~40~

685 29 3
                                    

Opět jsem se probudila vedle Huntera, ale tentokrát v pozici, ve které jsem ležela až moc blízko vedle něho. Skoro v objetí. Rychle jsem se od něho odstrčila a vylezla z postele. Bohužel jsem probudila Huntera, i když jsem byla celkem tichá.

„To už odcházíš?" Zívl a já se rychle otočila. „A-ano, promiň." Vykoktala jsem a on se uchechtl. „Tak zase brzy." Řekl vesele a já zamířila do svého pokoje. Vešla jsem dovnitř a podívala se na spící pár.

Přešla jsem k Monice a silně ji tleskla u ucha. Lekla se a vyskočila do sedu. „Vstávat!" Začala jsem se smát a ona po mně vztekle hodila polštář, to už se probudil i Henry. „Henry, ty můžeš jít a Monico ty vstávej." Rozdávala jsem rozkazy jako naše třídní. „Tak ahoj." Zesmutnil Henry a rychle odešel, stejně jako minule.

„Jsi hrozná!" Řekla naoko uraženě. „Ale Moni, přece nejsi uražená jen proto, že jsem odehnala tvého milovaného od tebe." Pobaveně jsem našpulila rty a Monica vstala. „Něco novýho?" Zeptala se po chvíli. „Bea začala včera balit Huntera a on ji poslal do háje." Stručně jsem shrnula včerejší výstup.
„A u tebe?"
„No, z nás dvou si ta nevinná ty." Ušklíbla se. „Děláš si srandu?! Ty už nejsi panna?!" Vyjekla jsem. „Správně." Zachechtala se a já na ní překvapeně hleděla. „Asi bysme měli začít něco dělat." Zasmála se mému překvapenému výrazu.

******

Další hloupá hra. Už mě to nebaví jak nám učitelky vymýšlí různé hry jak malým dětem. Teď máme vyběhnout na nějaký kopec. Třikrát nahoru a dolů a potom prý dostaneme další instrukce a pravidla. Jako Hunterovi hry.

Nesouhlasně a vyčerpaně jsme si s Monicou povzdechly. Pak jsme si stouply pod kopec stejně jako zbytek naší třídy. Nenápadně jsem se otočila a podívala se na Huntera, který na mě mrkl. Teď vypadal hrozně sexy, možná jsem i zrudla když jsem vyděla to jeho tělo a úsměv.

Klidni se holka....

„Tři, dva, jedna...teď!" Vykřikla učitelka a všichni se rozběhli do kopce, běžela jsem rychle, nebyl to vysoký kopec, ale zas tak nenáročný to nebylo. Nechápu o co učitelkám jde, aby z nás udělaly mrtvoly nebo mají pocit, že máme špatnou fyzičku?

Už jsem byla skoro nahoře, ale uslyšela jsem zlomyslný hlas. „Teď si to vyžereš ty potvoro!" Dřív než jsem se stihla otočit a podívat se na Beu, která se určitě zle usmívala, ucítila jsem ruku na mým kotníku a už jsem padala z kopce. Kutálela jsem se z kopce až jsem se dostala úplně dolů na start.

„Sakra!" Vykřikla jsem a podívala se na svou ruku, která mě neuvěřitelně moc bolela. Určitě jsem i ječela bolestí. Když jsem padala tak jsem skoro všechny tvrdší nárazy zmírnila levou rukou, která mě teď neskutečně bolí.

Ihned se kolem mě seběhli snad všichni. Učitelky, Monica, Tom, Henry, Jacky, Alex, Hunter, zdravotnice a další. „Klid, běžte od ní dál." Řekla klidně zdravotnice, protože Hunter začal vyšilovat s větami: Jsi v pořádku?! Co se stalo?! Co tě bolí?! Klid, bude to dobrý. Hrozná hysterka.

Všichni zdravotnici až na Huntera a Monicu poslechli. „Rey, jak se to stalo?" Vyjekl Hunter. Já jsem nebyla schopná říct jediné slovo. „Jak asi? Spadla." Řekla ironicky Monica. „Moni, jsi hodná, že chceš svou kamarádku podržet, ale teď běž za ostatními." Poručila zdravotnice a Monica chtěla mít nějakou námitku, ale já ji zastavila. „Jen běž." Špitla jsem a ona smutně přikývla a odešla ode mě.

„Vypadá to na zlomeninu, ale nejsem si jistá, musíme s ní do nemocnice." Řekla Ovensnová a Hunter hned prohlásil. „Já se o ni postarám, pojedu tam s ní." „Víš to jistě? Nemám tam jet radši já?" Zeptala se nejistě a Hunter záporně zavrtěl hlavou. „Neboj Liso." Usmál se Hunter a pomohl mi vstát.

Šli jsme zpátky k ubytovně a tam bylo zaparkované auto, které sloužila nejspíš jako potřebný odvoz. „Dave! Jedeme do špitálu!" Zakřičel Hunter a zpoza domu se vynořil nás řidič. „Rychle!" Řekl podrážděně a Dave si pohnul.

Sedli jsme si do toho auta a Hunter si sednul se mnou do zadu. „Jak se to stalo?" Zeptal se starostlivě. „Spadla jsem." „Nelži!" Vyjekl. „Nelžu!" „Zase lžeš! Když lžeš koukáš se do země!" Sakra! Má pravdu....„Huntere..." „Byla to Bea?!" Vykřikl. „Huntere, prosím nech to být." Zakňučela jsem. „To teda nenechám! Zlomila ti ruku!" „Ne, jen mě chtěla shodit, to, že jsem tele a sletěla dolů není její vina!" „Kurva Rey přestaň!" Chytl mě silně za zápěstí. „H...Huntera přestaň na mě řvát! Ta ruka mě vážně bolí a nejsme tady sami, tak prosím přestaň." Vyslovila jsem svou prosbu plačtivě. Začal zhluboka dýchat. „Dobře." Řekl klidně, ale pořád šlo vidět, že je rozčílený.

Opřela jsem si hlavu o jeho rameno, doufala jsem, že se uklidní a vida! Měla jsem pravdu! „Nestrpím, aby ti někdo ubližoval." Zašeptal mi do vlasů. „Já si to s ní vyřídím. Já zas nestrpím, aby kluk ubližoval holce." Odpověděla jsem. „Když jde o tebe, tak udělám všechno." Řekl tiše. Zavrtěla jsem hlavou a protočila oči.

Ještě dnes nová část, doufám, že se líbí 😂 bla, bla, bla😂

S láskou

MY STALKER (MY HUNTER)Kde žijí příběhy. Začni objevovat