|| Endless War || Yaoi Cz/Sk || 15+ ||

Vše se zlepšuje

  Otevřel jsem pomalinku oči.. Viděl jsem Valentína, jak ke mně okamžitě přiběhl a chytl mě za ruku.. ,,Děkuju ti, Naro.. Nevím, co bych dělal, kdyby se nevzbudil.." Řekl smutně.. Skočil jsem mu do náruče a silně ho objal.. Podíval se mi do očí a nahnul se ke mně, aby mi mohl dát pusu. Políbil mě a já mu to s radostí opětoval. ,,Ještě skontroluji.. Eeehh.. Elizabeth?" ,,J-Jo.." Zčervenala, když Nara řekl její jméno.. Hmm. Nara podešel k ní a klekl si. Naznačil jí, aby si vyhrnula triko. ,,E... M-Musím? J-Já j-jsem p-přece holka, n-ne?" ,,A co je na tom. Hele možná máš hezké tělo a ano jsem kluk, ale lékař.. Potřebuješ vyšetření." Řekl klidně Nara.. ,,H-Hezké? T-Tak d-dobře." Vyhrnula si tričko a Nara jí prohlédl. ,,Vypadáš v pořádku." Rukou jí jezdil po břichu a ptal se jí, jestli jí to nebolí. Jenom kývala hlavou na zápor. ,,Maličko chrptíš. Nebolí tě v krku?" ,,M-Moc ne.." ,,Ahh.. Vždyť to slyším. Počkej." Nara si dal dole z krku jeho šátku a uvázal ji kolem Elizabethiního krku. Elizabeth se pořád mocinky červenala a myslím, že po tomhle ještě víc. 

Při pohledu na Elizabeth a Naru jsem se necítil zrovna přátelsky. Žárlil jsem, ale zároveň jsem měl celkem příjemný pocit. Věděl jsem, že ji chce jen prohlédnout, teda snad.. Aspoň budou oba dva v pořádku.. A to je hlavní! „Elizabeth má jen nějaké menší nevolnosti.. Nic vážného..může to být že špatného jídla, něčeho zkaženého, stres i těhotenství.." „Noo.. Tak to je to poslední.." „Nevypadáte na to.." „Já vím. Jsem asi v 2 týdnu." „A váš muž o tom ví? Že bude táta?" po tom, co Lucius uslyšel "váš muž" Se netvářil zrovna vesele.. „Ano a stojí přímo za vámi.." otočil se a usmál se.. „Dvě osoby najednou.. Není vůbec špatný." zasmál se a já měl chuť mu rozbít držku.. „Lepší než nic, doktore." sarkasticky jsem se usmál.. Nějak do sebe rýpat určitě nenechám.. A už vůbec ne do rodiny nebo do Luciuse.. Naštěstí se zdá, že to by si nedovolil.. „Opravdu si jste jistá, že táta je on?" opravdu chce pokračovat?! „Ano... S nikým jiným jsem sex neměla." ještě aby jo.. I když nechápu, proč mi to tolik vadí..

  Cítil jsem se maličko uraženě, ale to nic nebylo. ,,Jestli chcete, můžete se vrátit zpět do sektoru." Řekla Claire a podívala se na Naru a Saya. ,,Fajn, nemáme nic proti. Viď?" Řekl Nara a Sayo na to přikývl. Poté jsme se vydali směrem k sektoru. Já jsem šel poblíž Valentína a Elizabeth, což jsem se divil, poblíž Nara a pořád se červenala. Po chvilce si ti dva začali povídat a docela hodně se zakecali. Mě už začínaly bolet nohy z té chůze.. ,,Valentí-?" Nestihl jsem doříct a Valentín mě už držel v náruči. Opravdu ví, co chci.. Když jsme přišli do sektore, jsme se okamžitě šli najíst. Už mi to ale opravdu příjde divný. Elizabeth si sedla úplně na druhý konec místnosti k Narovi a zase si povídali. Valentín na ně jenom upínal pohled. Vůbec nejedl a jídlo měl už studené. ,,Valentíne, jez." Šťouchl jsem ho do ramene. Pořád nic.. Faajn. Jak chce. Nahnul jsem se k němu a dal mu pusu. První se polekal, ale pak mi polibek opětoval. A to hodně vášnivě. Asi se nechal trochu unést. Po chvilce, si do mé pusy probojoval i jazyk. Já se zapojoval taky. Pak jsme se ale museli odtáhnout pro vzduch. ,,Promiň zlatí. Už budu jíst." Na to, jak mě nazval jsem hned zčervenal.. On se na mě podíval a mírně se polekal, jako kdyby si neuvědomil, jak mě nazval.. Takže.. taky zčervenal.. 

