|| Endless War || Yaoi Cz/Sk || 15+ ||

Vraždění

Matka šla úplně do předu.. „Vy dva buďte vzadu a Mio ty pojď za mnou.” řekla potichu a Mia popošla.. Matka se nadechla a začala hlasitě mluvit „Všichni, co chtějí, aby táto válka skončila běžte do leva a ti co chtějí pomstu do prava. Koukali jsme se z dálky.. Většina šla na "stranu pomsty" Což se moc nedivím, ale i tak mě bylo líto a překvapilo, že tolik lidí umře.. „Títo lidé už nemohou měnit názor.. Byl by to pouhý pokus o přežití.” řekl mi potichu Lucius a já sledoval, co bude dál. „Dobře, vy co chcete mít klid od války běžte za Kapitánem.. A vy s chutí na pomstu zůstaňte dole. Matka chytla Miu za zápěstí „Pojďte i vy dva.” řekla a šli jsme dolů.. „Luciusi, jdi společně s Miou napřed.. Musím si s Valentínem promluvit.” Lucius kývl a šel.. „Valentíne.. Budeš návdana.. Nenech si samozřejmě ublížit.. Jen aby to nějak tak vypadalo..” „M-Mami... Opravdu chceš, aby to udělal Lucius?” matka kývla.. „Jdu pro Sebastiana.. Mia na vás dá pozor.....ahoj.” začala utíkat směrem, kam odváděl Kapitán ty, co chtějí to co mi.. Dříve jsem chtěl také pomstu, ale od doby, co jsem poznal jeho, tak se to změnilo.. Přišel jsem k ním a než jsme vešli dovnitř, tak jsem mu musel ještě něco říct.. Měl jsem lepší plán! „Luciusi.. Matka mě chtěla jako návnadu.. Ale.. Když do toho půjdeme spolu, tam to bude lepší! Udělej to pro mě! Pro nás! Abychom mohli být spolu.” Lucius s úsměvem kývl a Mia se nadechla.. Ovšem pak vydechla.. Něco chtěla říct, ale rozmyslela si to.. Možná něco okolo toho plánu? Otevřeli jsme dveře a lidi uvnitř se začali navážet do Luciuse.. „Můžeme?” podíval jsem se na něj... Jeho oči zářily.. Ale tak chladně, že jsem z toho dostal husí kůži... Jen kývl a začal se usmívat.. Pomstu jsme nechtěli a ani nechceme... Ale vlastně se jim Lucius pomstí za všechno, co mu udělali.. Že by matka myslela na tohle?

Když jsem doběhla za Sebastianem, tak jsem hned začala vysvětlovat situaci.. „Nebojte se.. Lidi, co nesouhlasí už nebudou nic kazit a vše bude brzy jistě v pořádku..” „A jaký máte plán?” optala se jedna z dívek.. Když jsem se doopravdy zaměřila na to kolik lidí tam bylo, tak to bylo celkem smutné. „Zabít ty, co nesouhlasí..” nechci jim nic tajit.. „Takže oni se tam teď o ně starají?” „Ano...” vypadala mladě.. Mohlo by jí být tak 19.. „Mohla bych pomoct? Jsem jedna z nejlepších v Ukrajině..” „Cože... Máte být v bezpe-” skočila mi do řeči „Chci vám pomoct.. Bude to rychlejší a navíc jsem pro to jako stvořená.” řekl sebevědomě.. „Běž..” řekl Sebastian a ona s úsměvem utíkala za nimi.. „Jsi normální?! Co když se jí něco stane?!” „Nestane.. Trénoval jsem ji já.” až tam skončí, tam bychom měli poslat zprávu Němcům.. Nebo.. By nás tam mohl zavést Valentín! Sice nevíme, co by se mohlo stát, ale zkusit to můžeme.. „Sebastiane.. Odveď je někam! Pak přijď za námi!” jen se na mě překvapivě podíval a já utíkala za nimi.. Pokud nás tam dostane Valentín a ukryje nás někde poblíž a já půjdu s ním za Kapitánem, tak by se to možná mohlo i povést.. Nejsem si jistá, ale zeptám se pak ještě jeho, co si o tom myslí.. Už odmalička uměl dokonale plánovat některé věci. Takže tohle by pro něj neměl být snad problém.

