|| Endless War || Yaoi Cz/Sk || 15+ ||

Nevěra

„Ty jsi gay..?" celkem ji to zaskočilo, ale nedivím se.. „No.. Ne.. Nebo jo? Nejsem si jistý.." sám ještě pořádně nevím jestli jsem na kluky nebo jestli to tak je jen u Luciuse.. „Tak co? Jestli jsi na kluky, tak se vám oboum omlouvám ještě jednou.." Ahhhh, Luciusi.. Neměl jsi to říkat „Jo.. Já a Valentín jsme partneři a dokonce jsme spolu už i s-" zakryl jsem mu pusu, aby nemohl mluvit.. „Co jste?" zeptala se zvědavě, ale já nechtěl, aby věděla o tom, že jsme spolu... Spali... „Stanovali! Jo.. A tam jsme se lépe poznali a tak, no.." začal jsem se usmívat, ale bylo to ještě víc nápadné.

,,Kdy přestaneš předstírat? Ani před tvojí mámou to nebylo tak obtížné.." Sklopil jsem hlavu a čekal, co bude.. Valentín se na mě pouze smutně díval.. ,,Hele, Luciusi?" Řekla Elizabeth vyzvídavě. ,,Co vlastně cítíš k Valentínovi?" ,,Huh?" Nechápal jsem, nebo jsem spíš nechtěl odpovědět. ,,No řekl jsi, že jste partneři. V jakém smyslu jsi to myslel? Když má teda přítele?" Teď se hraje na blbou nebo co sakra? ,,Hele Elizabeth, já to myslel tak, že já a Valentín spolu CH-O-D-Í-M-E." Řekl jsem hrubě a naštvaně. ,,Valentíne? Je to pravda?" Chtěl pokývat hlavou jako náznak záporu. ,,C.. Zase jdeš lhát?" Opravdu jsem moc vytočený.. ,,Myslíš si, že kdybych tě nemiloval a nedrtilo by mi tak srdce to, že se s tebou muchlá nějaká holka, bych se jen tak samopoškozoval?" Řekl jsem a Valentínovi se hrnuly slzy do oči.. ,,Takže ty škrábance na tvých rukou sis.. Udělal sám?" ,,Ano, protože, co jiného by mě podle tebe mělo utěšit?" Řekl jsem a odvrátil pohled.. ,,Když to se mnou myslíš kurva vážně, tak už nelži a dělej něco!" Tak.. A už jsem brečel i já..

  „Luciusi... Já." skočila mi do řeči Elizabeth a začala po Luciusovi křičet „Proč všechno on?! Proč neuděláš něco i ty! Nebuď pořád tak slabej a udělej něco i ty!" stékaly jí slzy po tváři.. „Elizabeth.." řekl jsem potichu a ona se na mě otočila.. Šla ke mně a políbila mě.. Ze šoku jsem držel, i když to nebylo zase nějak hrozný... „Vidíš.. To je ono, Vali." uvědomil jsem si to a odtrhl ji od sebe..jeho hlas mě probral, ale mé tělo asi ne.. „Elizabeth, promiň, ale ne.." sklopil jsem hlavu, abych se na ni nemusel dívat. „Jistě chápu.. Vy dva se dejte do pořádku.." řekla a začala odcházet. Chtěl jsem jí zastavit, ale bylo by lepší, kdyby jsem to teď nějak s Luciusem vyřešil a popovídal si s ním. „Luciusi.. Prosím nebreč už.. Strašně se omlouvám!" pořád jsem měl sklopenou hlavu a když jsem uslyšel kroky, tak jsem se díval kam jde.. Mířil celkem rychlím krokem ke mně „Luciusi?" neodpověděl a ani se nezastavil.. Když byl u mě, vlepil mi jednu facku.. Asi si to zasloužím?  

,,Má pravdu, měl bych něco udělat." Valentín si jen chytl místo, kde jsem mu vlepil facku. Začaly mu stékat slzy. ,,M-Moc se omlouvám Luciusi.. Já.." Ano, cítil jsem se i za sebe špatně. Elizabeth má pravdu. Pořád na něj jenom nadávám. Jestli chci, aby tohle skončilo, musím to udělat za sebe. Vydal jsem se rychlím krokem k Elizabeth. V mysli mi zase bloudily ty mě už tak známe myšlenky o zabíjení. Elizabeth se otočila. ,,Co? Hodláš mě citově vidírat? Huu, už se bojím." Začala provokovat a Valentín nás jenom sledoval. ,,Citově to nebude, neboj se." Začal jsem se pomalým krokem k ní víc a víc přibližovat. ,,Tak co? Ty co nic nedoká-!" Nestihla doříct a já jsem jí hodně silně vrazil do břicha, až vykašlala krev. ,,Luciusi! Co to děláš?!" Elizabeth se zhroutila k zemi a v jejích očích vládnul strach. Postavil jsem se před Valentína. ,,Měla pravdu. Pořád jsem narážel jenom do tebe. Ona která mě pořád takhle štve a provokuje, o tu jsem ani nezavadil skoro pohledem!" ,,L-Luciusi.." ,,Miluju tě! Milujutě Valentíne Kronere!"

