MY STALKER (MY HUNTER)

~19~

Sjela jsem tobogán a zase skončila v ledové vodě. Rychle jsem se vynořila a vylezla na břeh. Vzala jsem Monicu za ruku a táhla jí k naší dece. „Počkej, ty nechceš počkat na Liama?" Zeptala se.
„Ne. Mám hlad pojďme si něco koupit." Řekla jsem tiše. Šly jsme ještě ke skříňkám a rozhlídla jsem se, jestli na nás nekouká Hunter nebo ještě hůř nejde za námi.

„Co se děje?" Vyhrkla Monica. „Tobě se Liam líbí, že jo?" „N-no j-jo, snad nezářlíš že ne?" Vykoktala. „Dávej si na něho pozor, já ti řeknu jak jsme se doopravdy poznali." Řekla jsem.

Řekla jsem jí úplně všechno, od toho dopisu až po ten nůž dneska. „Panebože! To myslíš vážně?! Proč si s ním teda hrála to divadlo?!" Křikla. „Nekřič! Vyhrožoval mi, že někoho podřízne a já se ho bojím." „Půjdeme na policii." „Ne to nemůžeme, on to zjistí a něco ti udělá! Mně už to taky napadlo na něj zavolat policii." Do očí se mi začaly drát slzy. „Tak aby to nevyvolalo podezření půjdu tě doprovodit domů a dáš mi svůj mobil a půjdu na policii!" Usmála se na mě. „On může nechat vymazat všechny naše zprávy." Odpověděla jsem a smetla tím tento nápad ze stolu. „Tak jak to sakra uděláme?!" Zeptala se tiše. „Nevím." Špitla jsem.

„Nijak, nic se nebude nikomu říkat a už vůbec ne policii." Řekl známý hlas za námi. Hunter....
„Huntere prosím ne, ona by to neudělala." Začala jsem se ihned vymlouvat, ale Monica si chtěla hrát na statečnou. „Ale ano udělala, nikdo nebude vyhrožovat mojí Rey!" Křikla. Neměla to dělat, protože ji Hunter okamžitě přirazil ke zdi a chytil ji pod krkem. Začal hmatat do kapsy pro nůž. Když ho nenašel v kapse podíval se naštvaně na mě. „Rey kde je?!" Zařval. „J-já j-jse-m t-ti h-ho vza-la a vy-hod-ila." Vykoktala jsem a začínala brečet.

Hunter začal Monicu škrtit, teda aspoň to tak vypadalo, ale dýchat ještě mohla. „Huntere prosím nech ji." Začala jsem opravdu brečet, ale on mě ignoroval. „Monico tebe má Rey ráda že? Byla by škoda ti něco udělat." Řekl a Monica vykulila oči strachem. „Prosím Huntere nech ji." Řekla jsem skrz slzy. „Drž hubu Rey!" Zařval. „Prosím." Zopakovala jsem a chytla jeho ruku, kterou škrtil Monicu. „Kurva Rey!" Zakřičel a odžduchl mě. Narazila jsem na kliku a sykla bolestí. To bude modřina.

„Rey jsi v pohodě?!" Křikla Monica. „Ano." Odpověděla jsem. Hunter se na mě nešťastně podíval, ale tento výraz zase rychle zmizel. „Prosím, nech mě, já nic neřeknu." Špitla Monica. „Nevěřím ti!" Zařval. „Huntere prosím už ji nech. Dej jí šanci, ona je úžasná holka." Řekla jsem a doslova klečela na kolenou. „Rey ti věří že? Jestli mě někdy nahlásíš tak si ani nepředstavuj co ti údělám." Sykl a konečně jí pustil. Monica sjela zády po stěně. „Tak a teď vypadni a nezapomeň na naší dohodu!" Podíval se na ni přísně. Ona začala kývat, že rozumí a před tím než odešla mě chytla za ruku. „To bude v pohodě." Řekla jsem a ona odešla. Super teď sevře mě.

„Jak si mohla?! Vždyť včera bylo vše úžasné! Co ti tolik vadí Rey, já tě miluju." Mlčela jsem.... „Kurva Rey!" Zařval. „J-já se tě bojím." Špitla jsem. „Kolikrát ti mám vysvětlovat, že tě miluju a že ti nechci ublížit, nikdy jsem to neudělal a nikdy to ani neudělám." Zakřičel. „Ale emocionální bolest je horší jak fyzická." „Jak jsem ti ublížil?! Co jsem ti udělal?!" „Křičíš na mě a já se tě pak bojím." Řekla jsem a přitáhla si nohy k bradě. Nechala jsem slzám volnost.

Hunter si povzdechl a chytil mě obouma rukama za tvář. Utřel mi slzy a podíval se mi do očí. Hluboko do očí. „Miluju tě, chápeš?" Zeptal se, ale nečekal na mou odpověď. Místo toho mě políbil. Chtěla jsem se odtrhnout, ale teď jsem právě toto potřebovala.

Jeho měkké rty byly přitisklé na ty mé. Cítila jsem jeho vůni.

„Vidíš? Všechno je v pořádku." Usmál se a zvedl se. „Tohle už mi ale nikdy prosím neříkej ano? Já ti neubližuju." Dodal a odešel na deku. Monica na mě čekala.

„Jsi v pořádku?" Zeptala se mě a obejmula mě. „Ano, nic se neděje, ale dávej si na něho pozor." Usmála jsem se. „A víš to jistě? Bojím se, že ti něco někdy udělá." „Neboj se, on... Slíbil že mi nic neudělá." Řekla jsem trochu nervózně. „I tak se o tebe budu bát." Špitla a držela mě v objetí. „Pojďme si teda něco koupit na to jídlo." Usmála jsem se na ni.

„Jacky chceš něco na jídlo?" Zeptala se Monica když jsme šly kolem ní. „Ano kofolu." Řekla. Hunter tady nebyl. „A co si dáš ty Rey?" Zeptala se. „Já si dám třeba jahodovou tříšť." Odpověděla jsem. „Tak si bež sednout. Já tady počkám." „Tak jo."

Je tu další část, no tak doufám, že jste si užili čtení a doufám, že se těšíte na další část. Vote, kom potěší. S láskou