HATE OR LOVE?

43.část

*Z pohledu Viktorie*

Došla jsem do pokoje a ostatní už na mě čekali. Vzala jsem si kufr a dole před hotelem už nás čekalo auto, které nás mělo zavést na letiště.
Později, když už jsem byla v letadle, byla jsem smutná, ale pak jsem si vzpomněla na to, co mi Justin řekl, a rázem se mi zlepšila nálada. Myslela jsem na dnešní noc, na to, co se stalo a zároveň jsem přemýšlela, jestli bych měla Miley říct, co se dneska stalo.

Když si Miley všimla, že se usmívám, zeptala se:‘‘Co ti je? Čekala bych, že budeš smutná, že se rok neuvidíte, ale ty se usmíváš. Jsem ráda, že se usmíváš, jen nechápu proč, co se stalo?!‘‘ řekla Miley se smíchem a já jsme se musela zasmát.‘‘No tak co se stalo?‘‘ ‚‘‘Vážně to chceš vědět?‘‘ řekla jsem s úsměvem.‘‘Jinak, bych se tě neptala‘‘ řekla a já se odhodlala jí to říct.‘‘No, Justin pro mě přijel na motorce a jeli jsme do vily, kterou tady má kousek na New Yorkem no a skvěle jsme se bavili. No a později jsme začali tancovat, líbat se a no.‘‘ řekla jsem a odmlčela jsem se a musela jsme se nad tou vzpomínkou znovu usmát. Miley na mě jen nechápavě mírně vykulila oči.‘‘Počkej, chceš říct, že vy dva jste spolu..‘‘řekla, já přikývla a Miley se začala usmívat.‘‘Né! Né! To jako vážně?! Viktorie! O bože! Mám takovou radost. Ježíš, to je úžasné!‘‘ řekla a začali jsme se obě smát. Zbytek cesty jsme se s Miley nasmáli a povídali si. Později jsme usli.

Další den kolem 10 ráno, jsem se vzbudila a podívala jsem se z okýnka letadla a viděla jsem z vrchu nádherný Londýn.‘‘Jak to, že si mi neřekla, že letíme do Londýna?‘‘ zeptala jsem se po chvíli Miley.‘‘Překvapení.‘‘ řekla se smíchem a my začali přistávat.

*Z pohledu Miley*

Měla jsme hroznou radost z toho, co mi včera Viki řekla, nečekala bych, že se to stane, aspoň ne tak rychle, ale chápu to, přece jen se rok neuvidí.

Když jsme přistáli v Londýně, šli jsme se ubytovat do hotelu. Vybalili jsme si věci a s holkama jsme šli na nákupy do Oxford Street. Tentokrát v Londýně zůstaneme déle, než v N.Y, protože tady máme 4 koncerty, ne jen dva.

Měli jsme výhodu, protože já i Destiny jsme už v Londýně několikrát byli, tudíž jsme nemuseli hledat vhodné obchody. Ostatním dělal i menší problém časový posun.

Večer jsme se vrátili z nákupů a hned jsme jeli do arény, kde má začít show asi zhruba za 2 hodiny.

*Z pohledu Justina*

Když jsem dojel do vily, šel jsme si lehnout, protože zítra ráno mi letí letadlo zpátky do L.A.

Další den, když jsem seděl v letadle, vzpomněl jsem si na Viktorie a na to, že ona touhle dobou už bude v Evropě a bude si užívat turné. Byl jsem smutný, ale co můžu dělat, nemůžu po ní chtít, aby skončila a byla tady semnou v L.A. Nemohl bych jí takhle zničit sen.

Jakmile jsem doletěl, na letiště mě čekal Nick. (zmínka v 33.části -> choreograf).
‘‘Kámo, co ty tu děláš?‘‘ zeptal jsem se nechápavě.‘‘Chtěl jsem s tebou zajít třeba na pivko nebo tak a pokecat, navíc mezitím, co jsi tu nebyl, jsem napsal a rozhlásil všude, že budeš dělat konkurz. Když jsem všem podával zprávy tak to byl týden a teď když si tady máme na přípravy konkurzu už asi jen 3 dny. Scooter to nechal poslat taky do všech tanečních agentur, takže je jisté, že tady budeme mít ty nejlepší z nejlepších.‘‘ řekl Nick, když jsme šli letištěm k autu.‘‘Páni, nejsem tady 5 dní a už se toho stane tolik.‘‘ řekl jsem se smíchem.

S Nickem jsme zašli na oběd a večer jsme šli do baru. Nepil jsme moc, protože všichni víme, jak by to dopadlo.

*Z pohledu Viktorie*

Když jsme byli v šatnách, čekala jsem, že na mě přijde tréma, jako v New Yorku, ale nic. Byla jsem úplně klidná a to mě znervozňovalo ještě víc. Bála jsme se, že je semnou něco špatně, nebo že to nezajedu.

Nakonec moje obavy byly zbytečné, ostatně jako vždy. Vystoupení bylo skvělé. Fanoušci tady v Evropě jsou úžasní. Skoro celý koncert s Miley odzpívaly.

*Z pohledu Justina*

Další den jsem to nemohl už vydržet. Byli to 2 dny, co jsme se s Viktorií neviděli a já už to nevydržím. Potřebuju slyšet její hlas a tak jsem ji zavolal.