|| Endless War || Yaoi Cz/Sk || 15+ ||

Mami?

„Cokoliv budu chtít?" podíval jsem se zamyšleně do stropu a myslel na další úchylárny. „Je něco, co by jsi chtěl?" „No, něco určitě je.." podíval jsem se na něj s mírným úšklebkem a on to pochopil.. „Ale.. To bychom se museli zase jít sprchovat? Ne?" „Myslím, že ano, ale když to budou jen takové menší hrátky, tak by to mohlo být v pořádku. Pokud chceš zajít dál, tak myslím, že bude stačit sprcha až ráno." „S-Společná?" celkem jsem se divil, že se na to zeptal.. „Ano, když budeš chtít." lehl jsem si na postel a ukázal mu, že má jít na mě „J-Jsem celkem těžký.." on opravdu váhá? Zasmál jsem se „Ale nejsi, pojď." zvedl se a sedl si kousek od mého kamaráda. Chvíli jsem se díval na jeho červené tvářičky, které dokonale ladily s jeho stydlivým pohledem „Ty se pořád stydíš? I po tom,  co jsme spolu dělali?" „Trošku ano.. Je to pro mě něco nového.." musel jsem se zasmát a díky tomu se na mě podíval. Já ho chytil kolem krku a stáhl k sobě „Dnes toho už necháme." políbil jsem ho a opřel si ho o hrudník. „Pojďme spát ať jsme na zítřek vyspaní.. Dnes se toho stalo už dost." „A to budu spát na tobě..?" „Ano, vadí ti to?" „Ne.." „Tak vidíš."

„Mami?" „Ano Valentíne?" „Chybíš mi.." „Pročpak? Však jsem u tebe." „Ne.. Jsi pryč! Opustila jsi nás!! Proč ji to udělala!?" „Já.. Já vás neopustila!! Nikdy jsem to nechtěla udělat!" „Chtěla!Jsi příšerná matka.. Už tě nechci nikdy vidět!"
„Paní Claire! Prosím vstávejte!" probudila mě Mia a já vyskočila.. „Děje se něco paní?" „Ne.. Omlouvám se.. Jen špatný sen." utřela jsem si z očí slzy „Můžeš odejít. Nasnídám se a udělám si hygienu. Pak můžeme vyrazit." „Dobře. Až budete připravená, tak mi dejte vědět." „Ano.." dívala jsem se na Miu a když odešla, šla jsem si vzít prášky proti bolesti hlavy.. Není mi vůbec dobře, ale myslím, že to bude z toho, že se mám po několika dlouhých letech zase vidět s mými dětmi.. Na snídani si dám něco lehčího.. Jeden toust mi asi neuškodí a myslím, že kafe také ne.

Vzbudil Jsem se ráno jako první. Díval jsem se chvilku na něj a pak jsem opatrně vstal, abych ho neprobudil. Šel jsem si umýt tvář a udělat celou ranní hygienu.. Když jsem vyšel z koupelny někdo zaklepal a vešel. Byl to ten.. William! ,,Hej, měl-" ,,Pssst" naznačil jsem, aby byl zticha a ukázal na Valentína. ,,Jo.. Chápu.. Každopádně až se vzbudí, tak mu řekni, že se máte jít nachystat.." ,,Jo, jo chápu." Hned jak to dořekl tak odešel.. Díval jsem se na něj dokud se neprobral.. Po asi deseti minutách otevřel jeho krásné očička.. ,,Dobré ráno Valentínku~" Řekl jsem potichoučku.. ,,Dobré.." ,,Byl tady ten William a říkal aby jsme se začali chystat až se vzbudíš." ,,Jasně, ale musím ti najít nějaké oblečení, co ti konečně nebude velké, hehe" Vstal z postele a šel do jeho skříně. Vyhazoval oblečení, dokud nenašel to správné. Podal mi nějaké menší oblečení.. ,,B-Budeš se dívat jak se p-převlékám?" ,,Pokud ti to nebude vadit~" Řekl svůdně a já jsem se beze slova začal převlékat.

