Close to you ✓

-7-

Hned v pondělí ráno potom, co jsem se připravila do práce a vypila svou každodenní dávku kávy, jsem zase zakotvila u dveří a přilepila své oko ke kukátku, přičemž jsem čekala, až můj soused vyjde ven. Nechtěla jsem se s ním prostě potkat a muset s ním jet v trapném tichu všechna ta patra. Proto jsem si trochu přivstala a teď jen čekala, až vyjde. Skoro se zdálo, jakoby i on čekal, až vyjdu ven z mého bytu, ale nakonec vyšel, jako vždy ve svém obleku a přivolal si výtah. A jak tam tak stál a upravoval si košili, z ničeho nic se otočil a spočinul svým pohledem na mých dveřích. Rychle jsem od kukátka odskočila, aby nespatřil mé oko a čekala. Krčila jsem se v koutě vedle dveří a snažila se zklidnit mé srdce, které z něj bylo úplně mimo. Když jsem se konečně znovu odvážil se podívat, byl pryč. Popadla jsem tak svou kabelku, zamkla a rychle si přivolala výtah. Jenže to bych to nesměla být já, aby se něco nestalo. Přesněji někdo. Když se otevřeli dveře výtahu a já z něj chtěla vyjít, můj zrak zakotvil na zmatené tváři Chrise Parkera, který stál naproti mě. 

,,Myslel jsem, že už jsi odešla," vydechne a ustoupí, abych mohla vyjít ven. Nervozně se u něj zastavím, jelikož se zdálo, že má chuť prohodit pár slov. ,,Poslyš, nevím, co se včera stalo, že se mi vyhýbáš, ale zapomeň na to. Nebaví mě na tebe ráno čekat u dveří, než vyjdeš, abychom šli spolu," pousměje se, díky čemuž se trochu uvolním. 

,,O nic nešlo. Já jen-" chtěla jsem mu prozradit, jak jsem si byla jistá, že se políbíme a já byla vyděšená a zmatená. Jenže když jsem si tu scénu rychle přehrála v hlavě, okamžitě jsem si to rozmyslela. ,,Platí večer běh?" vyhrknu. 

,,Vlastně, když si s tím začala, mám dnes odpoledne mimořádně kroužky, takže to výjimečně musíme vynechat," trochu se zarazím na slov KROUŽKY, takže nechápavě nakrčím obočí, aby mi to vysvětlil. ,,Dávám lekce sebeobrany pro děti a mladistvé," vysvětlí a já na něj vykulím oči. 

,,Nezmínil si se nikdy," ohradím se, když se pobaveně ušklíbne nad mým výrazem. 

,,Řekl bych, že to bude tím, že se známe jen dva týdny," uchechtne se. ,,Jo a mimochodem ten bowling je v pátek od šesti, takže tě po pátý vyzvednu," znělo to, jako rande, ale tuhle myšlenku jsem se snažila ignorovat a místo toho jsem s úsměvem přikývla. ,,No musím ještě nahoru. Nechal jsem si tam klíče od auta. Takže se asi uvidíme zítra," projde kolem mě do výtahu. Jen mu stačím zamávat, než se zavřou dveře a on zmizí v horních patrech. Rychle se autem dostanu do práce, nepozorovaně proklouznu s pěti minutovým zpožděním ke svému stolu a začnu plnit své úkoly na dnešek. 

,,Jak si to jen můžete dovolit?! Pracuju tu už tři roky a vy pořád nevíte, jak se píše mé jméno?!" zaslechnu křik od vedlejšího stolu. Nenápadně vykouknu a spatřím krásnou brunetu sklánějící se nad jednou ze sekretářek, která jen se sklopenýma očima hledí před sebe. ,,Naposledy!" varuje jí a zmizí ve své kanceláři. 

,,Nesnáším tuhle práci," odvětí konečně tmavovláska od vedle. 

,,Těžký den?" zvýším hlas, aby mě slyšela. Nechápavě se na mě otočí a pozvedne obočí. ,,No já jen, jestli jsi v pohodě? Tyhle ty bohatý fifleny si myslí, jak jsou nepostradatelné přitom bez nás by tu nebyly," vysvětlím. Chvíli jí to trvá, ale nakonec se usměje a přikývne. ,,Mimochodem jsem Callie," zvedne se a natáhnu svou ruku do jejího prostoru. Taky se zvedne a mou ruku přijme.

,,Ally," obě si sedneme zpět, abychom neměli problém a vrátíme se k práci. ,,Nechceš potom zajít na oběd? Už mě nebaví donáškové jídlo," ozve se její vřelý hlas. Ihned se celá rozzářím se a souhlasím. Bylo by fajn, kdybych si tu našla nějaké přátelé. Tedy kromě Chrise...

Tak ještě jednu na spaní :)) Taková trochu rychlovka o ničem..

Jinak btw Lucy Hale jako Ally nahoře ;)