HATE OR LOVE?

57.část

*Z pohledu Viktorie*

Byla jsem překvapená. Nečekala jsem, že mi Alex zavolá.‘‘Alexi?‘‘ ‚‘‘Viktorie? Tak co, jak se máš na turné? Slyšel jsem pár drbů, že jste se s Justinem rozešly nebo co?‘‘ zeptal se Alex, ale já jsem mu to normálně v klidu vysvětlila, bez toho aniž by mě nějaké mé rozhodnutí mrzelo. Byla jsem totálně smířená se svoji situací a s tím, že už pravděpodobně Justina nikdy neuvidím, což mě trochu znepokojovalo. Po pár minutách jsem musela končit. Čeká nás poslední země tady v Evropě a potom budeme moct být 2 týdny doma a potom zase v turné pokračujeme. Už se těším na mámu a na volno! Nečekala jsem, že turné bude tak hrozně moc vyčerpávající, i psychicky i fyzicky.

*Z pohledu Miley*

Mířili jsme do Finska. Byla jsem ráda, že po dnešku budeme mít všichni volno na 2 týdny.

Když koncert skončil, se všema jsme se rozloučila, protože všichni letí stejným letadlem zpátky domů, jen já tady zůstávám o pár dní navíc. Mám tu starého přítele, kterého chci vidět, a slíbila jsme mu kdysi, že až bude turné, stavím se za ním.

*Z pohledu Justina*

Jakmile jsem se vrátil zpátky z Kanady do L.A, začalo se všechno pomalu blížit do finále. Přibližně za dva týdny začíná turné a já jsem nehorázně nadšený.

Otevřel jsem dveře svoji vily a přiběhla ke mně Jazzy, kterou jsme tady mimochodem vůbec nečekal.‘‘Ahoj princezno, co tady děláš?‘‘ zeptal jsem se, klekl jsme si na kolena a ona mě začala objímat.‘‘Chyběl jsi mi a přece mám pozítří oslavu ne?‘‘ připomněla mi a já jsem si vzpomněl.‘‘Správně, ta oslava. Co těšíš se?‘‘ zeptal jsem se, vstal jsem a chytl jsem ji za ruku a šel jsem se podívat ven na zahradu, jestli tam je Jeremy, protože sama Jazzy dovnitř určitě nešla.‘‘Co tady děláte?‘‘ zeptal jsem se se smíchem, když jsem viděl Jeremyho.‘‘Malá tě chtěla vidět a chtěla ti osobně předat pozvánku na oslavu.‘‘ řekla se smíchem táta.‘‘Tady máš, jsi vítán.‘‘ řekla Jazzy, uklonila se jako princezna a podala mi pozvánku. Usmál jsem se a dal jsem ji pusu na čelo. Tak moje malá nevlastní sestřička bude zase o rok starší. Miluju ji jako vlastní sestru a nikdy bych svoji princeznu za nic nevyměnil. Pamatuju si, když jsem jí měnil plínky. Nad tou vzpomínkou jsem se zasmál a rázem jsem si vzpomněl Viktoriinu obavu z těhotenství a myslel jsem na to, že teď bych byl někde s ní staral se o ní a za pár měsíců bych měl své vlastní dítě. Rychle jsem tu myšlenku zahnal.

Odpoledne jsem si rozhodl jít za mým kamarádem, který mi dělá tetování. Chtěl jsem další do sbírky. Další tetování, které bude nějakým způsobem znázorňovat můj život. A poté jsem samozřejmě běžel sehnat Jazzy dárek na narozeniny.

*Z pohledu Viktorie*

V letadle jsme usnula brzo, abych se ráno mohla brzo probudit a dívat se z nebe na L.A. Na město, které mi pomohlo ke splnění snu.

Když jsem na další den doletěla a přišla jsem domů. Jen jsem slyšela, jak za mnou máma utíká a ječí přes celý barák.‘‘Bože! Ty už jsi doma zlatíčko‘‘ křičela a objímala mě. Odnesla jsem si kufry do pokoje a hned jsme si zapnula prádlo, abych si vyprala špinavé oblečení.

‘‘Tak co povídej, jak jste se měli s Markem na Floridě?‘‘ zeptala jsem se mámy, když jsme seděli v kavárně a popíjeli kávu.‘‘Jo, bylo tam krásně.‘‘ řekla máma a mě se zdálo, že mi k tomu řekla nějak podezřele málo.‘‘A nic víc?‘‘ zvedla jsem obočí. Máma se napila kávy a mě to začalo být hodně podezřelé.‘‘A co ty turné? Slyšela jsem ve zprávách, že jste se s Justinem rozešly?‘‘ změnila téma.‘‘No, je to ta nejúžasnější práce jakou můžu dělat, ale je to i hodně náročné. No rozešly jsme se, ale co jsi tak rychle změnila téma. Co se stalo?‘‘ zeptala se jsem se, abych mámě neříkala i o mém ‘‘těhotenství‘‘. Máma jen ztichla a já mě došlo, že se stalo něco vážného.‘‘Víš, Mark mě požádal o ruku.‘‘ řekla máma a rozzářil se jí úsměv. Ale já jsem z toho dvakrát nadšená nebyla.‘‘Počkej, však se znáte krátce. Znáš ho já nevím, půl roku?‘‘ řekla jsem a chtěla jsem jí to přát, ale prostě se mi to zdálo být moc rychlé.‘‘Znám ho přes rok, jen teď jsme se začali stýkat a vůbec co ti na tom vadí?‘‘ zeptala se máma a já jsem vycítila, že asi nastane hádka.‘‘Co mám proti? Nic, jen si mi to mohla dát dřív vědět.‘‘ řekla jsem klidně.‘‘Chtěla jsem ti to říct osobně a myslela, že za mě budeš mít radost.‘‘ řekla máma a já jsem poznala, že moje reakce byla přehnaná. Chtěla jsem, aby byla šťastná a Marka mám vlastně i docela ráda, jen je to asi tím, že ho moc neznám díky tomu, že jsem neměla příležitost ho poznat.‘‘Promiň. Já přeju ti to, jen nechci, aby ti někdo ublížil. Nechci tě vidět znovu zlomenou a taky jsem ještě neměla možnost ho pořádně poznat, ale věř mi, že chci u dlouhou dobu, abys znova měla nějakého chlapa‘‘ řekla jsem, objala jsem ji a ona dodala:‘‘A tímhle zprávy nekončí, ještě mám pro tebe jednu novinu a doufám, že na tohle budeš reagovat líp.‘‘ řekla máma a já si řekla, co může být další velká zpráva, než to, že se vdává…