MY STALKER (MY HUNTER)

~33~

Probudilo mě šimrání na mých tvářích, nechápavě jsem otevřela oči a spatřila Huntera jak se ke mně s úsměvem naklání a prsty mě hladí na tvářích.

Vylekaně jsem se posadila a vyděšeně se na něj podívala. „Máš 10 minut do budíku, nesmí tě tu načapat." Zasmál se. „Díky." Špitla jsem a pobrala svoje věci se kterými jsem následně potichu a bez jakékoli reakce na Huntera došla do pokoje.

Henry tam ležel v objetí s mou nejlepší kamarádkou, až mi bylo líto, že je musím rozpojit. „Monico, Henry! Vstávat!" Stáhla jsem z nich peřinu a Henry vyletěl do sedu. „To hoří?!" Vykřikl. „Ano, jestli teda nechceš, aby tě chytli učitelé." Vyprskla jsem a on nešťastně políbil Monicu, která v klidu ležela na posteli a pozorovala Henryho. „Tak ahoj, Rey!" Žduchl do mě když kolem mě procházel a já se tomu jen zasmála.

„Stalo se něco zajímavého?" Zeptala se mě Moni hned potom co Henry opustil náš pokoj. To je celá ona. „Ne, a u tebe?" Zeptala jsem se na oplátku já. „Ne, bohužel." Zachechtala se. „Ty jedna!" Vykřikla jsem a začala jí lechtat a ona se smála jak blbá, pak se vzchopila a začala lechtat ona mě. Ječela jsem a do pokoj vtrhla naše třídní. „Co se tu děje?!" Vykřikla. „Em...my jen blbnuli." Řekla Monica a učitelka jí spálila pohledem.
„Je budíček, ale to už asi víte, takže za půl hodiny je snídaně a pak se dozvíte zbytek." Řekla a odešla z našeho pokoje. S Monicou jsme se na sebe podívaly a začaly se smát jak smyslu zbavený.

„Jdu se sebou něco udělat, aspoň se učesat." Oznámila jsem své kamarádce, která se na mě šťastně dívala. Ach ta Monica a ty naše zážitky. V naší společné koupelečce jsem se učesala a samozřejmě si vyčistila zuby. Pak jsem se vyměnila s Monicou, která už byla oblečená a obléknout jsem se šla já. Oblékla jsem si černé sportovní kraťasy a oranžové tričko, které mimochodem Tiana, moje     'milovaná' sestra, nenávidí, ale nejdu na žádnou módní přehlídku.

Monica vylezla z koupelny a lekla se mě. „Co to máš na sobě?!" „Oblečení?" Odpověděla jsem. „Kraťase si klidně nech, ale tričko si vem toto černé." Hodila po mně nějaké triko ze skříně. „Bože." Zaskučela jsem a převlékla se. „Mnohem lepší, můžeme jít." Vyšla se mnou ze dveří našeho pokoje. Šly jsme do jídelny kde už většina byla. Samozřejmě až na Fionu a Beu, které se musely nalíčit.

Můj pohled sklouznul z Jacky, která u stolu vyprávěla sen, který se jí dnes zdál na Huntera, který mě s úsměvem pozoroval. Zahleděla jsem se mu do očí, které se leskly štěstím. „Země volá Rey!" Lusklala mi před očima Jacky. „Co se děje?" Vyjekla jsem. „Nic jen mluví učitelka." Smála se a já zrudla. Monica mě bez jakekoholiv slova objala ze zadu a ukázala na učitelku.

„Tak to bysme měli a teď se přesuneme k dnešnímu programu, ze začátku vás rozdělíme do týmu, které proti sobě budou hrát různé hry a tým co vyhraje získá dort." Po této větě se po místnosti roznesl bouřlivý potlesk. „Takže můj tým se skládá z Dashe, Alex, Bei, Zacka, Nathany, Sebastiana a Monici. U Huntera jsou Tom, Aein, Emily, Wiki, Rey a Henry s Teom. Ty co jsem neřekla jsou u paní Johansnové." Dořekla. Došlo mi, že Hunter nějak zařídil to, abych byla u něho v týmu. Celkem mě to naštvalo, ale nedala jsem to na sobě znát, jen jsem na něj hodila naštvaný pohled a on se na mě zaskočeně podíval. S povzdechem jsem zakroutila hlavou a dál se věnovala slovám učitelky.

Mluvila o nějakých hrách, které proběhnou už za půl hodiny, jak jsem tak slyšela nudit se určitě nebudeme, budeme pořád běhat v lese a já jsem tak šikovná, že se tam určitě někde vymelu.

„Rey! Vrať se na zem." Zasmála se na mě Jacky a žduchla do mě, ale bouchla mě moc silně a já spadla ze židle a vsichni se začali smát. Učitelka vyděšeně vyjekla a Hunter naštvaně vyletěl na nohy. „Hej!" Vykřikla jsem. „Promiň, ale měla ses vidět." Smála se Jacky a já se škodolibě usmála a stáhla jsem ji za nohu. Zapištěla a ocitla se vedle mě na zemi. Místnost se rozesmála ještě víc.

„Tak a dost!" Zakřičel Hunter a všichni zmlkli. „Děkuji Huntere a vy dvě se zvedněte. A přestaňte se chovat jako malý. Není vám 8, ale 16!" Řekla nám učitelka naštvaně a pustila naší celou třídu do pokojů.

„Pěkně jsi to Jacky vrátila." Zasmál se za mnou Tom. „Děkuji, ale nevím jestli je to zrovna dobrá vlastnost." Odpověděla jsem. „Náhodou, v dnešní době je třeba umět se bránit." Přistoupil ke mně s úsměvem blíž. „Tak já už jdu." Řekla jsem mu a oddalila jsem se od něho a pak se rychlým krokem vydala do svého pokoje.

Neumřela jsem! Byla jsem jen na táboře! Další část je zde! Mimochodem sledujte Lyryss a koukněte se na její story. Jednu story píšeme spolu 😂.
Můžete psát otázky na mě nebo na postavy a u další kapitoly se zase uvidíme😂 Vote komm potěší. S láskou