Jak jsem ho to nazval?!!? Zlatí? Co sakra...? Nemám náhodou taky teplotu..? Luciuse mám moc rád, ale nemohl jsem spustit oči z těch dvou... Co když se do něj Elisabeth zamiluje? A bude to "nový" Táta.. Chci být s mým dítětem a chci, aby věděl o tom, že jsem jeho táta.. „Valentíne.. Prosím! Nevšímej si jich.." řekl smutné Lucius a já se probral.. „Promiň.. Jen.. Je to nepříjemné." on se na mě usmál a objal mě „Chápu to.." zašeptal.. Jsem zvědavý jak to dopadne, ale zároveň chci, aby to skončilo... Každopádně.. Pokud by s ním byla Elizabeth spokojená, tak budu jenom rád! „Luciusi.. Myslíš, že bych byl špatný táta..?" zeptal jsem se a jeho má otázka hodně překvapila. „Proč myslíš..? Někdo ti něco řekl nebo proč?" „Ne.. Jen chci vědět tvůj názor." „No, podle mě by jsi byl dobrej táta!" to se mě teď snaží utěšit nebo mě nechce naštvat..? „Myslíš to upřímně?" optal jsem se a čekal na odpověď. 

  ,,Vím, že jsi zabíjel lidi.. Vím, jak jsi se choval.. Ale já tě miluju! A i když by jsi nebyl zrovna dokonalej táta, vím že.. by.. jsi s něčí pomocí dokázal být.. úžasný táta.." Moc upřímně jsem se teda neusmíval.. Nejsem si pořád jistý s kým bude, když se dítě narodí... ,,Luciusi.." Hodně silně mě objal.. ,,Jsi tak úžasný Luciusi.. Miluju tě.." Zašeptal mi do ouška a já jsem se zachvěl.. Uculil jsem se a zabořil jsem se mu do ramena. Moc příjemně voní.. ,,Neboj se.. Bude vše v pořádku.. A myslím.. že Elizabeth se.. tak trošku asi líbí.. Nara.." Řekl a snažil se usmívat.. Já jsem ho políbil a silněji ho objal.. ,,I Love You~.." Zašeptal jsem a on se maličko zachvěl.. ,,I kdyby se jí teda Nara líbil.. Slibuju.. Zůstanu s tebou.. Ať se děje co se děje.. Už tě neopustím slibuju.." Když to řekl, jako kdyby mi spadl kámen ze srdce.. Začaly mi téct slzy.. ,,L-Luciusi.. P-Promiň.. Udělal j-jsem něco? P-prosím nebreč.." ,,To jsou slzy štěstí, hlupáčku.." 

Nechám toho.. Chci být s Luciusem a Elisabeth nechám v klidu. Jen chci, abych měl i já dítě! Lucius mi řekl, jak to se mnou jako tátou vidí a jeho upřímnost mi dodala motivaci! Budu se snažit.. „Luciusi.. Vadilo by ti se starat taky o moje dítě..?" vypadal překvapeně „Ne.. Byl bych opravdu rád." usmál se.. Byl jsem rád, že to nebere nijak špatně.. I když mě to celkem překvapilo po tom všem, co jsem mu udělal. Budu pak muset ještě vymyslet s Elizabeth jméno, ale na to je ještě čas, když ani nevíme pohlaví.. „Co by sis přál, aby to bylo?" co.. Proč se najednou ptá? „Nevím.. Je mi to jedno.. Budu rád tak či tak.." budu jí nebo ho mít rád, samozřejmě. Jen chci, aby vše dobře dopadlo..