We, together [Marcus&Martinus CZ] ✓

18🌊

Marcus

,,Lindy?" Šeptl jsem, aby mě strážník za dveřmi neměl šanci slyšet. O pár sekund později se otevřela jedna kabinka a vyšla z ní nízká zelenooká blondýnka. I po tom, co jsme se střetli pohledem se ani jeden z nás neodvážil pohnout. Jen jsme na sebe zírali. Až po nějaké chvíli jsme si navzájem vběhli do náruče, při čemž jsem ji ruce obmotal pevně kolem těla a v nejbližších pěti minutách ji nehodlal pustit.

,,Marcusi," zabořila mi hlavu do hrudi. Dlaní jsem ji hladil po rozpuštěných vlasech, kolíbajíc se s ní ze strany na stranu.

,,Broučku můj," pevně jsem stiskl víčka k sobě, abych se tak pokusil zabránit slzám, které se mi draly do očí. Lindy už brečela dávno a objímala mě, co nejpevněji to bylo možné. ,,Klid," věnoval jsem ji do vlasů krátký polibek. ,,Bude to v pořádku..."

,,Ne, nebude," zarazila mě, ,,on nám jen tak Astrid nevrátí..."

,,On?" Nechápavě jsem sebou škubl. Znovu vzlykla, ale dál neřekla nic. Rukou jsem ji objal přes rameno, které jsem ji povzbudivě stiskl. ,,Andílku, dopověz to. Řekni, proč si se mnou potřebovala mluvit o samotě."

Pomalu přikývla a s hlubokým nádechem se mi zadívala do očí. ,,J-já... Vím, kdo unesl Astrid..."

,,Víš?!" Tep se mi zrychlil díky srdci, které mi zběsile tlouklo v hrudi.

,,Vlastně... Ne úplně," zavrtěla hlavou. ,,Po tom, co Freda odvezli, mi volal na pevnou linku. Řekl mi, že má naši Astrid a že pokud chci, aby se jí nic nestalo, nesmím o něm nikomu říct, jen čekat na další jeho pokyny. To on volal na sociálku a ta nám pak odvezla Freda. A ještě něco. On ví úplně všechno. Sleduje každý můj pohyb. Nemůžu vyjít ven, aniž bych neměla pocit, že má někde své muže, kteří mě hlídají, jestli nedělám něco, co se mu nebude líbit"

,,No tak," setřel jsem ji slzičky z tváří, ,,Lindy, ani nevíme, jestli ji opravdu má nebo jen využívá situace..."

,,Má ji," rychle zakývala hlavou v souhlasném gestu, ,,dal mi ji k telefonu. Marcusi... Kdyby jsi slyšel ten její vystrašený hlásek..."

,,Pojď ke mně," rychle jsem ji znovu objal, než se mi stihla zhroutit na zem. ,,A proč jsi mi o tom neřekla dřív?"

,,Chtěla jsem..." Opřela se čelem o mou hruď a krotila vzlyky, aby ji strážník za dveřmi neslyšel. ,,Ale ty jsi..."

,,Já jsem byl na mol a místo toho jsem tě zmlátil..." Vydechl jsem, když jsem si vzpomněl na večer, kdy se mi snažila něco důležitého říct, ale já ji neposlouchal. Němě přikývla, na což jsem si ji k sobě přitiskl ještě víc. Kdybych nebyl kretén, mohli jsme to teď spolu řešit kdekoliv jinde, než zavření na policejních toaletách. Tvář jsem ji zabořil do vlásků a vdechoval vůní jejího jahodového šampónu, který jsem jí dal na Vánoce. ,,Lásko, je mi to tak moc líto," šeptl jsem.

Odtáhla se, dlaň mi přikládajíc k líčku. ,,Marcusi, prosím, o tom se už nebavme."

,,Dobře," přinutil jsem se koutky úst zvednou do mírného úsměvu. ,,Volal ti pak ještě někdy?"

Přikývla. ,,Když tě odvedli. Říkal, že jsem hodná holka, když jsem nic neřekla. Pak jen, ať počkám, že mě bude časem zase informovat. A nezapomněl zdůraznit, že se o tom nesmí dozvědět policie. Co budeme dělat?"