Mia stála vzadu a dívala se.. Lucius vraždil bez slitování.. Vypadal, že si to i celkem užívá.. Bylo opravdu děsivé ho takhle vidět.. Po chvíli doběhla nějaká slečna, že dostala za úkol se přidat.. Že by nám matka nevěřila? Nebo to má být spíš dohled na mě? Většina lidí tam pak začala prosit o slitování, že chtějí žít, že nám to stejně nevyjde a některým bylo i jedno, že umřou. I když tam byly děti s rodiči, bylo velice bezcitné od nás před jejich očima matku nebo otce zabít.. A ještě jsme zabíjeli i děti.. Je to sice příšerný pocit, když vím, že ty děti se nerozhodli, ale kvůli jistým důvodům, co by mohli nastat, tak je musíme zabít také.

Zabíjel jsem hlava nehlava společně s tou holkou.. Byla opravdu divná.

Dívka, která nám došla pomoct mě neustále sledovala.. Že by věděla, že nejsem že nepatřím sem? Ovšem její schopnosti, co se týče zabíjení a obraně jsou opravdu úžasné. Vypadá to, že je na boj zblízka dobrá.. Když to tak vidím, tak bych se sní úplně nechtěl dostat do sporu. Na své straně Lucius už všechny zabil.. A já také.. Na její straně bylo malé dítě.. Brečelo a vedle něj ležela její mrtvá matka, která měla hlavu na dvě půlky.. „Prosím! Nechte toho!” zakřičela, ale ta dívka to úplně ignorovala.. Zarazila jí nůž mezi oči.. „Fuu, to byla zábava..” řekla  vyčerpaně.. Nerozumněl jsem jí.. „Kdo jsi a co tu děláš?” zavolal na ní Lucius. „Poslala mě sem Paní. Měla jsem vám pomoct.” podívala se na mě a já nevěděl, co dělat.. Jestli na mě začne mluvit, tak to bude zajímavé.. „Jsi zajímavý.” usmála se.. Ona.. Umí mluvit stejnou řečí? „Jak ses to naučila..?” „Hodně lidí tady umí mluvit Německy ještě kvůli tomu, že jsme bývali přáteli.” A jo... Že mi to nebylo divné i u Mii.. Přiblížila se blíž ke mně a svými rudými oči mě sledovala.. „Vy dva jste ti, co byly zadržení, že?” podívala se na vražedným pohledem na Luciuse otočila se zády k nám. „A-” nenechala Luciuse doříct ani slovo „Ano.. Já vím.. Ty Luciusi jsi tady velice známý a neoblíbený. Jak se ti to říkalo? Zklamání Ukrajiny a Kapitána?” začala ho provokovat.. Lucius sklopil pohled.. „Omlouvám se.. To jsem nechtěla.” to asi nemyslí vážně.. Víc chladnějšího člověka jsem asi ani neviděl.. „Proč to říkáš?” „Proč?!” začala se smát.. Nechápu to, ale než jsem stihl mrkl, tak byla otočená ke mně a před mými oči držela nůž, který jsem sledoval.. „Možná to teď už chápeš..” Že by chtěla.. Respekt? „Vidíš ten nůž, že.. Ovšem o zbytku jsi ztratil přehled! Podívej se na mě..” ona tam nestojí. Najednou mě něco zatáhalo zezadu za vlasy a já se trochu skrčil.. „Tssss..” sykl jsem. „Nenašel jsi mě..” pustila mě a nůž pustila.. „Můžeš být dobrý, ale jsem si jistá, že mě nepřekonáš..” Nečekal jsem, že si až tolik věří. „Mio! Luciusi! Valentíne!” zakřičela matka, když doběhla.. Porozhlédla se trochu a oddechla si „Díkybohu, že jste v pořádku. A děkuji ti Elizabeth za pomoc.” Takže se jmenuje Elizabeth..