|| Endless War || Yaoi Cz/Sk || 15+ ||

Dítě?!

Nový? Ze sektoru 1? Takže se s Luciusem nezná, ale jak vidím, tak se chce poznat.. Přišel jsem blíž k němu a natáhl ruku.. „Já jsem Valentín.." podal mi ruku „Já jsem Sayo.." potřásli jsme si rukou. „Já jsem Elizabeth.." vstala ze země. Sayo se chystal natáhnout ruku, ale vzdal to.. Elizabeth na to úplně kašlala.. „Je tu s tebou ještě někdo nový?" optala se Elizabeth „To nevím.. Ale asi ne.." díval se na ní jako na obrázek.. Trošku mě to vytáčelo..

  Přešly celkem tři týdny. Se Sayem jsme se všichni lépe poznaly. Teda, hlavně já. Nikdy bych ani nesnil o tom, že bych měl dalšího.. Pradon. Prvního kamaráda. Každopádně jsem mu o našem vztahu s Valentínem ještě neřekl. On mi už řekl skoro vše o sobě. Je hodně důvěrčivý a milý. Mezi tím se Elizabeth už o nic nepokusila, za co jsem byl taky neskutečně rád. Sayo mi vypráví různé vtipy nebo příběhy. Prosti s ním se nenudím a navíc mu věřím. Prakticky je na tom podobně jako já. 

Seděli jsme u Luciuse v pokoji a povídali si. Celkem jsem se divil, že tu s námi nebyla i Elizabeth.. Se Sayem si opravdu rozumí.. Jsem za to rád, ale trošku žárlím, i když trávíme všichni společně čas. I vztah Luciuse a Elizabeth se mnohem zlepšil, díkybohu. „Aaaaa, tobě se Elis líbí?" optal jsem se Saya, on zčervenal a Lucius čekal, co budu říkat dál.. Asi mu tím došlo, že bych nechtěl, aby byli spolu.. „J-Jo.." sklopil hlavu a já si povzdechl.. Miluji Luciuse, ale mé city k Elis.. „Aha.." usmál jsem se na něj a on se trošku uklidnil.. Najednou se rozrazily dveře a v nich stála Elizabeth.. „Vali, Luciusi, můžete na chvíli?" byla celá udýchaná.. „J-Jo.." řekli jsme oba zároveň a šli za ní.. „Promiň Sayo.. Počkej chvíli tady.." řekla mu ještě a pak zavřela dveře.. „Je tu asi menší problém.." byla červená „Jaký?" optal se Lucius a já poslouchal.. „Týká se to Valiho, ale musíš to vědět i ty Luciusi.." začal jsem mít trochu strach.. „Takže.. Potřebujeme ukončit válku nejlépe do 9 měsíců.." „Cože? Proč do 9 měsíců?" „Protože já teď budu neschopná něco dělat.." bavili se mezi sebou jen oni dva a já stále čekal.. Uslyšely jsme za námi kroky a já se otočil.. Stála tam má matka a měla slzy v očích a usmívala se.. Že by měla z něčeho radost? „Claire? Co se děje..?" přišla blíže k Luciusovi a objala ho.. „To je dobrý, Luciusi. V klidu.." vůbec nechápu, co ty dvě vyvádí.. „Co?" zeptal se nechápavě Lucius.. Podíval jsem se na Elis a ona nasucho polkla.. „Důvod, proč mi bylo poslední dobou špatně a netrávila s vámi večer tolik času je.. Že jsem těhotná." řekla klidným hlasem a začaly ji téct slzy.. Lucius nevypadal smutně a ani naštvaně.. Nebyl ani šťastný.. Vypadal jako kdyby nevěděl, že vůbec existuje..

  Když jsem to uslyšel tak.. tak... Aktuálně jsem věděl, co bude následovat. Valentín se bude muset rozhodnout, jestli zůstane s Elizabeth a bude se starat o dítě, anebo zůstane se mnou a na dítě se vysere. Ale o tý druhé variantě pochybuju. Na patě jsem se otočil a vracel jsem se zpět za Sayem. Opravdu jsem teď nechtěl vidět ani Elizabeth ani Valentína.. Přišel jsem za Sayem a sedl si vedle něj. Všiml jsi, že se mnou není něco v pořádku.. ,,Stalo se něco, Luciusi?" Zeptal se ustaraně.. To už jsem však nevydržel a začal brečet. 