Schoval jsem ji pramínek vlasů za ucho. Kéž bych se na tuto jednoduchou otázku mohl taky někoho zeptat. Bohužel teď jsem tu já ten, který musí vymyslet odpověď. A ta není jen tak lehká. ,,Čekat," povzdechl jsem si nakonec. ,,Jestli je pravda, co říkáš a on tě skutečně nechává hlídat, pak by bylo nebezpečné teď policii něco říkat. Mohl by Astrid ublížit a to ani jeden z nás nechce. Počkej, dokud znova nezavolá. Ať ti řekne, co bude chtít výměnou za naši princeznu, ty pak přijdeš za mnou a projednáme to zase spolu. Ale už teď vím, že ať bude chtít cokoliv, dáme mu to."

,,A-ale..." Zaleskl se jí v očích strach. ,,Marcusi, já to nezvládnu. Tohle je na mě moc. Nejsem tak silná..."

,,Lind," uchopil jsem její drobné dlaně do svých, ,,broučku, neznám důvod, proč bys to neměla zvládnout. Jsi jedna z nejsilnějších osob, které znám. Tolik sis toho už prožila a přesto teď stojíš pevně na nohou a žiješ, jako by se nic z tvé minulosti nestalo."

,,Ale to všechno je jen díky tobě," vysmekla své ruce z mého sevření a máchala jimi do stran. ,,Ty jsi mi pomohl a proto jsem se z toho všeho ještě nezbláznila. Vždyť bych klidně skočila i z mostu, kdybys mi v tom nezabránil."

Přistoupil jsem k ní blíž a opřel o sebe naše čela. ,,Jsi moje silná holka. Věřím, že to dáš. Máš v sobě bojového ducha, jsi schopna se porvat za lidi, které miluješ, i když sama tvrdíš opak. Kdybych mohl, pomohl bych ti. Přestože to vypadá, že jsi na všechno sama, já jsem pořád při tobě, Miriam s Martinusem ti určitě taky rádi vždy pomohou..."

Ozvalo se hlasité zaklepání na dveře a následně strážníkův podrážděný hlas. ,,Hodláš tam strávit celou noc?!"

,,Už to bude!" Zavolal jsem na zpátek pozměněným hlasem, aby bylo jasné, že je mi opravdu zle. Pak jsem se obrátil ke své princezně. ,,Už budu muset jít."

,,Ne," zavrtěla se zašptaním hlavou. ,,Ještě ne..."

Navzájem jsme si hleděli do očí, ani jeden z nás tento kontakt nechtěl přerušit. Pohled mi sklouzl o něco níž a už jsem se nedokázal ovládnout. Opatrně jsem vzal její hlavu do dlaní a přiložil své rty na její růžové polštářky. Něžně jsem je hýčkal, vychutnávajíc sickaždý pohyb, který mi opětovala. Tak moc bych si přál dotýkat se jí tímto způsobem celou noc, celý den, klidně i celý život. Nejraději bych ji teď sevřel v náručí a odtáhl si ji pryč. Někde, kde by nás nikdo nenašel. Zestárnout po jejím boku, obklopen kupou vnoučat, která by za námi jezdila na prázdniny. Realita mé sny však ničila jako buldozer staré budovy.

Už od začátku tohoto sladkého polibku jsem věděl, že bych měl přestat. Tak moc mi chybí její přítomnost a má touha je tak velká, že jsem začal pociťovat lehké vzrušení. Všechno to ale bylo tak návykové krásné, až jsem si na to během pár sekund dokázal vypěstovat závislost. A pak už bylo bohužel pozdě.

,,Promiň," odtáhl jsem se, když policista opět zabušil na dveře. ,,Přijď znovu, prosím."

Přikývla. ,,Přijdu..."

~🍍 Love pineapples 🍍~
Tak jo... Když se snažím napsat něco tak, ať to nevypadá moc úchylně, dopadne to zas dost divně... 😂🙈
Ale tak co už, že? 😅
Tak snad se líbila 💕😊
🌹Ich liebe euch🌹