HATE OR LOVE?

52.část

*Z pohledu Viktorie*

Se slzami v očích jsem od Justina odcházela a šla jsem na sraz s Jasonem, jak jsem mu slíbila. Dívala jsem se, jak se na mě lidi dívají a fotí si mě. Došlo mi, že to bude další den na internetu, ale co už se dá dělat. Teď už to není můj problém. Už je prostě konec!

Došla jsem k restauraci, naposledy jsme se podívala do svého odrazu a upravila se. Doufala jsem, že na mě Jason nepozná to, že jsem brečela, protože to poslední co chci, je mu to vysvětlovat. Otevřela jsme dveře a rozhlížela se po restauraci a hledala Jasona. Seděl u stolu až úplně vzadu a už z dálky se na mě usmíval. Objal mě a podal mi jídelní lístek. Když jsme si objednali a později jsme začali jíst, začal mi Jason vykládat, co se vlastně stalo v tom klubu.‘‘No přišla si tam společně s Miley a ostatníma a ani sis nevšimla, že jsme tady. Popíjeli jste u baru, pak chvíli tancovali a já se neudržel a musel jsem tě jít pozdravit, přece jen si mi chyběla. Neviděl jsem tě tak dlouho. No a přišel jsem za tebou a už si měla dost vypitého. Sedli jsme si za bar a já jsem ti začal vyprávět, že jsme tady v Paříži jen v rámci školního projektu a že za pár dní odjíždíme a vracíme se do New Yorku no, pak jsme šli tancovat a já tě jaksi políbil.‘‘ dořekl Jason a já na něj zírala.‘‘Cože?! Vždyť jsme se rozešli! Ty ses rozešel semnou a já jsem přece s Jus..‘‘ nedopověděla jsem to, protože mi došlo, že jsem se s Justinem vlastně před pár minutami rozešla. Začala jsme zírat do země a nic jsem nevnímala, jediné, co jsem cítila, bylo, že mi stékaly slzy po tvářích. Po chvíli jsem jen slyšela:‘‘Viktorie! Viktorie, co se děje?‘‘ ozval se Jasonův hlas. Jason mě chytl za ramena a začal semnou třást.‘‘ Co?‘‘ zeptala jsem se.‘‘Nedořekla si to.‘‘ řekl.‘‘To je jedno. Asi už stejně půjdu. Nezlob se a na ten večer jednoduše zapomeň.‘‘ řekla jsem, vstala jsem ze židle a odešla z restaurace. Když jsme vyšla ven, oslnilo mě slunce. Těžko se mi dýchalo, ale i přesto jsme běžela k hotelu.

*Z pohledu Miley*

Jakmile jsem došla do hotelu s taškami z nákupu, uvařila jsme si něco na oběd a šla jsem se někam projít. Potřebovala jsme na vzduch a přece jen být zalezlá pořád v hotelu? Ne díky!

Šla jsem se projít do parku a tak kolem. Během moji procházky jsem potkala spoustu svých fanoušků, ale vždycky jsem je musela uklidnit, aby nevzbudili rozruch.

Když jsem šla jednou neznámou uličkou, uviděla jsem Justina, který se svým batohem a slzami v očích někam běžel. Rozběhla jsem se za ním, ale nevolala jsem na něho, upoutala bych pozornost. Po chvíli jsme si všimla, že Justin doběhl k letišti, které bylo kousek od místa, odkud vycházel.‘‘Justine!‘‘ zavolala jsem na něj, když už to bylo bezpečné okolí. Justin se otočil a já jsme ho mezitím doběhla.‘‘Co se stalo? Ty letíš zpátky? Tak brzo? Proč?‘‘ zavalila jsem ho otázkami a dívala jsem se na jeho smutné oči. Objal jsem ho.‘‘Je konec.‘‘ řekl pak tiše a já nevěřila tomu, co říká.‘‘To nemůže být pravda! Co se stalo?‘‘ zeptala jsem s nakonec a sedli jsme si na trávu.‘‘Jsem hroznej debil!‘‘ řekl a posmrkl.‘‘Mezitím, co je Viki tady s tebou, já jsem se zase začal bavit se Sell. Ale beru ji jen jako kamarádku a když se mi Viktorie snažila dovolat a říct mi, že je asi těhotná v tu chvíli jsem byl se Selenou a nebral jsem jí to. Bože jsme takový kretén!‘‘ řekl Justin a začal si znovu utírat slzy.‘‘A když mě trápilo svědomí a řekl jsem jí to, začal brečet a řekla mi, že stará láska nerezaví a řekla mi, že jsem si konečně vybral, s kým chci být a potom odešla se slzami v očích. Co jsem ěl dělat? Musel jsem jít pro batoh a teď se vracím zpátky do L.A‘‘ řekl a já nevěděla, co mu na to mám říct.‘‘Justine, chápu, že se i tak musíš vrátit kvůli turné, ale takhle to přece mezi vámi nemůže skončit! Podívej se, čím vším jste si prošli a teď jen odejdeš?! Buď trochu chlap a bojuj!‘‘ řekla jsem upřímně.‘‘Ale co můžu dělat? Mám jít za ní a říct ji co? Hele Viktorie, vykašli se na to, miluju tě? To ona mi řekla, že je konec a já u ž s tím nic neudělám. Pokud to tak cítí, nechám jí být.‘‘ řekl a vstal.‘‘Takže vážně odjíždíš?‘‘ zeptala jsem se nakonec, i když mi to bylo jasné.‘‘Ano! A děkuju Miley.‘‘ ‚‘‘A za co prosím tě?‘‘ ‚‘‘Za to, že tady pro mě vždycky jsi. Jsi nejlepší kamarádka a pokud tě můžu ještě o něco poprosit. Až Viktorii bude nejhůř řekni jí tohle: …....‘‘ (ta věta zůstává neodhalená, dozvíte se jí ve stejné chvíli jako Viktorie) pošeptal mi Justin do ucha já jsme se usmála a objala ho na rozloučenou.‘‘Ať ti dobře dopadne turné.‘‘ zakřičel z dálky.‘‘Tobě taky.‘‘

*Z pohledu Justina*

Nasedl jsem do letadla a díval jsem se, jak mi mizí Paříž před očima. Najednou jsem měl hlavu k prasknutí. Měl jsem hrozně velkou inspiraci na písničku a tak jsem začal psát text.

Než jsem se nadál, byl jsem zpátky v L.A a k mému překvapení na letišti čekal někdo, koho bych tady vůbec nečekal:‘‘Co tady děláš?‘‘ zeptal jsem se.