MY STALKER (MY HUNTER)

~39~

Byl večer a Monica si zase plánovala strávit noc s Henrym, zatímco jsem měla zase jít za Hunterem. Seděla jsem na posteli a pozorovala ji jak klečí u klíční dírky a vyhlíží Henryho.

Ozvalo se zaklepání a ve dveřích se objevil Henry. Monica mě objala a já se vydala pryč, šla jsem dolů po schodech. Došla jsem ke dveřím a zaťukala, ale nikdo se neozýval. Tak jsem se šla podívat k lékařskému pokoji od kud se ozýval hlas.

Zaťukala jsem a vyčkala na dále, které se po chvíli ozvalo. „Ahoj Rey!" Usmál se Hunter. Zrovna obvazoval nohu Bee, které mu výpravěla nějaké své historky, ale on nevypadal, že by je poslouchal. „Co tu děláš ty? Je po večerce." Pronesla kysele Bea když se na mě podívala. „Udělalo se mi zle víš, nejsi tu sama." Řekla jsem milým hlasem a u toho se dívala do země. Ona se postavila a přišla ke mně. Byla vyšší než já takže jsem musela trochu zvednout hlavu. „Když se to tak vezme tak jsem tady sama, protože jsi nicka." Zavrčela. Zamračila jsem se na ni a tohle prolomil Hunter. „Beo! Padej do svého pokoje a nic takového už nechci slyšet!" Řekl vážně a ona se na něj udiveně podívala. „Tak zase někdy." Řekla a poslala mu pusu.

„Fuj." Zavrčela jsem. „Oba víme co je zač. Tak jdeme do mého pokoje? Vím, že ti zle není, neumíš lhát." Usmál se a společně se mnou se vydal do jeho pokoje. „Jak víš, že mi není zle? Třeba mi zle je." Řekla jsem a založila si ruce na prsou. „Když lžeš díváš se do země." Zasmál se. Ugh.... To je pravda. „Zase spí Henry u Monici?" Zeptal se. „Sakra! S tebou se nedá mluvit když všechno víš!" Řekla jsem rozčíleně. „Ale dá." Řekl pobaveně. „Tak dobře. Udělané změnu. Teď se já dozvím něco o tobě, takže mi budeš pravdivě odpovídat!" Zavrčela jsem a on se náramně bavil. „Dobře."

„Tvoje právé jméno?" „Neřeknu." Zazubil se a já naštvaně zavrčela. „Oblíbená barva a zvíře?" „Bílá, šedá a černá. Zvíře gepard, protože je lovec, jako já." „To jsou moje oblíbené barvy!" Řekla jsem naoko uraženě. „Lásko, přece nejsi uražená." Zasmál se. „Teď už jo, protože nejsem žádná láska, ale Rey. R E Y." Řekla jsem klidně a on mě chytil za pas a přitáhl si mě blíž. Teď to vypadalo jako bychom byli už dlouho pár, měla jsem nutkání se odsrčit, ale on mi to svýma silnýma rukama nedovolil.

„Jsem unavená." Řekla jsem po chvíli co jsme tak stáli. Hunter otevřel pusu, aby něco řekl, ale zastavil ho můj cinkající mobil, samozřejmě jsem ho ihned vzala do ruky.

Bea Leamstová: Na Huntera ani nemysli zlatíčko, on se nebude zahazovat s někým jako jsi ty :*

Nad touhle větou jsem se musela hrozně rozesmát. Hunter mě udiveně pozoroval. Za asi 10 minut jsem se uklidnila.
„Co se stalo?" Vyhrkl. „Víš, podívej se co mi napsala Bea. Nebude zahazovat s někým jako jsi ty. To je zvláštní, že ten někdo mě stalkuje už rok." Znovu jsem se začala smát, ale ho ta zpráva od Bei očividně hodně naštvala. „Ta mrcha." Zaskřípal zuby a vydal se nahoru, nebo spíš chtěl se vydat nahoru, ale já ho zastavila. „Neblbni, vždyť to máš jedno. Akorát ze sebe udělá hlupáka, až se dozví že jsi můj stalker." Musela jsem zabránit dalšímu záchvatu smíchu.

Chvíli na mě naštvaně koukal, ale pak se sklidnil a šel si sednout na postel. Já si sedla do křesla a odepsala jsem.

Me: Zlato, to by ses divila :D
Bea Leamstová: Nemyslím si, do konce pobytu budeme spolu ;)
Me: Vsadím se o cokoliv že ne.
Bea Leamstová: Fajn, tak se vsadíme, když vyhraju.....budeš jako moje služka.
Me: A když prohraješ.......tak zase naopak.
Bea Leamstová: Platí.

„To jste se právě vsadili o mě?" Řekl pobaveně. „Ne, jen o to, že tě nesbalí." Zazubila jsem se a on ke mně přišel a silně mě objal až jsem se začala smát. „Znám ji dlouho, takže čekám, že za chvíli přijde." Usmála jsem se a on mě políbil. Polibky jsem mu kupodivu začala oplácet, ale po chvíli jsem se odtrhla.

Ozvalo se zaťukání na dveře, Bea. Sedla jsem si zpátky do křesla a pozorovala Huntera. „Ahoj Huntere, já...já jen, nemůžu usnout, vadilo by ti, kdybych dnes přepsala tady?" Zeptala se, neviděla jsem ji do obličeje, ale hádám, že zamrkala řasami, aby působila roztomile. Hunter pobaveně řekl. „Ano vadilo, mám tu totiž váženou návštěvu." „A koho?" Řekla smutně. Hunter otevřel dveře dokořán a Bea se naštvaně podívala na mě. „Ty jedna..." Nestihla to doříct, jelikož ji Hunter přerušil. „Tahle holka je pro mě nepředstavitelně moc důležitá, takže jestli uslyším jednu nadávku na ní, tak se velmi naštvu a věř mi, že mě naštvanýho vidět nechceš." Řekl vážně a ona odešla.

Já jsem se smála a Hunter ke mně přišel a znova mě políbil.

Další část! Po dlouhé době!
Ty kecy už znáte... 😂

S láskou