HATE OR LOVE?

56.část

*Z pohledu Justina*

Dodíval jsem se a jediné, na co jsem myslel, bylo:‘‘Doufám, že to neviděla Viktorie‘‘. Ale proč by to neměla vidět? Vždyť to vlastně ona se rozešla semnou. Nemělo by mě to vůbec zajímat. Už každý máme vlastní život. Vypnul jsem televizi a šel na trénink. I přesto, že jsme včera pili, jsme museli dopilovat posledních pár sestav a celé to bude hotové.

*Z pohledu Miley*

Stála jsem za Viktorií, (která si mě pravděpodobně nevšimla) a dívala jsem se na ni, co teď udělá nebo jak se bude chovat. Čekala jsem, že se rozbrečí, ale ona byla v klidu. Vstala z pohovky, usmála se a šla si na chvíli lehnout, přece jen byli 4 ráno. Já jsem musela kolem 6 na nějaký rozhovor pro španělský časopis.

*Z pohledu Viktorie*

Překvapila jsem sama sebe. Čekala jsem, že mi budou stékat slzy po tvářích, ale kupodivu jsem byla v pohodě. Asi jsem se s tím už smířila a uvědomila si, že už jsme se kvůli Justinovi nabrečela dost a měla bych teď začít žít.

Když jsem se probudila kolem 1. Zašla jsme s ostatníma na oběd a potom jsme čekali na Miley, až přijde z rozhovorů. Mezitím jsem chtěla zavolat mámě. Mluvili jsme spolu asi jen 10 minut, protože se teď právě vrací domů z Floridy. Když už chtěla zavěsit, zastavila jsem ji.‘‘Mami?‘‘ ‚‘‘Ano zlato?‘‘ řekla klidným hlasem, který mi hrozně chyběl.‘‘Chybíš mi.‘‘ řekla jsem.‘‘Ty mě taky, snad se brzo uvidíme.‘‘ řekla a zavěsila.

Později když přišla Miley, šli jsme všichni do arény, chystat se na koncert.

*Z pohledu Justina*

Když jsme na tréninku makali, jako obvykle řekl Nick, že další trénink si dáme až za týden, že si dáme volno, protože přece jen začínáme až za měsíc a pár týdnů. Přemýšlel jsem, co ten týden budu dělat a pak mě to napadlo. Sbalil jsem si pár věcí do batohu a nasedl do auta. Tentokrát jsem nechtěl letět letadlem, ale jet normálně autem. Sice to bude delší cesta, ale alespoň zabiju trochu času. Rozhodl jsem se, že pojedu zpátky domů. Do Kanady za prarodiči a ostatníma z rodiny.

*Z pohledu Miley*

Koncert byl vydařený, jako vždy. Po koncertě jsme šli všichni do jednoho tanečního sálu (protože se nám nechtělo, hned zpátky do hotelu), kde jsme si sedli, a začali jsme si všichni povídat. Zase jsme se všichni poznali o něco víc, což bylo jen lepší. Povídali jsme si o životě nás všech a bylo to vážně úžasné. Každý z nás má svůj životní příběh a každý z nás si musel projít tolika věcmi a myslím si, že to je hlavní důvod proč jsme teď všichni na turné. Všichni (včetně mě) máme šanci dát o sobě vědět světu a všichni si zasloužíme být tady na téhle tour a užívat si to.

*Z pohledu Justina*

Když jsem na druhý den dojel do Kanady, nemohl jsem si pomoct, ale byl jsem hrozně rád, že máme teď ten týdne volna a já můžu být se svou rodinou, ještě než začne turné.

*O týden později…*

*Z pohledu Justina*

Rozloučil jsem se se všemi a musel jsem se vrátit zpátky do Los Angeles. Tenhle týden mi dal vážně hodně. Hodně věcí jsem si uvědomil a připomněl jsem si věci, na které jsem zapomínal. Zapomínal jsem na to, že to mít rodinu je jeden z nejlepších darů, jaký máme. A kdyby nebylo celé moji rodiny, nebyl bych tam kde jsem.

Vrátil jsem se do L.A, jako člověk, který se sám ze svých zkušeností poučil. A nejlepší na tom bylo, že i díky rodině jsem přestal myslet na Viktorii. Určitě jí je teďka líp a určitě si teď užívá turné, jako já si užívám přípravy.

*Z pohledu Viktorie*

Když jsme udělali koncerty v Barceloně, vrhly jsme se do Itálie a právě teď máme namířeno do Rakouska. Mezitím Miley stihla natočit i videoklip, kde jsme s ní samozřejmě tancovali. V tomhle posledním týdnu jsme ani nějak extra nemyslela na Justina. Což bylo dobře, protože díky tomuhle turné a tím, že teď pořád jsme všichni spolu, tak díky tomu na něj nemusím myslet.

Později, když jsme dojeli do Rakouska, měla jsem nečekaný hovor. Volal mi Alex…