. Mlčel. Můžeš mi aspoň rozvázat ten šátek? Řekla jsem. Vadí ti to? zeptal se. Jo. řekla jsem. Tak si zvykej! zakřičel. Zvedl se a odešel. Ozvala se rána, když za sebou zavřel a byl pryč.
Povzdechla jsem si.
Seděla jsem tam a měla jsem strach protože jsem nic neviděla a byla mi hrozná zima. Nevěděla jsem kde jsem a proč tu jsem. Dveře se znovu otevřely a bylo slyšet několik kroků a pak rána a slabé zaskučení.
Lexa.......
Pořád jsem byla zmatená a nedokázala jsem se pohnout. Clarke odtáhli ven. Moc jsem nevnímala. Pak mě nějací muži popadli a taky mě někam vedli. Naložili mě do auta Svázali mi ruce a pak jsme někam odjeli.
,,Kde je Clarke? Musím jí najít. říkala jsem si.
............
Dojeli jsme někam k nějakému skladišti a oni mi pak zavázali oči. Pak mě vytáhli z auta a někam mě vedli. Vůbec jsem nedokázala jít, takže jsem se jen nechala vést.
,,Co s ní budeme dělat šéfe? řekl jeden z těch co mě drželi. Ucitila jsem jak pozvedl můj obličej směrem k němu. Máme jí zabít? zeptal druhý. Ne.... řekl Rodrigéz. Zatím ne. dodal. Víte, kam s ní. řekl. Jistě. řekli ti dva.
A pak mě opět někam táhli. Ozvalo se zaskřípaní dveří a pak mě připoutali ke zdi. Připoutali mě docala pevně a dost to bolelo, ale bylo mi to jedno. Jediné, na co jsem myslela, bylo kde je Clarke. Pak se zvedli, opět zaznělo zaskřípáni dveří a v místnosti bylo úplné ticho. Sice nevím, kde Clarke teď je, ale určitě bude někde tady.
,,Doufám, že se jí nic nestane. pomyslela jsem si.
Clarke....
Seděla jsem tam a zaslechla jsem cizí kroky.
,,Hej! začala jsem. Kroky se zastavily. Kde je Lexa! křičela jsem. Chci jí vidět! křičela jsem. Hned! křičela jsem dál. Co jsi jí udělal! řekla jsem.
Titus......
,,Dojdi pro tu blondsku. řekl mi Rodrigéz. Ano. řekl jsem a šel jsem pro ní.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Šel jsem po schodech do sklepa a řídil jsem se pokyny. Pak jsem ji uviděl skrz mříže.
,,Kde je Lexa! křičela. Chci jí vidět! křičela. Hned! křičela dál. Co jsi jí udělal! řekla. Měla stále zavázané oči, byla připoutaná ke zdi a tak se vztekala.
Musel jsem se smát, protože vypadala komicky. Chvíli jsem ji pozoroval. Pak jsem otevřel dveře.
,,Na to ti asi neodpovím. řekl jsem a odpoutal jsem jí jednu ruku. Ona mě s ní praštila. do oka.
,,Nesmím ji zranit. opakoval jsem si.
Tite?! zakřičela. Je to tvoje vina! křičela. Až to Lexa zjistí... začala, ale já jsem jí rukou umlčel. Myslím, že už to ví. řekl jsem klidně. A....nemůže s tím dělat vůbec nic. dodal jsem a po celou dobu jsem se jí díval do očí, ale ty byly přikryté šátkem. Odpoutal jsem jí i druhou ruku. Nasadil jsem jí pouta a pak jsem ji vedl k Rodrigézovi.
,,Kam to jdeme? zeptala se. Mlčel jsem. Proč mi nesundáte ten šátek? ptala se. Opět jsem jí neodpovídal.
Pak jsme vyšli po schodech do místnosti, kde na nás čekal Rodrigéz. Seděl v jeho křesle a kolem něj bylo několik jeho lidí, kteří měli zbraně a byli připraveni je použít.
