|| Endless War || Yaoi Cz/Sk || 15+ ||

Valentínův bratr

,,I-I love you t-too? W-what do you mean?" Znejistil jsem.. Proč tohle říká? Nechápu to.. Díval se mi přímo do očí a já do těch jeho.. Zářily.. Byly nádherné.. Přímo jsem se v nich utápěl.. Chtěl jsem se dívat déle, ale uhnul pohledem..

Počkat.. On, mě nemiluje? Takže jsem celou dobu za debila..? „W-Wait.. What?" řekl jsem udiveně.. Slezl jsem z něho „Y-You don't love m-me?" dělal jsem, že to je sranda, ale uvnitř mě to drtilo.. Byl to strašně nepříjemný pocit, ale zároveň to bylo něco nového..

,,No.. It's not like that.. I lo-.." Z mého rozklepaného mluvení mě přerušilo náhlé klepání na dveře. Dostal jsem strach..

„No.. It's not like that.. I lo-.." přerušilo ho klepání dveře „Go Hide!" ukázal jsem mu na koupelnu a šel otevřít. „A-Ahoj Williame, co tu děláš? Hehe." znejistil jsem, bál jsem se, že ho bratr objeví. „Přišel jsem si s tebou o něčem popromluvit." „Ano? Poslouchám.." „Povídal jsem si s otcem a navrhl, že když jste si s Felicitou tak blízcí, tak by nemuselo být špatné, kdyby jste se spolu zasnoubili.. Vím, že jste kamarádi už malička, ale Felicita je k tobě věkově mnohem blíž a potřebovali by jsme i někoho nového." „P-P-Počkej?! Jak nového? Jak zasnoubit? Vždyť ani nevíš jestli mě miluje.. Ona o tom už ví?!" „Vali, ne.. Neví, ale měla by se to dozvědět od tebe. Samozřejmě si společně s otcem myslíme, že vaše city jsou vzájemné, takže ona, miluje." „A jak můžete vědět, že ji miluji?" řekl jsem celkem naštvaným hlasem.. Felicita byla, je a vždy bude kamarádka.. To nejde! „Jde to trochu vidět.. Pokud ale miluješ jinou ženu, tak si můžeš zvolit i jí."

Začal jsem brečet.. Jak nečekané.. Aniž bych si všimnul, jsem špatně stoupnul a spadl.. Samozřejmě jsem se sebou shodil i nějaké věci z porcelánu.. Udělalo to docela obří ránu..

Najednou jsme uslyšeli ránu.. „Co to bylo?" „Myslím, že mi něco v koupelně spadlo..hehe." „Samo?" vešel do pokoje s mířil ke koupelně „Počkej! To byla sklenička! Když jsem si dával léky!" „Jo a udělalo to tak velkou ránu.." otevřel dveře a uviděl Luciuse ležet na zemi.

Viděl jsem neznámou osobu.. Lekl jsem se a zároveň jsem byl naštvaný. Nenapadlo mě nic lepšího, než se co nejrychleji dostat k Valentínovi. Když jsem byl za ním, objal jsem ho a toho muže jsem propaloval pohledem. Nevím, co to do mě vjelo..

„V-Vali!? Kdo to je?!" začal křičet a já sklopil hlavu a doufal ve štěstí „Tohle je Lucius.. Ten, co tě postřelil a jediný muž, který přežil díky mě.." Lucius mě začal objímat ještě pevněji, tak jsem se na něj otočil a objal ho také.. William se na nás jen překvapeně díval..  „V-Vali.. Ty chráníš nepřítele?! Co si myslíš?! Oni nám zabili matku! Co spolu máte..." začal vyřvávat a bylo vidět, že je opravdu hodně naštvaný a neví, co dělat „Williame! Uklidni se! Nic spolu nem-.." najednou mě přerušil Lucius „We are couple." usmál se na Williama a nečekaně mě políbil... C-C..Co to řekl?!

,,I am sorry if I hurt you that much.. bu-.." Nestihl jsem ani doříct a ten muž mě odhodil od Valentína a chytl pod krkem. Začalo to dost bolet.. Ztrácel sem dech.. Chytnul jsem mu ruky a nohama ho odkopl. Valentín to jen sledoval. ,,Ty Ukrajinská suko!" Něco řval.. Asi mi nadával. Vrazil mi hodně silně do xichtu. Vyplivl jsem trochu krve. Když to Valnetín viděl, chytl ho a odtáhl ode mně.. ,,Please.. I-I.." ,,Shut up your Ukraine mouth you son of bitch!" Začal na mě křičet víc, ale pro tentokrát Anglicky.. Tomu jsem už rozuměl.. Začal jsem brečet ještě víc..

„Williame přestaň! Nech ho být!" držel jsem ho, aby se do něj zase nepustil.. „Ty mě nech! Proč to děláš?! Chráníš někoho, kdo si zaslouží zemřít! Povídej se na něj! Stejně je to slaboch.." nikdy jsem Williama takhle ještě neviděl.. Lucius brečel a nechci radši ani vědět, co si myslí.. „I'l kill you..." řekl a odešel.. Rychle jsem se sklonil k Luciusovi „I'm so sorry!" objal jsem ho a začala jsem také brečet.. Bylo mi ho líto..

  ,,Why.. Why is that person.." nemohl jsem pokračovat z toho, jak jsem brečel, neměl dech.. ,,ya khochu umeret' .." Řekl jsem Rusky, aby mi nerozuměl.. Nechci, aby mi rozuměl... Bojím se, jak to bude pokračovat.. Ta osoba mě chce zabít.. A já se mu ani nedivím.. Ukrajinci zabili docela dost Němců.. ,,Do you want to know w-what Ukraine is p-planning?.." řekl jsem potichu.. Když teď nad tím přemýšlím, ani by mi nepomohlo se vrátit k jinému sektoru.. Už v tom v kterém jsem byl mě chtěli zabít, protože jsem byl moc slabej.. Nebýt otce, tak ani nežiju... 

,,What Ukraine is planning?" zopakoval jsem a on se na mě podíval vystrašeným výrazem a sklopil hlavu.. „Say it again.. Say it again!" zvýšil jsem trošku hlas a pak jsem si uvědomil, že bych na něj neměl být radši takový.. „Sorry.." postavil jsem se a šel za bratrem.. Bál jsem se, že něco řekne otci a to by byl velký problém. 

  Řekl "sorry" a odešel.. Byl jsem tu sám.. Nevím, co mám dělat.. Šel jsem do koupelny a díval jsem ze z malého okýnka. Začínalo se mračit.. Doufám, že nebude bouřka. Vyšel jsem z koupelny a rozhlédl jsem se po pokoji.. Nechci, aby se zasnoubil s tou jeho kamarádkou.. Začal jsem mu prohledávat pokoj. Když jsem se díval na jeho bundu něco z ní vypadlo. Fotka?.. Podíval jsem se na foktu. Byl tam nejspíš on a nějaký další kluk a.. žena? Není to jeho jeho mamka?.. Někoho mi připomíná.. Neviděl jsem jí už?.. Nee.. To je nemožné, je přece mrtvá.. Teda tak to tvrdí Valentín.. Každopádně, vrátil jsem fotku na své místo, vzal papír, našel nějakou tužku na stole a šel si kreslit.. Nechce se nějak chlubit, ale kreslení mi docela dobře jde.. Je to můj nejoblíbenější koníček.. Chvilku jsem si kreslil.. Kreslil jsem Svou rodinu.. Ano, ještě pořád si jí celou pamatuju.. Mamka, taťka a má malá sestřička. Když jsem nastupoval do armády, tak nás hned napadli Němci.. Mamku a sestru a vydírali, že když jim nedáme nějakou věc.. nepamatuji si, co to bylo.. tak je zabijou.. Samozřejmě, že jim to můj taťka nechtěl dál a tak mi mamku i sestru před mými oči zabili.. Nebyl to hezký pohled.. Nevím ani proč, ale nějak jsem to Němcům tehdy nebral za zlé.. Teda tehdy jsem si ještě pamatoval, co to bylo za věc.. Asi pro ně byla hodně důležitá.. Po tomhle přemýšlení jsem dostal hlad.. Ale nic tady nebylo.. Po chvilce jsem uslyšel hroznou ránu.. Blesk.. Takže je bouře. Lekl jsem se a schoval do koupelny pod stůl.. Nohy jsem si přitáhl k sobě a opřel o ně hlavu.. Celej jsem byl vyděšenej a třásl jsem se.. 

Utíkal jsem rychle za bratrem.. „Williame, počkej!" zastavil se a já ho doběhl „Omlouvám se, ale to prostě nešlo.. Prosím, neříkej to nikomu.." on jen nehybně stál a jednou se zasmál „Heh, takže to nemám nikomu říkat? Víš, co pro nás takové vítězství znamená? Víš vůbec proč se tohle všechno dělo?! Co všechno nám udělali? Nemáme mámu kvůli nim, umřelo nám spoustu blízkých, kradli nám věci a jídlo.. A ty ho ještě zachráníš! Je mi jedno, jestli to je dítě nebo dospělý kluk, ale patří k nim.." chápal jsem, že ho to všechno asi hodně vytočilo a je to strašně rychle „Vím všechno.. Pamatuji si to.. Vím, co je pro nás takové vítězství! Užíval jsem si to a pak jsem ho našel ležet na zemi.." začal jsem brečet.. Všechny vzpomínky se mi najednou smíchaly v hlavě a já si vzpomněl na mámu.. Nikdy jsem si to přesně nepamatoval jen nějaké úseky a to díky vyprávění, když jsem se ptal. Viděl jsem dívku z Ukrajiny, jak společně s mámou odešla.. Takže.. Ona odešla dobrovolně? Proč by nás jen tak opustila??!! „Promiň, ale musím jít a ty se uvědom Vali.." řekl smutným hlasem a podal mi nůž „Když bude třeba, tak ho zabij.. Tátovi nic neřeknu, ale buď opatrný a drž ho pod kontrolou." bez dalších slov odešel a já a utíkal zpátky. Slyšel jsem, jak začíná venku bouře.. Skvělé, takže na koních nepojedeme!Vtrhl jsem do pokoje a Lucius tam nebyl.. Porozhlédl jsem se kolem a na stole ležela fotka.. Proč je tu fotka s mým bratrem a matkou?Vlétl jsem do koupelny a uviděl Luciuse. Musel jsem si povzdechnout.. „Lucius, what are you doing?" neodpovídal, tak jsem přišel blíž k němu.. On...spí? A proč je pod stolem? Vytáhl jsem ho a vzal ho do náruče.. „Nemůžeš být na studené zemi, trdlo." řekl jsem potichu, abych ho neprobudil a šel ho dát na postel. Huh? Na posteli je obrázek? Položil jsem ho a podíval se na obrázek.. Vypadá to hezky, ale kdo to je? Vypadají jako ty ženy, které jsem zabily, protože nám nechtěli vrátit matku.. Ale ta holka.. To je ta holka, co si přišla pro matku.. Co se to děje?!