Díval jsem se na Elizabeth.. To není normální!! Však kašle krev! Přiběhl jsem k ní a pohladil jí po tváři „A teď se staráš o ní.." Elizabeth se podívala na něj vražedným pohledem „Kdybys nebyl debil, tak máš co chceš.." usmála se a Lucius jí silně kopl.. „Luciusi, už dost!" zakřičel jsem celkem nahlas.. Slzy mu tekly ještě rychleji.. „Valentíne.. Prosím, dones mě ke mně do pokoje.. Strašně to bolí.." nechtěl jsem, aby se to nějak zhoršilo. Luciuse jsem úplně odhodil bokem a myslel jen na ní „Ne! Potřebuješ na ošetřovnu, kde se o tebe postarají.." „Nechci tam.. Budu v pohodě, jen.. To trošku bolí." snažila se o úsměv, ale bolest jí to kazila. „Dobře.." chytl jsem ji do náruče a zvedl se. „Budu ve svém pokoji.." řekl tiše Lucius a utíkal pryč.. „Neboj, jeho to přejde." zasmála se mírně Elizabeth a já taky... „Tak pojďme.. Potřebuješ si trošku odpočinout." dala mi ruce kolem krku, aby se držela a šli jsme k ní do pokoje. 

Vešel jsem do svého pokoje a bezmocně jsem ležel na posteli.. Já jsem jí ublížil.. Teď je tam Valentín někde s ní.. Přitáhnul jsem si k sobě polštář a silně ho objal.. Po chvilce jsem usl.

Přišli jsme do pokoje.. „Polož mě na postel.” měl bych vzít nějaký studený ručník a utřít jí tu krev. Položil jsem jí na postel „Kde máš nějaký ručník?” „Měl by být v koupelně..” sáhl jsem ji na čelo, ale neměla teplotu.. Lucius to přehnal.. „Dojdu pro ten ručník..” začal jsem hledat koupelnu.. Eeee.. „Zahni za tam ten roh a budou to ty dveře vpravo.” kývl jsem hlavou jako náznak poděkování. Našel jsem jen takový malý ručníček, ale bohatě bude stačit. Namočil jsem ho do ledové vody a vyždímal, aby z toho netekla voda. Šel jsem za Elizabeth.. „Dobrý?” optal jsem se a ona kývla. Utřel jsem ji krev kolem pusy a ona se usmála.  „Měl bys mi zkontrolovat i bříško.” trošku jsem zčervenal, ale bylo by to možná lepší, kdyby náhodou něco. „Tak si ho vyhrň.” „To nezvládnu.. Budeš mi ho muset svléct..” červenal jsem se ještě víc, ale neváhal jsem. Posadila se a já ji sundal tričko.. Břicho vypadá už na pohled v pořádku, jen asi bude mít modřiny.. „Zohni se ke mně.” řekla a já poslechl. Chytla mě a stáhla na ní.. „Elizabeth! Počkej!” „Pšš..” začala mě líbat a já se nechal.. Bylo to příjemné a navíc vypadal strašně sexy. Chytla mě za tričko a začala ho sundávat.. Na chvíli jsem se odtrhl od polibku, ale když tričko leželo na zemi, tak jsem pokračoval. Začala nahlas vzdychat a já si vzpomněl na Luciuse.. Najednou jsem ztuhl a nevěděl co.. Chytla mě za bradu a otočila k sobě. „To je v pořádku, pokračuj.” její slova byla tiše sladká a nešlo to ignorovat. Musel jsem jí poslechnout... Ani nevím, co mě tolik nutilo. Začala mi rozepínat kalhoty.. Stáhl jsem si je ke kolenům a stáhl je i jí. Hluboce se mi podívala do očí a kývla hlavou. Já jsem svého kamaráda zasunul do ní a ona slastně vyjekla.. Chytla se za pusu a začala se smát.. Já začal přirážet a ona slastně vzdychala. Líbal jsem ji při tom na krku.. Nevím proč to dělám, ale prostě to nejde odmítnout.. Mohl bych milovat dvě osoby zároveň?

Vzbudil jsem se a slyšel vzdechy přes celý sektor.. Věděl jsem čí jsou a to mě drtilo nejvíc.. Najednou jsem cítil v mém srdci prázdno.. Hmm.. Takže mě podvádí. Ani slzy mi už nechtěly téct.. Zase jsem sám. Nechci už nikomu věřit.. NIKOMU..
Nevím proč, ale moje tělo chtělo okamžitě odejít, ale rozum stál.. Jako kdybych neměl duši. Vstal jsem z postele a jelikož jsem věděl, že polezou do mého pokoje, tak jsem na papírek napsal ,,Je konec." Už mě víc nezajímalo, jestli se mu, ní nebo mě něco stane. Chci prostě zmizet. Vyšel jsem z pokoje, ale tam mě stopla Claire. ,,Luciusi, nevíš čí to jsou.. vzdechy?" Neposlouchal jsem jí a se sklopenou hlavou jsem pokračoval v cestě.. ,,Luciusi! Hej, noták reaguj! Luciusi! Stalo se něco? Luciusi?" Už jsem to nevydržel a ruply mi nervy. ,,Valentín mě podvádí s tou kurvou, chápeš?!" Vyjekl jsem na ní. ,,Cože udělal?! Ale vždyť říkal, že tě miluje!" Jo no, to jsem si myslel. Rozeběhl jsem se pryč. Claire jsem více už nevnímal. Vyběhl jsem ven a lehl si na studenou zem.