47.část

1K 41 0
                                    

*Z pohledu Viktorie*

Další den jsme dorazili do Paříže a měli jsme 3 dny volna. Nemuseli jsme nic dělat, protože Miley bude mít zítra rozhovory a potom ji taky čeká focení.

Uvažovala jsme nad tím, jestli si mám s Justinem promluvit o Seleně a rozhodla jsme se, že s ním musím mluvit a tak jsem mu zavolala.‘‘Justine? Chtěla bych s tebou o něčem mluvit.‘‘ řekla jsem.‘‘Viki? Jasně, co je? Stalo se něco?‘‘ zeptal se ustaraně.‘‘Já jen, viděla jsme na netu před pár dny nějaké fotky, kde si byl se Sell na pláži a…‘‘ řekla jsem a nevěděla jsme, co bych mu dál měla říct.‘‘Uhm, aha. No víš, nechtěl jsem ti to říkat, protože jsem ti nechtěl kazit to turné a nechtěl jsem, aby si měla zbytečně obavy. Selena mě jednou potkala u studia a tak jsme zašli ven a všechno jsme si vyříkali a jsme přátelé, jako dřív, snad to chápeš.‘‘ řekl Justin a já mu věřila, ale přece jen, kdo by pochybnosti neměl.‘‘Jo dobře, já jen..hhm, myslela jsem, že jste se dali zase dohromady a já nevím. Teď zas pochop ty mě. Nejsem v L.A a mám strach, co když za pár měsíců, už nebudeme mít čas na to si každý den volat a budeš se cítit sám a tak se k ní prostě vrátíš.‘‘ řekla jsem a cítila jsem, jak se mi chce brečet, ale udržela jsem se.‘‘Viktorie, já to chápu a myslíš si, že já strach nemám? Ale věř mi, nikdy NIKDY nedovolím, aby se to mezi námi pokazilo jen kvůli turné.‘‘ řekl a Jako bych cítila jeho objetí.‘‘Hrozně mi chybíš.‘‘ řekla jsem a zrovna jsme se dívala z okna hotelu na Eifelovu věž.‘‘Ty mě taky, to přece víš a taky se bojím, že už na sebe nebudeme mít tolik času, protože přípravy na turné jsou v plném proudu.‘‘ řekl Justin.

Asi po půl hodině jsem se rozhodla, že se trochu provětrám a půjdu se někam projít. Jak jsem tak šla po ulici a myslela jsem na TU noc s Justinem, udělalo se mi hrozně nevolno. Chytla jsem se za břicho a říkala jsem si, že to nic není, že jsme v pořádku. Když jsem se pak ale radši vracela na hotel, cítila jsme, že už to nevydržím. Co nejrychleji jsme utíkala na záchod, a začala jsem zvracet.

*Z pohledu Justina*

Když jsme se s ostatníma tanečníky loučili, šel jsem domů a volala mi Viktorie. Po hovoru s ní jsem znova vyrazil do studia, protože jsem měl v hlavě jednu melodii, které jsem se nemohl zbavit a tak jsem z toho chtěl udělat písničku.

Večer jsem se vracel domů a u vily stálo něčí auto. Když jsem se podíval ke dveřím, stála tam nějaká postava, ale protože už byla docela tma a šero, skoro jsem nic neviděl. Až později jsem si všimnul, že je to Selena.

‘‘Co tady děláš?‘‘ zeptal jsem se, když jsem zaparkoval auto.‘‘Přišla jsem tě někam vytáhnout ven, teda pokud ti to nevadí.‘‘ řekla a usmála se.‘‘Jasně, že nevadí.‘‘ řekl jsem.

Zbytek večera jsme se Sell protancovali v jednom klubu. Neopili jsme se, ale byli jsme v náladě. Koho by napadalo, že my dva nakonec budeme přátelé. Byl jsem hrozně rád za to, že s ní teď můžu o všem otevřeně mluvit a popravdě, mám ji mnohem víc rád teď, než když jsme byli spolu. Zdá se mi, že se i od našeho rozchodu změnila, samozřejmě k lepšímu. Později jsem ji chtěl zavést domů, ale ona mě poprosila, jestli by nemohla přespat u mě a já jsem neměl námitky, protože vím, že jsme oba dva teď někde jinde.

Když jsme dorazili ve mně do vily, chtěl jsem se jít osprchovat, ale nechal jsem Selenu, ať jde první. Lehl jsem si na postel do svého pokoje a díval jsem se do stropu a myslel jsem na Viktorii. Později, když jsem uslyšel, že se otvírají dveře od koupelny, jsem si vysvlékl tričko a jen v kalhotách jsem se chtěl jít umýt. Ale , když jsem chtěl vejít dovnitř, viděl jsem, že jsou dveře pootevřené. Nakoukl jsem a Selena se zrovna převlékala. Rychle jsem se otočil a čekal jsem, než vyjde. Po chvíli, co Sel vyšla jen v podprsence a v kraťasech, se na mě usmála a pohledem si mě prohlížela od hlavy až po patu. Skousla si ret a já jsem rychle vešel dokoupeny, než by se cokoli zvrtlo. Když jsem se osprchoval, vracel jsem se do pokoje jen v ručníku, který jsem měl ukázaný kolem pasu. Nevšiml jsem si ale, že v pokoji leží na posteli Selena.‘‘Uhm, uhm, co tady děláš?‘‘ řekl jsem.‘‘Co bys řekl, snažím se usnout.‘‘ řekla a začala se smát.‘‘Aha no nic, tak já jdu do pokoje pro hosty.‘‘ řekl jsem a vzal jsem si peřinu s sebou a přitom jsem si držel ručník tak pevně a křečovitě, aby mi nespadl.‘‘Ne počkej! Vím, že tohle bude znít asi divně a neslušně, ale byla bych ráda, kdyby si spal tady. Nerada spím a usínám sama. Klidně si lehnu na zem, ale nechci být sama v místnosti.‘‘ řekla a já jsem si teda rozestlal a zemi a snažil jsem se usnout, ale nemohl jsem. Nějakým způsobem jsem myslel na Viktorii a cítil jsem, jako bych udělal něco špatně.

HATE OR LOVE?Kde žijí příběhy. Začni objevovat