Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Clarke....
Když jsem přišla do mého pokoje jen jsem si stoupla před zrcadlo a sledovala můj odraz. Moje srdce bušilo strašně rychle a já viděla jen ty její obrovské zelené oči. Vůbec jsem nechápala co se to se mnou děje. Snažila jsem se uklidnit ale nemohla jsem si pomoc. ,,Co si o mě teď musí myslet? říkala jsem si.
Lexa....
Když jsem přišla do fitka chtěla jsem jít cvičit do ženské zóny a když jsem chtěla otevřít dveře stála předemnou najednou nějaká blondýna s modrýma očima. Nemohla jsem kvůli ni projít a ona na mě jen koukala. Byla krásná....ne tak jako Costia....ale byla. Koukala na mě možná trochu dlouho ale potom se usmála. Měla tak nádherný úsměv. Já jí ho sice neopětovala, ale cítila jsem pocit štěstí, který jsem už necítila hodně dlouho. Ona pak jen rychle odešla pryč. Ta situace mi přišla trochu úsměvná a trochu mi cukaly koutky. Každopádně pak jsem nasadila svůj vážný výraz a šla jsem pokračovat v tom co jsem měla v plánu původně ....cvičit.
Clarke....
Dala jsem si sprchu abych se trochu uklidnila. Převlékla jsem se do volného trika černých kraťas a pak jsem jen seděla na posteli a divala se před sebe.
Do místnosti vešla Linda ale já byla tak zabraná do myšlenek na hnědovlásku že jsem ji prakticky nevnímala. Nemohla jsem na ni přestat myslet. ,,Vzchop se Clarke! opakovala jsem si. Najednou jsem zaregistrovala mávající ruku před mým obličejem. Několikrát jsem zamrkala a koukala na Lindu.
,,Clarke? Vnímáš mě? ptala se. Ehm....jo...promiň co si říkala? řekla jsem. Ptala jsem se tě jak ses měla ve fitku ale ty jsi mě vůbec nevnímala. řekla. Zamyslela jsem se promiň. Ve fitku to bylo....normální nic zvláštního. řekla jsem. A co ten barman? ptala se. Tobě nic neujde co? řekla jsem. Jistě že ne. řekla s úsměvem. Byl milý. Jmenuje se Bellamy a je tu nový. Měla jsi vidět jak míchal ty mojita to bylo vážně něco. řekla jsem. Tak to se těším až to uvidím. řekla. Vadilo by ti kdybych šla už spát? zeptala jsem se jí. Jestli by mi to vadilo? Clarke už jsi skoro dospělá. řekla s úsměvem. Tak dobrou Lindo. řekla jsem a zabalila jsem se do peřiny. Dobrou noc Clarke. řekla Linda, zavřela jsem oči a začala jsem pomalu usínat.
Další den ráno....
Vstala jsem, šla se nasnídat, po snídani jsem se převlékla do uniformy a pak jsem se vydala do prvního patra za Finnem.
,,Tak co jak sis užila volno Clarke? zeptal se. Já se jen usmála a řekla jsem: Skvěle. Tak to jsem rád. řekl. Který patro si mám vzít na starost? zeptala jsem se ho. Hmmm....pátý třeba? řekl. Tak fajn. Jdu na to! řekla jsem, vzala jsem svůj vozík a vydala se do pátého patra.
O 3 hodiny později....
Už jsem měla skoro všechny pokoje hotový už chyběl jen pokoj 518. Zaklepala jsem na dveře.
,,Pokojová služba. řekla jsem. Dveře se po chvíli otevřeli a v nich stála ONA.
Zase jsem viděla ten její pohled a cítila jsem jak se můj tep opět zvýšil. Bylo to divný. Jen jsem tam stála a koukala na ní....zase. Vůbec jsem nedokázala pochopit co se mnou ta holka dělá... a to mi ani nic neřekla. Úplně jsem ztuhla. Byla jsem hrozně nervózní. Nevěděla jsem co mám dělat tak jsem si jen falešně odkašlala.
,,Můžu? vydala jsem ze sebe. Ona si mě přejela pohledem a pak se pousmála a řekla: Jistě. Nashledanou. řekla a odešla. Koukala jsem jak odchází dokud jsem jí neztratila z dohledu. Když zmizela ve výtahu tak jsem se dala do práce....
Lexa..... Ráno jsem vstala a měla jsem sraz s Lincolnem v hale. Probudila jsem se, dala si sprchu a oblékla se. A už jsem byla skoro připravená k odchodu když se ozvalo zaklepání.
,,Pokojová služba. ozvalo se. Otevřela jsem dveře a předemnou stála ta dívka, na kterou jsem včera narazila ve fitku. Koukala na mě dost překvapeně. Šlo na ní vidět že byla dost nervózní.
,,Můžu. řekla potom co si odkašlala. Přejela jsem si jí pohledem, pousmála jsem se a řekla jsem: ,,Jistě. Nashledanou. pak jsem odešla k výtahu. Vešla jsem do výtahu, dveře se zavřely a já jela směrem do přízemí.
,,Byla tak roztomilá. pomyslela jsem si.
V hale na mě čekal Lincoln.
,,Dobře ráno Lincolne. řekla jsem mu. Dobré ráno Lexo. řekl. Jdeme k bazénu? navrhla jsem. Jasně. řekl a my šli.
U bazénu jsme si našli volný slunečník se dvěma lehátky. Lincoln hned skočil do bazénu ale já ne. Sedla jsem si na lehátko. A jen jsem tak pozorovala dění kolem. Všichni si to tu užívali. Mě se do bazénu moc nechtělo. Tak jsem si šla k baru dát pomerančový džus. Chvíli jsem seděla tam a pak jsem šla zpatky pod slunečník. Lincoln byl pořad ve vodě a rozhodně nevypadal, že by se mu z ní chtělo někdy vylézt ven. Byla jsem ráda že tu byl se mnou, protože bych si nedokázala představit, že bych tu byla sama. Lehla jsem si na lehátko a zkusila jsem usnout.
Clarke.....
V pokoji 518 mi chybělo už jen vyleštit poslední zrcadlo. ,,Musím zjistit kdo tu bydlí. řekla jsem si a vydala se na recepci.