 Lucius začal brečet.. Chci ho nějak utěšit.. ,,Lucy? Co se stalo?" ,,J-Já.. Představ si, že tě v jednu chvíli přítel podvede se nějakou kurvou a teď s ní čeká dítě.." Nechápal jsem jenom jednu věc.. Přítele? ,,Lucy? Jak jsi myslel to s tím přítelem?" Zeptal jsem se opatrně. ,,Heh.. Stejně ti věřím víc než dost, tak co? Valentín je můj přítel a podvedl mě před nedávnem s Elizabeth.." Podíval jsem se na něj překvapeným výrazem. Chudák, je mi ho opravdu líto.. Nevím, co udělat.. ,,Lucy? Ty chceš, aby si nechal to dítě?" Jenom zakroutil záporně hlavou do stran.. ,,Do piče. I kdyby tě podvedl.. Teda, jak vidím, tak jsi mu odpustil. Tak ten kokot mohl použít alespoň kondóm, ne?!" Opravdu jsem nechápal, jak ho mohl Valentín takhle zradit.. ,,Lucy.." Lucius začal ještě více brečet a hodně silně mě objal. Překvapilo mě to, ale nakonec jsem ho začal hladit po zádech a klidňovat ho.. Je mi ho hrozně líto..  

  Lucius odešel.. Asi teď za ním nepůjdu.. „Elis..? Jsi si opravdu jistá?" „Ano jsem!" bože... Proč nemohl radši otěhotnět Luc- počkat.. On vlastně nemůže.. „No.. Budu to muset s ním nějak vyřešit.. Každopádně, chci být s dítětem.." Elizabeth se usmála a chytla se za bříško.. „Snad bude v pořádku.." vypadala šťastně.. A já byl taky celkem rád, ale co Lucius.. Myslím, že ten není moc nadšený.. „Valentíne, Elizabeth. Oba budete rodiči.. Navíc ty máš Luciuse, takže to budete muset nějak vyřešit. Ale měl by jsi být s dítětem.." řekla nám matka a já se podíval na Elizabeth.. „Běž za ním.." řekla Elizabeth a já kývl.. Otevřel jsem dveře a to co bylo za nimi mě dost překvapilo..  

Brečel jsem a brečel.. Nechtěl jsem se od Saya odtrhnout.. Věděl jsem, že Valentín stojí ve dveřích a pozoruje nás. Je mi to jedno. V tuto chvíli ano.. Celé tričko měl mokré od mých slz. 

Podíval jsem se na Valentína, kterej byl docela hodně zaskočenej. Podíval jsem se na něj a pokroutil hlavou. Z mého gesta bylo jasně vidět "Tohle jsi přehnal..". Lucius se na něj nechtěl ani podívat.. Ani se mu nedivím.. ,,Luciusi já.." ,,Prosím běž pryč. Lucius tě právě teď vidět nechce.." Řekl jsem. ,,L-Luciusi, je to co říká pravda..?" Lucius jen přikývnul a brečel a objímal mě dál. ,,Luciusi já se opravdu omlouvám.. Byla to nehoda.." Lucius ztrácel nervy.. Otočil hlavu na bok, aby mu Valentín neviděl do tváře.. Jeho vzorničky byly hrozně maličké.. Byl přímo naštvaný.. ,,Nehoda?! Jak to podle tebe mohla být nehoda?! To, že se s ní vyspíš a ani nepřemýšlíš nad jedním zkurveným kondomem?! Ty si myslíš, že když se do ní uděláš, tak to nebude mít následky?! A nejen to, že bude těhotná, ale i to, že to Lucius neponese dobře?!" Začal jsem na něj křičet a Lucius se uklidnil.. Pohladil jsem ho párkrát po vlasech.  

Byl jsem překvapený.. Takže mu Lucius asi všechno řekl? „Byl to omyl.. Nemělo to takhle dopadnout..” nechtěl jsem řvát.. „Luciusi.. Chci, aby jsi věděl, že chci být s dítětem i matka mi to říkala.. Ale samozřejmě budu i s tebou..” „Matka? Myslíš Elizabeth nebo Claire?” Ach, jeho to asi opravdu štve.. „Claire..” ani bych se nedivil, kdyby se mnou nechtěl už být a vybral si Sayu, když je tak spolu vidím.. „Nechám vás tu tak a popovídáme si někdy jindy..” Lucius se na mě podíval a chtěl něco říct, ale rozmyslel si to a zavřel pusu.. Zase uhnul pohledem a já odešel.. Měl bych jít za Elis.. Buď bude u sebe v pokoji nebo u matky.. Šel jsem nejdřív k matce.. Tam nikdo nebyl, tak jsem zamířil k Elis do pokoje, kde bude asi i má matka.. Stál jsem u dveří a zaklepal.. „Dále..” ozvalo se a já vešel dovnitř.. Elizabeth ležela na posteli a Claire seděla u ní „Tak co?” optala se  „Nic.. Je naštvaný..” přišel jsem blíž k ní a chytl ji za ruku.. „Musíme se teď postarat o válku a o to, aby jsi ty a dítě bylo v pořádku... Zabil bych kohokoliv, kdyby vám nějak ublížil!” řekl jsem celkem nahlas a matka byla překvapená..  „Kohokoliv? I Luciuse?” optala se zvědavě „Asi ano.. Měl by to chápat.. Je to jako by zabil kousek mě?” obě dvě se začaly smát.. Mám rád Luciuse i Elizabeth a teď se přidá ještě dítě.. Ne, že bych nebyl rád.. Spíš naopak, i když mě to s tím Luciusem tu radost kazí..