Clarke.....
,,Skvělý Clarke. řekl Ed plácl si se mnou.
.....Zní to celkem fajn. řekla jsem.
Ale no tak....zní to skvěle Clarke. řekl
Ed.
Ale já pořád nějak nevím.... řekla jsem.
Opakuj po mně. řekl.
Koukla jsme na něj a jen jsme pozvedla
obočí.
Zněla jsem skvěle. řekl.
Já se usmála.
Cože? divila jsem se.
On na mě koukal a čekal.
Kývla jsem.
Zněla jsme skvěle. řekla jsem s úsměvem.
No že jo? řekl s úsměvem.
Pak mezi námi nastalo ticho. Lexa už byla
pryč asi hodinu. Chyběla mi. Mrzelo mě,
že tu nebyla.
,,Clarke můžu se tě na něco zeptat? řekl
Ed najednou.
Ano? řekla jsem.
Nic mi do toho není, ale stejně se tě chci
zeptat. řekl a usmál se.
Jasně. řekla jsem a čekala jsem na otázku.
Na chvíli se zadíval do země.
,,Miluješ Lexu? zeptal se a podíval se na mě.
Když řekl "Lexa" tak jsem cítila jak mi
srdce poskočilo radostí. Trochu mi cukaly
koutky, ale snažila jsem se zachovat, co
nejvážnější výraz. Stejně jsem se usmála,
ale zkusila jsem to.
,,Já si to myslel. řekl s úsměvem.
Cože? divila jsem se.
Miluješ jí. řekl s úsměvem.
Jen jsem sklopila pohled a zadívala jsem
se do země. Nevím, co mě zaskočilo víc,
jestli to, že se mě zeptal, jestli miluju Lexu a
nebo to, že poznal odpověď bez toho, aniž
bych ji řekla. Přemýšlela jsem jestli to
přiznat a nebo si něco vymyslet a popřít
to?
,,Můžu to vůbec ještě popřít? prolétlo mi
hlavou.
,,Ehm... vyšlo ze mě a já se jen poškrábala
na krku.
Já.... zakoktala jsem se.
Jak to víš? zeptala jsem se ho.
Usmála jsi se, když jsme řekl Lexa. řekl.
To nebylo kvůli tomu. řekla jsem.
Já se usmívám pořád. řekla jsem.
Já vím.... ale co Lexa odešla jsi taková
přešlá. řekl a usmál se.
,,Promiň, jestli jsem tě tou otázkou nějak
rozhodil. Jen mě to zajímalo. řekl.
To je vpohodě. řekla jsem.
Řekneš to někomu? zeptala jsem se ho.
On zavrtěl hlavou.
Neřeknu. řekl.
Slibuješ? ujišťovala jsem se.
Jistě. řekl.
Díky. řekla jsem a pousmála jsem se.
,,Nemáš kousek papíru? zeptala jsem se ho.
Jasně. řekl a podal mi svůj blok.
Díky. řekla jsem.
Chceš i tužku? zeptal se.
Jo. řekla jsem a usmála jsem se.
Díky. řekla jsem a vzala jsem si tužku,
kterou mi podal.
Ed mě chvíli pozoroval.
,,Nová píseň? zeptal se.
Možná. řekla jsem s úsměvem.
Chceš s tím pomoc? zeptal se.
Ty mi chceš pomoc? zeptala jsem se
prekvapeně.
No....jestli ti to nevadí. řekl.
Vůbec ne. řekla jsme s úsměvem.
Lexa......
Rihanna objednala víno.
,,Říkala jsem ti, že žádný víno nechci. řekla
jsem naštvaně.
Nemusíš ho přece pít hned ne? řekla mile
a nalila mi víno do sklenice.
Povzdechla jsem si.
Snažíš se mě opít? řekla jsem jí přímo.
Nesnažím. řekla.
Nebylo by to poprvé že jo? řekla jsem
prostě.
Bylo to jen jednou Lexo. řekla.
Teď už jsem jiná Lexo. dodala.
Já taky. řekla jsem opět vážně.
,,O co ti jde? zeptala jsem se jí opět přímo.
Co ti je Lexo? zeptala se ona.
Vůbec nic. řekla jsem naštvaně.
Proč se takhle chováš? zeptala se.
Nechápu o čem to mluvíš. řekla jsem.
Proč jsi na mě....tak zlá? zeptala se.
Nejsem zlá. řekla jsem vážně.
Chovám se k tobě stejně jako ke každému.
dodala jsem.
,,Dříve jsi taková, ale nebyla. řekla a já pak
ucítila její ruku na mojí.
Ucukla jsem.
Nesahej na mě. řekla jsem a dala jsem
ruku ze stolu.
Copak? řekla.
Nelíbí se ti to? zeptala se.
.....Ne nelíbí. řekla jsem a koukala jsem do
stolu.
Tomu nevěřím....dříve ti přece moje doteky
nevadily. řekla.
Bývala jsi jiná. dodala.
Nelíbilo se mi tu. Její otázky byly divné a
já byla zmatená. ,,Opravdu jsem sem jela
abych poslouchala to jak jsem zlá a krutá?
,,No a? odsekla jsem jí.
Co se mezi námi stalo Lexo? zeptala se.
Vždyť nám spolu bylo dobře...nebo ne?
řekla.
Mezi námi nikdy nic nebylo. řekla jsem.
To ti nevěřím. řekla.
Přece jsme spolu.....
Dost! zastavila jsem jí.
,,Když ti říkám, že mezi námi nikdy nic
nebylo. Tak to tak myslím. řekla jsem
naštvaně.
A je mi úplně jedno, jestli ke mě něco
citíš, protože....na tom stejně nezáleží.
řekla jsem.
Nezáleží? Nezáleží ti na mě? zeptala se.
Nezáleží mi na nikom. řekla jsem.
Ani na tom....co ti udělal tohle? zeptala se
s úsměvem a ukázala si na krk.
,,Do toho ti nic není. řekla jsem.
Kdopak to je? ptala se.
Znám jí? zeptala se.
Vzala jsem tu sklenici, ve který bylo vina
o dost víc než je normální míra a najednou
jsem to vypila.
,,Wooow.... vydala ze sebe Rihanna.
Jsi si jistá, že to byl dobrý nápad? zeptala
se.
Záleží na tom? odsekla jsem ji.
Ona se opět usmála a pokrčila rameny.
Kdo to teda je? Je pěkná? ptala se dál.
Nic ti do toho není. zopakovala jsem.
K dokončení alba nám chybí poslední
písnička, tak se zaměř spíš na to a
nestarej se o věci do kterých ti nic není.
řekla jsem.
Měj se. řekla jsem nastvaně, zvedla jsem
se a šla jsem za Lincolnem do auta.
