Close to you ✓

-Prolog-

„Tak to je všechno, holčičko." Pohlédla jsem na svého otce, který ve svých letech vypadal stále mladě. Odložil poslední krabici na zem a pak na mě pohlédl s pýchou v očích. „Jsem na tebe moc pyšný, Lilien. I maminka by byla." S mojí mámou se to má tak, že nás před dvaceti lety, byl mi přesně rok, opustila a teď je na drogové vlně. Neříkám, že mi nechybí, ale radši žádnou mámu, než ženu, která dá přednost trošce kokainu před svou dcerou. „Už pojedu a nechám tě se tu zabydlet. Kdyby něco, vždy mi můžeš zavolat. Dobře?" přitáhne si mě do hřejivé náruče. Hluboce jsem se nadechla, abych nasála jeho kolínskou a pak mu zanechala malou pusu na tváři.

„Brzy se ozvu." A pak jsem za ním jen zavřela dveře a stoupla si doprostřed pokoje. Zhluboka jsem se nadechla, abych nasála vůni čerstvě vymalované místnosti a rozhlédla se po prostoru. To celé je teď moje. Jsem dospělá žena, která žije sama v New Yorku s prací ve velice uznávaném vydavatelství časopisů. Konečně jsem si splnila svůj sen.

S úsměvem jsem se převlékla do volných tepláků a starého trička a pustila se do vybalování. Skříňky, které mi táta pomohl sestavit, jsem zaplnila svými věcmi. Pak jsem si vytáhla krabici, kterou mi vybavil Josh, jelikož já nářadí totálně nerozumím a začala sestavovat konferenční stolek, co měl patřit do menšího obýváku, který je spojený s kuchyní. Abych vám to vysvětlila, Josh je něco jako můj přítel. Nebo možná ani to ne. Zkrátka jsme dobří přátelé, kteří spolu provádějí určité věci. No však víte. Kamarádi s výhodami. Jenže Josh teď bydlí skoro dvě hodiny ode mě, což ani jednoho z nás nepotěšilo.

Snad po dvacáté jsem se pokusila přidělat nohu k desce stolu, jenže jako pokaždé se noha objevila nějakým zázrakem úplně mimo. Rozčíleně jsem odhodila šroubovák stranou a zvedla se na nohy. Popadla jsem peněženku a s rozcuchanými vlasy se vydala ven z mého nového bytu, abych si zašla koupit večeři. Zrovna jsem zamknula dveře a otočila se, když jsem narazila do cizího mužského těla.

„Já jsem tele," povzdychla jsem si a rychle zvedla hlavu k těm nejhlubším a zároveň nejdokonalejším očím. „Já- Ehm pardon. Omlouvám se," hlesnu a o krok od něj odstoupím.

„Do mě můžete vrážet klidně celý den," zářivě se na mě usměje a mě se z toho málem podlomí kolena. „Jste tu nová, že?" sjede mě pohledem a až teď se zastydím, že jsem se nepřevlékla. Musím vypadat velice přitažlivě v tom vytahaném oblečení.

„Ano. Dnes jsem se přistěhovala," přitakám a ukážu na dveře od mého bytu.

„Tak to jsme zřejmě sousedi. Jsem Chris Parker," natáhne ke mně jeho pevnou ruku, na které se pyšnily nemalé svaly.

„Callie Montgomery," Prozradila jsem mu své prostřední jméno. Každý mi říká Callie, jelikož Lilien nemám moc ráda a dovolila jsem to jen tátovi, který mi tak říká snad od začátku. Hned, jak se naše dlaně střetly, jakoby mnou projela elektrická vlna, která se usídlila až v mé hrudi. Rychle jsem na něj pohlédla a na vteřinu se zdálo, že to cítil i on.

„No kdybyste něco potřebovala, jsem hned vedle. Stačí zaklepat," mrkne na mě a otevře dveře od svého bytu. „Mějte se, Callie."S těmito slovy zapadl dovnitř a já sjela výtahem až do přízemí. S takovýmto sousedem žít po boku bude jen radost.    

Tak tu máme další příběh, co už nějakou dobu plánuji. Doufám, že se vám zalíbí a alespoň na chvíli si odpočinete nebo se pobavíte ;*

Btw v hlavní roli Ashley Benson jako Lilien Callie Montgomery