-6-

5.5K 165 4
                                    

,,Callie, vylez z toho bytu! Já vím, že tam jsi. Slyším tvoje dýchání," znovu se ozve bušení na mé dveře, zatímco já jsem schovaná za gaučem a modlím se, aby tohle skončilo. Uběhly přesně dva týdny, co jsem byla v New Yorku a dnes to byl přesně týden, co jsem chodila běhat. Problém byl, že já necítila ani jedinou část svého těla. Chris kvůli mě trochu zkrátil trasu, ale i tak má na mě moc rychlé tempo. Právě byla neděle, něco kolem páté hodiny odpoledne a Chris bez přestání bušil na mé dveře, dokud mě nedonutil se neohrabaně zvednout na nohy a šouravým krokem, dala jsem si pořádně záležet, aby slyšel mé bačkůrky šoupající po podlaze, jsem přešla ke dveřím. Nejdříve jsem strčila oko do kukátka, abych zhodnotila situaci. Měl na sobě své běžecké upnuté triko, tepláky a kolem krku mu visely sluchátka. ,,Otevři!" všimne si mé bulvy, která si o nestydatě prohlížela a znovu zabuší, z čehož se mi rozduní v hlavě. Velice líně dveře otevřu a ihned si založím ruce na hrudi a tentokrát mi je doopravdy jedno, že před ním stojím v mým volných teplácích a starém triku. 

,,Já běhat nejdu. Necítím ani kousíček svého těla, neustále se mi posmíváš a navíc se musím připravovat do práce," pronesu dětinsky, nad čímž s ušklíbne a taky si založí ruce na hrudi, akorát u něj to vypadá lépe, jelikož se mu tím napnou jeho svaly. 

,,Nemůžeš to vzdát. Je jasný, že se tvoje tělo brání, ale vzpomeň si na ten pocit, když doběhneš na pláž, odhodíš tenisky a zaboříš nohy do písku. Nebo na to, jak jsi se usmívala, když si mi říkala, jak jsi ráda, že jsem tě donutil a že hned cítíš líp," nad jeho slovy jen protočím očima a chystám se zavřít, ale on mi strčí svou nohu mezi dveře, znovu je otevře a bez pozvání vejde dovnitř. Nezmohu se ani na slovo, jelikož mi bez okolků vleze do ložnice, ze skříně mi vytáhne nějaké legíny s tričkem a mikinou a podá mi to. Já na to jen pozvednu obočí a dál nehybně stojím. ,,Věř mi, že pokud se nepůjdeš převléknout, udělám to za tebe a mile rád," znovu se hravě ušklíbne, čímž mě donutí s nafouknutými tvářemi mu vytrhnout oblečení z rukou, zavřít se v koupelně a převléknout se. 

,,Jestli zítra nedojdu do práce, bude to tvá vina," uraženě kolem něj projdu a zamířím hned ven. Chris mými klíči automaticky zavře a společně výtah sjedeme dolů. Venku se jako vždy protáhneme, přičemž neprohodíme ani slovo. Oba si strčíme sluchátka do uší a bez jakýchkoli pokynů se dáme do běhu po naší každodenní trase. Je pravda, že už mi to nedělalo takový problém jako poprvé a už jsem na konci neměla pocit, že mám astmatický záchvat, ale když jsme doběhli na pláž a já se svalila do písku, ihned se ozvaly nohy. ,,A to si mám zítra brát podpatky," utrousím spíše pro sebe. Chris se s uchechtnutím posadí vedle mě a zahledí se na moře před námi. 

,,Mám od práce jednu takovou akci," začne a já na něj zvídavě pohlédnu. Uraženost už ze mě opadla a nastavil se můj přátelský režim. ,,Jdeme na takovou večeři a pak na bowling. Pokaždé jsem tam byl sám a tak mě napadlo, jestli by sis nechtěla udělat čas a dělat mi doprovod," vypadne z něj bez toho, aniž by se na mě podíval, takže ho musím donutit sama. Ruku jemně položím na jeho neoholenou tvář, otočím jeho tvář na sebe a pak s úsměvem přikývnu. Ani jsem si to moc neuvědomovala, ale má dlaň se stále dotýkala jeho pravé hrany čelisti a oba jsme si bez mrknutí hleděli do oči. Panovalo ticho, které prořezával jen šum vln a kolem nás se roztahovala tma pohlcující světlo. ,,Jsem rád, že jsi se přistěhovala vedle mě," šeptne a pravý ret mu vystřelí do sexy křivého úsměvu. Musím se nad jeho slovy trochu pousmát, než přitakám jeho slovům. Ani jsem moc nevěděla, jak se to stalo, ale jeho zrak spadl níž, na mé rty a začal je hypnotizovat, což mě donutilo, ani nevím proč, je pootevřít. Už jsem úplně viděla, jak se ke mně začal sklánět, když jsem se prudce zvedla na nohy. 

,,Měli bychom jít. Chci se ještě připravit do práce," tváře mi trochu zrudnou nad tou panikou, které mě zachvátila. Chris mě nejdříve zmateně zespoda pozoroval, ale pak se rychle vymrštil na nohy a když na mě pohlédl znovu, panoval mu na tváři úsměv. V tichosti jsme se rozeběhli domů a společně míjeli krajinu kolem nás. U baráku jsme se znovu protáhli a mlčky dojeli výtahem do našeho patra. Chris už se nadechoval, že něco řekne, ale já mu jen vyhrkla na pozdrav a zabouchla mu dveře před nosem. Celá zmatená ze svým myšlenek i činů jsem se opřela o dveře a zavřela oči, aby si znovu přehrála, co se to vlastně stalo. Tohle už nebylo škádlení, mezi námi opravdu něco bylo. A tentokrát jsem si jistá, že to cítil i on. Na té pláži mě chtěl políbit a možná se o to chtěl pokusit i tady, ale to nejde. Nemyslím to jen proto, že se známe jen dva týdny, nic o něm nevím a vypadá pro mě až moc dokonale. Ale přece jen jsem se s Joshem hodně spálila a navíc začínám nový život, takže bych se měla zaměřit hlavně na sebe a ne na vztah. Pokud z toho samozřejmě nějaký vztah vůbec vzešel. 

Abych si urovnala všechny myšlenky, připravila jsem si horkou koupel, pak se v klidu navečeřela u Sexu ve městě a s časopisem v ruce zalezla do postele. Slyšela jsem, že vedle u Chrise stále běžela televize, čímž mě neustále rozptylovat od čtení a stále mě nutil vracet se ke svým myšlenkám. Proto jsem si dala do uší sluchátka, pustila si album od Taylor Swift a u toho jsem usnula. 


Už ani nevím, kdy tu vyšla nová kapitola, za což se omlouvám :/ Chtěla bych se teď hodně na tenhle příběh zaměřit, takže je možné (neslibuju), že budou kapitolky vycházet častěji :))

Close to you ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat