HATE OR LOVE?

58.část

*Z pohledu Viktorie*

‘‘Budeš mít sourozence‘‘ řekla máma a já jsme zůstala sedět s vykulenýma očima.‘‘Cože?‘‘ řekla jsem, ale tentokrát jsem byla naopak z téhle zprávy šťastná. Vždycky jsem chtěla mladší sestřičku.‘‘Mami! To je úžasný!!‘‘ vyjekla jsem a začala jsem ji objímat. Celá kavárna na nás zírala, ale mě to bylo jedno.‘‘No brzdi, ať mě a to malé nezamáčkneš.‘‘ řekla se smíchem máma.‘‘Ale jak to? A jak je možné, že jsem nic nepoznala.‘‘ řekla jsem a usmívala jsem. Rázem jsem si uvědomila, že mámě o tom falešném poplachu těhotenství musím říct. Zvážněla jsem a máma to hned zpozorovala.‘‘Stalo se něco?‘‘ zeptala se.‘‘No mami víš. Když jsem byla v Paříži, měla jsem náznaky těhotenství a bála jsme se, že jsem těhotná. Naštěstí to byl falešný poplach, ale volal jsem v té době Justinovi a on to nebral. O pár dní později přijel za mnou a dozvěděl se, že těhotná nejsem. No ale přiznal se mi, že se zase vídá se Selenou a že v tu dobu, kdy jsem ho potřebovala nejvíc, byl se Selenou. To byl důvod k rozchodu.‘‘řekla jsem a když jsem se tak poslouchala, uvědomila jsem si, že na jednu stranu to, že jsme se s Justinem rozešla, byl ukvapený závěr a nemuselo to takhle dopadnout.‘‘Zlatíčko, proč si nezavolala? Kdybych tušila, že jsi to měla takhle těžké..‘‘ řekla a objala mě.‘‘Nechtěla jsem ti kazit výlet na Floridě, navíc už to teď není poctatné.‘‘ řekla jsem a vrátili jsme se domů.

Další den jsem se šla projít po městě, po nákupech a odešla jsem i kamarádky. Chyběl mi můj starý život, protože ten nový byl tak moc komplikovaný, ale jsem ráda, za to jak to je.

*Z pohledu Justina*

Když jsem sehnal dárek pro Jazzy, vrátil jsem se domů a šel si lehnout. Samozřejmě ještě předtím jsem vyfotil svoje nové tetování na instagram.

Další den jsem si dal budík, abych to stihnul včas na Jazzynu oslavu. Oslavu dělali naštěstí v L.A . 

Když jsem tam přišel, všichni už tam byli. Oslava byla ve stylu (jak jinak než) princezny. Rozhlédl jsem se a v davu celé mojí rodiny jsem zahlédl Selenu. Co ta tady dělá? Pomyslel jsem si.‘‘Ahoj krasavče.‘‘ pozdravila mě.‘‘Ahoj, co ty tady?‘‘ zeptal jsem se přátelsky.‘‘Jazzy mě pozvala a navíc, pomáhala jsem s přípravami, přece víš, že jsem si s tvojí rodinou blízká.‘‘ řekla a mrkla na mě.‘‘Jo to vím.‘‘ řekl jsem.

Asi po hodinovém představení pohádkových princezen v kostýmech, přišla řada na dárky. Když Jazzy rozbalila všechny dárky, začal se krájet dort a celé rodina jsme si sedli a začali si všichni povídat a vzpomínali na moje narozeniny a hlavně na to, jak jsem byl jednou celý od dortu, protože jsem se ho nemohl dočkat a tak jsem se do něj pustil i bez lžičky.

Později začali všichni odcházet a já jsem cítil, že bych měl jít taky. Rozloučil jsem se se všemi a vydal jsem se do města, protože jsem se potřeboval projít a srovnat si pár věcí v hlavě. Po chvíli jsem si všiml Seleny, která mě dobíhala.‘‘Kam míříš?‘‘ ‚‘‘Chtěl jsem si jen pročistit hlavu, je toho teď moc.‘‘ řekl jsem.‘‘Aha, hele vím, že jsem asi dotěrná, ale víš, že tu pro tebe budu a je tu něco s čím se ti chci svěřit, protože jsi tady teď jediný, komu to můžu říct‘‘ řekla.‘‘O co jde?‘‘ zeptal jsem se.‘‘Je tu možnost, že bych mohla mít vztah a hodně dobrý, jen se bojím, že se něco pokazí.‘‘ řekla a já jsme v tu chvíli začal přemýšlet jestli náhodou nemluví o mě.‘‘Jde o jednoho kamaráda, asi ho neznáš.‘‘ řekla Selena a mě se v tu chvíli ulevilo.‘‘Jde o to, že není slavný a já ani nechci, aby kvůli mně nějak ztratil svobodu, ale znám ho už od dětství a nechci to držet v tajnosti, a vím, že ty jsi se tak rozhodoval u Viktorie‘‘ řekla Selena.‘‘Víš, není to jednoduché, ale vybrat si hlavní musí on sám. Pokud tě miluje, vzdá se pro tebe všeho.‘‘ řekl jsem, usmál jsem se a Selena dodala:‘‘Já vím, máš pravdu.‘‘ řekla a v tu chvíli přestala mluvit, já jsem zvedl hlavu a viděl jsem ji. 
Viděl jsem Viktorii! Stála přede mnou. Zíral jsem na ni a nevěděl jsem, co mám dělat. Viděl jsem ji asi po měsíci a vůbec se za tu dobu nezměnila, což bylo jen dobře. Byla pořád stejně krásná. Chtěl jsem jít za ní, obejmout ji a už nikdy nepustit, ale došlo mi, že to nemůžu.

*Z pohledu Viktorie*

Když jsem se pomalu vracela domů, stalo se něco, čemu jsme se chtěla těch 14 dní, co tady budu vyhnout. Viděla jsme Justina. Po měsíci vidět člověka, kterého milujete, je to zvláštní pocit. Je to, jako byste tu osobu už neznali, i přes to, že ji znáte jako sebe samého. Dívala jsem se na něj a chtěla jsem ho tak moc běžet políbit, ale vedle něj byla Selena. Chtěla jsem odejít normálně a dělat, že jsme si jich nevšimla, ale nešlo to. Justin mě chytl za ruku a zastavil.‘‘Viktorie, poslouchej.‘‘ řekl Justin a mezitím Selena řekla:‘‘Nechám vás o samotě a díky za radu Justine‘‘ řekla a já jsem nechápala, o co jde.‘‘Můžeš začít…‘‘ 

http://media.tumblr.com/tumblr_mevd042OLp1r1yv
n8.gif

řekla jsem a byla jsem zvědavá, co mi Justin řekne.

*Z pohledu Justina*

Díval jsem se hluboce do jejich očí a nevěděl jsem, co jí mám říct.‘‘Hádám, že mi nemáš už, co říct..‘‘ řekla a odešla, já tam jen stál, jako zkamenělý a vůbec jsem netušil, co se právě stalo.