Znova se ozval ten hnusný budík. Sice mám tu písničku co hraje ráda, ale nesnáším vstávání alespoň, ze je pátek.
Do mého pokoje přiletěla Tiana. „Máš tu dopis." Řekla a podala mi obálku. V této obálce, bylo ještě něco jiného než jen papír, byla těžší. Tiana zase odešla a já ho otevřela. Byl v něm vzkaz a krabička.
Jako první jsem si přečetla vzkaz.
Tento náhrdelník by sis dnes mohla vzít, slušel by ti.Aha, takže kdo jiný než Hunter. Otevřela jsem tu krabičku a ve vnitř byl opravdu nádherný náhrdelník. Byl obyčejný, ale bylo na něm přidělané červené srdíčko.
Udělala jsem si svoji obvyklou ranní hygienu včetně pár šminek. Potom jsem došla ke skříni a oblékla si červené šaty ke kolenoum. Podívala jsem se na sebe do zrcadla a přišlo mi, že na mě tomu mému dnešnímu outfitu něco chybí.
Otočila jsem se k nočnímu stolku na kterém ležel ten náhrdelník. Chvíli jsem váhala, ale nakonec jsem si ho vzala. Nasadila jsem si ho na krk a znova se na sebe podívala. Dneska mi připadalo, že mi to sluší. Musela jsem se pousmát.
Píp, ozval se můj mobil
JstalkerJ: No sluší ti to: *
Me: Jak??? Vždyť jsem tu kameru zničila!
JstalkerJ: To je moje tajemství, ale když si dnes zahrajeme další hru a vyhraješ můžeš se zeptat a já ti odpovím na 3 otázky pravdivě
Me: Ale já mám školu a povinnosti...
JstalkerJ: Neboj ;)
Me: Už půjdu do školy, ahoj
JstalkerJ: AhojPopadla jsem batoh a vydala se přes kuchyň ven a do školy. Dneska jsem udělalo něco co obvykle nedělám. Podívala jsem se za sebe a tam spatřila opodál za rohem osobu s kapucí. Pozorovala mě. Došlo mi kdo to je, byl to můj stalker, Hunter. Asi jsem měla jít za ním, ale zůstala jsem stát a koukala na něho. Přiložil prst k ústům, ale do obličeje jsem ho neviděla.
Dostala jsem strach a rozběhla se do školy. Pronásledoval mě. Běžela jsem čím dál rychleji. Pak jsem konečně doběhla do školy a otočila se. Byl tam.
„To tě honí stádo krav?" Smála se Monica. „Tak nějak." Vydechla jsem. A šla do skříňky, tam byla zase růže, ale nebyla zvladlá. Vyměnil ji za tu starou a teď tu byla krásná a čerstvá. Dneska tu ale nebyl žádný vzkaz.
„Rey, ahoj." Mával mi Keyn a ještě nějaký další kluk. „Ahoj Keyne, a ty jsi?" Podívala jsem se na toho druhýho kluka. „Já jsem přece Tom." Usmál se kluk. „Jé tak to tě ráda poznávám." Usmála jsem se taky. Zapípal mi mobil.
JstalkerJ: Já ho taky rád osobně poznám:)
Me:........Bylo mi Toma líto, nemůže za to a já vlastně taky ne, ale oba za to budeme pykat. Rozloučila jsem se s nimi, ale ne na dlouho, protože jsme spolu měli dějepis a on si samozřejmě sedl vedle mě, bojím se o něho, že mu Hunter něco udělá.
„Hele Rey, půjdeš se mnou na ten ples?" Zeptal se Tom a hned na to se ozval můj mobil.
JstalkerJ: Ne nepůjdeš!!! Jinak nebude moct jít on.
„No já nevím jestli na ten ples vůbec půjdu, ale když půjdu tak jo." Usmívala jsem se.
JstalkerJ: To ještě dneska probereme....
Me: Já mám city, nechci mu ublížit jak ty!!!!Zbytek hodiny jsme moc nedávali pozor, povídali jsme a byla to legrace, je to super kamarád, jak brácha.
Do konce školy jsem byla úplně mimo, dostala jsem strach z Huntera. Do konce školy jsem se snažila dávat aspoň trochu pozor, ale každou chvíli jsem byla hlavou někde jinde, ale což je pozitivní, Hunter už mi nenapsal, zuřil vzteky. Věděla jsem to... A horší problém nastal, když jsem měla jít domů, věděla jsem, že budu doma sama a že by tam mohl být zase Hunter.
Zavřela jsem dveře od domu a šla do kuchyně, kávovar byl zapnutý, je tady...
JstalkerJ: Už jsme přišli domů, no konečně:)
JstalkerJ: Chci s tebou ještě probrat ten dnešek a Toma.Světlo v kuchyni začalo blykat až vyplo, někdo vypojil pojistky.
„Přestaň!" Zakřičela jsem
JstalkerJ: Chtěl jsem být hodný, ale to s tím Tomem mě dnes nasralo, takže mazej do svého pokoje nebo začnu být vážně zlej.Vzala jsem z kuchyně ten nejostřejší nůž a šla jsem do svého pokoje. Sedla jsem si na svou postel a zakřičela. „Jsem ve svém pokoji!"
JstalkerJ: To je dobře, teď si to jdu vyřídit s Tomem
Me: Ne prosím co ode mě chceš? Udělám cokoliv, jen ho nech, on za nic nemůžu.
JstalkerJ: KURVA Rey ty ho máš ráda?! Já ho zabiju
Me: Já ho mám ráda, ale jako kamaráda, jako bráchu, ne jako kluka.
JstalkerJ:......
JstalkerJ: Zahrajeme si další hru.
Me: Ale už tu nechci být zase uvězněna
JstalkerJ: Neboj vymyslela jsem lepší hru, ale tentokrát když prohraješ tak budu chtít něco jinýho
Me: Co?
JstalkerJ: Zítra nepůjdeš ven
Me: To nemůžeš, je to můj život!
JstalkerJ: Nebudeš litovat
Me: Fajn, jakou hru?Nesmím prohrát
ČTEŠ
MY STALKER (MY HUNTER)
RomanceJak moc zvláštní život musí mít šestnáctiletá holka na střední, zvlášť před začátkem léta? Nijak, má zažívat normální život, jako její vrstevníci. Možná nějaká i ta první láska, navíc se má těšit na prázdniny. Ovšem tohle neplatí pro Rey, kterou bud...