  Díval jsem se na něj jak se převléká. Má opravdu nádherné tělo.. Bylo tam sice pár zranění a modřin kvůli včerejšku, ale nevypadá to sním tak zle. Na rameni a krku měl cucfleky.. „Měl by sis zakrýt i krk." „Proč?" „Protože tam máš cucfleky." Začal se červenat a potichu řekl „Z-Za to můžeš ty..." začal se červenat a já se pousmál „Já vím, já vím.. Jdu se sprchovat, jdeš se mnou?" „N-Ne.. Já byl, když jsi spal." „Dobře, tak počkej a pak skočím pro nějaké jídlo." otevřel jsem dveře do koupelny a vešel. Je tu ještě teplo.. Cítím, že má asi hodně rád horkou sprchu nebo vanu, protože je to tady jak v sauně. Neříkám, že nemám rád teplo, ale spíš se nakláním k vlažnější vodě. Vysvlékl jsem se a šel do sprchy.. Zajímalo by mě, co vše budou chtít probírat a proč si zavolali jen nás syny.. Možná na nás chtějí uvnitř zaútočit a myslí si, že nejsem nějak zkušení.. Každopádně bychom měli být připraveni. Když jsem vyšel ze sprchy, omotal jsem si ručník kolem pasu a šel do pokoje „Luci-" zastavil jsem se, protože Lucius nebyl v pokoji... Kam sakra šel?! Neříkejte mi, že ho někdo uviděl.. Rychle jsem se oblékl a utíkal za bratrem. Jemu můžu věřit, když je jediný, kdo to ví! P-Počkat.. Je jediný... Ale slíbil mi, že to nikomu neřekne! Přidal jsem ještě víc a když jsem uviděl dveře, tak jsem přímo vletěl do nich „Williame, Luc-" u postele byl od pasu nahoru nahý Lucius a já jen zůstal zaraženě stát.. Najednou vešel do pokoje William z vedlejší místnosti, kde má různé věci.. Držel pouta.. „C-Co to děláte...?" strašně jsem chtěl brečet! Ale nemohl jsem kvůli bratrovi „Ne! Počkej Valentíne! On vešel k nám do pokoje, když jsi se sprchoval, protože po tobě něco chtěl.. Požádal jsem ho o tričko!" „A proč drží pouta?" optal jsem se Luciuse, ale William skočil do řeči „Protože jsem mu chtěl ukázat, co se s ním stane, když udělá něco co by neměl.." vydechl jsem a vražedným pohledem se podíval na Williama „Ale jemu se nic nestane.." viděl jsem jak mu naskočila husí kůže.. Bál se mě.. „Jistě, že né, když bude poslušný jako doteď." usmál se „A ještě bych se rád zeptal... Opravdu jste jen "kamarádi", když před chvílí jak ti vysvětloval, co se tu děje řekl Náš pokoj?" Lucius si uvědomil, že měl říct radši tvůj pokoj.. Sklopil hlavu a červenal se „Je to už i jeho pokoj.. Je tam se mnou." „Fajn.." William popošel blíže k Luciusovi a podal mu triko. „Je čas se připravit vy dva! Vali přiveď Luciuse k místu a schovej ho tam.. Nesmí ho nikdo vidět! Pak přijď za mnou a půjdeme společně čekat na Ukrajince.." „Ano.." chytl jsem Luciuse za zápěstí a šel s ním k místu. 

„Paní, můžeme vyrazit?" „Ano Mio, jen si nasadím roušku." musím být celá zahalená, aby mě nepoznali.. Ovšem před syny si vše sundám. „Sluší vám to paní." „Děkuji. Tak pojďme." chtěl jsem vzít sebou ještě nějakých pár nejlepších mužů, kdyby se něco stalo, ale když si to tak vezmu, tak " Vládnu" Oboum místům, takže by to mělo být v pořádku. Čeho se ale bojím je, že mě Valentín nepozná. U východu nás čekal Sebastian „Mějte se a dávejte na sebe pozor. Budu tu čekat." Mia kývla hlavou a já mu zamávala. „Paní Claire.. Máme jít ke kopečku, kde nás Němci vyzvednou a zavedou k ním." „Není to trochu nepříjemné? Jsme Ukrajinky. Mohli by nás zavést takhle do pasti a zabít." „Omlouvám se.." „A kdo to bude?" „Domluvila jsem, aby přijeli synové.. Měla jsem jistotu, ale i tak jsem měla nejdříve přemýšlet." „V tomto případě je to v pořádku, Mio." když jsme došli ke kopci, tak nás tam už čekali „Zdravíme vás." řekli oba synové naráz a já se koukala stále na Valentína.. Neuvěřitelně vyrostl a je z něj teď pohledný, mladý muž.. Nemůžu ještě brečet.. „Také vás zdravíme.. Tady paní nebude ještě mluvit, ale nebojte! Promluví, až budeme na místě." Děkuji Mio.. „Dobře.." Valentín se mi zdál hodně nejistý.. Mám pocit, že byl ve střehu a byl připravený na vše.. Oba mý synové mě sledovali a já se cítila strašně špatně.. „Jde z vás cítit má máma.. To vy jste jí zabila a užívala si to tolik, že na vás zůstal její pach?" Tohle mě zaskočilo a nevěděla jsem jak reagovat... Mio... Prosím řekni něco. „N-Ne.. Paní je velice líto toho všeho." Valentín se na ní podíval vražedným výrazem na pár sekund, ale jinak stále sledoval mě.. Asi o 10 minut jsme byli na místě.. Valentín otevřel dveře a držel je „Prosím vystupte." kývla jsem hlavou, abych mu poděkovala. „Prosím následuje nás." cítila jsem nervozitu, že mě někdo pozná, ale čím blíž byli u místa, kde je ticho, prázdno a jen my, tak pocit nervozity mizel. „Tak jsme tady.. Prosím." William se ani trošku nezměnil.. Je pořád stejný a jsem na něj pyšná! Ukázal na dveře a já vešla. Šla jsem si sednout a čekala až si sednou i oni. Mia se porozhlédla po okolí „Můžete paní.." Mia sklopila pohled. Oba synové se zaměřili na mě pohled, stoupnuli si a čekali, co udělám. Neudržela jsem slzy a začala ze sebe svlékat všechno, co mě chránilo před odhalením. Když jsem skončila, tak jsem se usmála a William nehybně stál..

  Byl to pro něj určitě šok.. Ani se mu nedivím, když žil několik let ve lži, že jeho matka zemřela.. A.. Když jsem se podívala na Valentína.. Viděla jsem.. Strach.. On mě opravdu nepoznává.. Začala jsem brečet ještě víc a oba syny objala.. Drželi... „M-M-Mami...?" řekl Valentín a já se na něj s obrovským úsměvem podívala.. On.. On mě poznává! „A-Ano?" najednou jsem uslyšela ránu.. „Auuu.." ten hlas odněkud poznám..