Část 100

447 35 7
                                    

Lexa.....

Telefon jsem na chvíli odložila stranou a
poslouchala jsem Clarke s Edem. Už tu
píseň zpívali po několikáté, ale já se do ní
zaposlouchala až teď. Akorát tu píseň
dozpivali.

,,Tak co myslíš Lexo? zeptal se.
  Zní to moc dobře. řekla jsem.
  Taky si myslím. Bude to skvělý. řekl Ed.
  Clarke se jen usmívala.

   Přišla mi další SMSka. Ed s Clarke se
   na mě oba podívali. Já na ni nereagovala.
   Potom mi začal zvonit mobil. Už mi i
   volala. Ignorovala jsem to a čekala jsem
   až ten mobil přestane zvonit. Zvonil
   celkem dlouho. Nechala jsem ho zvonit
   vedle sebe.

,,Ach jo. Proč já? pomyslela jsem si.

,,Ty to nezvedneš? zeptala se mě Clarke.
  Já ten mobil vzala do ruky  a hovor
  jsem zavěsila.
  Ne.... řekla jsem a telefon jsem položila
  opět vedle sebe.
  Proč ne? řekla Clarke.
  Protože jsem tu teď s vámi. řekla jsem.
  Clarke se pousmála.
  Mobil začal zvonit znovu.
  Sakra! řekla jsem nastvaně a mobil jsem
  zavěsila.
  Jsi vpohodě? řekla Clarke udiveně.
  Povzdechla jsem si.
  Promiňte. řekla jsem.
  Děje se něco? zeptala se Clarke.
  Nic....jen nemám ráda, když někomu
  napíšu, že nemám čas a on mě pořád.....
  opět jsem musela zavěsit další hovor.
  Otravuje. dořekla jsem a zároveň stiskla
  tlačítko zavěsit.

  Přišla mi SMS zpráva.

,,Lexo....Jen na chvíli prosím. přečetla jsem
  si ji.

  Opět jsem si povzdechla.

  Ede nezkusíme to ještě párkrát. zeptala se
  Clarke směrem k Edovi.
  Jasně. řekla Ed a chtěl začít hrát, ale já
  ho přerušila.

,,Bude vám vadit, když vás tu chvíli
  nechám? řekla jsem sklesle.
  Myslím, že to tu bez tebe nějak
  zvládneme. řekl Ed.
  Kam jdeš? vyhrkla Clarke.
  Musím něco vyřídit. řekla jsem.
  Mám jet s tebou? zeptala se Clarke.
  Nemusíš....já budu za chvilku zpátky.
  řekla jsem a pousmála jsem se.
  Dobrá. řekla Clarke.
  Mějte se. řekla jsem vzala jsem si tašku
  s telefonem.
  Ahoj. zaslechla jsem za zády a šla jsem
  do auta, kde čekal Lincoln.

  Nasedla jsem do auta.

,,Za půl hodiny se sejdeme v pizzerii u
  Harryho. Nebudu na tebe čekat. napsala
  jsem SMS.

,,Kde je Clarke? zeptal se Lincoln a podíval
  se do zpětného zrcádka.
  Zůstane tu s Edem. Potřebuju, aby jsi mě
  odvezl k Harrymu. řekla jsem.
  Jistě. řekl, nastartoval auto a my jeli do
té pizzérie.

........

,,Máš tam s někým sraz? zeptal se mě
  Lincoln po chvíli a zároveň sledoval
  cestu před ním.
  Mám. řekla jsem.
  Pousmál se.
  Řekneš mi s kým? zeptal se.
  S Rihannou. řekla jsem.
  Něco pracovního? vyptával se dál.
  Pousmála jsem se.
  Přijdu si jak u výslechu Lincolne. řekla
  jsem.
  Promiň. Jen mi trochu vadí to ticho
  chápeš. řekl.
  Chápu. řekla jsem.

,,Není to pracovní. řekla jsem.
  Není? divil se.
  Ne....ale byla bych radši kdyby bylo. řekla
  jsem.
  Proč? ptal se.
  Nevím....prostě bych byla radši. snažila
  jsem se jeho vyptávání nějak uzavřít.
  Hmmm..... řekl.
  Nechceš mi něco říct Lexo? zeptal se.
  ....Nevím co...navíc kdybych ti něco chtěla
  říct, tak už bych to dávno udělala. řekla
jsem.

Všimla jsem si že se Lincoln usmívá.

,,Ať tě to ani nepadne. řekla jsem.
Co? zeptal se s úsměvem.
Lincoln poté zastavil.
Jsme tu. řekl.
To...co tě už určitě napadlo. řekla jsem.
Lexo.....řídím nemám čas přemýšlet o
jiných věcech. řekl.
Kývla jsem.
Promiň. řekla jsem.
Řekneš mi aspoň co mě nenapadlo? zeptal
se mě znovu s úsměvem.
Dvě věci. řekla jsem.
Poslouchám. řekl.
Za prvé....není to pracovní schůzka....
Já vím. řekl.
Určitě si myslíš, že je to rande, ale to není.
Jistě. řekl.
A dál? pobídl mě.
A....ať tě ani nenapadne Clarke o tomhle
říct. řekla jsem.
Co jsi jí řekla ty? zeptal se.
Že si musím něco zařídit. řekla jsem.

,,Wow....řekl ironicky.
Uvědomuješ si, že se tě Clarke bude
ptát kde jsi byla? A s kým? řekl.
Já vím. Ale nechci aby jsi jí to říkal ty.
řekla jsem.
Udělám to sama. řekla jsem.
Dobře. řekl.
Do hodiny budu zpátky. řekla jsem.
Ještě něco? zeptal se.
Ne. řekla jsem.
Fajn. Tak si to užij....ať je to cokoliv.
řekl.
.....Nevím jestli si to užiju....i tak díky.

........

Vystoupila jsem z auta a vydala jsem se
do restaurace. Byla jsem naštvaná, že
tu jsem. Ještě jsem v té pizzerii ani nebyla,
ale za to jsem věděla, že už chci být pryč.
Nasadila jsem kamenný výraz a vešla jsem
do restaurace.
Doufala jsem že se Rihanna zdrží, protože
bych mohla pak odejít a jet zpátky
do studia za Clarke. Bohužel jsem ji viděla
jak sedí u stolu a usmívá se na mě.

,,Lexo.....říkala jsi, že tu budeš za půl hodiny.
řekla.
No a? odsekla jsem.
No a....jdeš pozdě. řekla zklamaně.
Nejdu pozdě. řekla jsem vážně.
Pokud vím....tak jsem psala, že nebudu
čekat JÁ na tebe. Navíc ty jsi ta, co si
chtěla promluvit. řekla jsem naštvaně.
Ona se jen usmála.

,,Nic? Úsměv? Vážně? Právě jsme jí urazila
a ona se usmívá?! řekla jsem si naštvaně.

Ach jo. Nechápu proč jsem sem vůbec
chodila. řekla jsem si a sedla jsem si
   naproti ní.

Tell Me You Love Me Kde žijí příběhy. Začni objevovat