Close to you ✓

-26-

Nastala neděle, konec týdne a konec i mé dovolené. Dnes byl ten den, kdy jsem se měla vrátit do New Yorku. Dohodla jsem se s Ally, že u ní pár dnů pobudu, než si pořádně rozmyslím, jak to celé s Chrisem chci. I přesto, že ho to ničilo, mě Chris celou dobu respektoval a jen v tichosti čekal. Určitě vím, že o něj nechci přijít, protože ho moc miluju a vím, že on je ten pravý, ale nejsem si jistá naší budoucností. Možná jsme to přece jen moc urychlili. 

,,Chceš pomoct s balením?" objeví se ve dveřích Beca, které na tváři pohrával milý úsměv. I přesto, že bylo jasné, že to zvládnu, přešla celý pokoj a sedla si na mou ustlanou postel. Pozorovala mě, dokud jsem se na ní nepodívala. 

,,Co?" zasměju se a pozvednu na ní nechápavě obočí. 

,,Už víš, jak to celé s vámi bude? Ty a Chris," obdivovala jsem tu její kuráž a zvědavost. Ať šlo o cokoli, nikdy se nebála se zeptat. Vždycky ze mě všechno dostala. 

,,Nemám tušení," pokrčím rameny a dlouze si povzdychnu. Bylo to tak moc složité, že už i moje hlava odmítala spolupracovat. ,,Miluju ho, ale vím, že to mezi námi fungovat, jako dřív. Pokud-" nemohla jsem to ani vyslovit. Už předtím jsme se o tom s Becou bavili, takže ví, že chce Chris dítě a ví i proč. 

,,Když jsem na škole poznala tvého bratra, okamžitě jsem věděla, že je to nejlepší, co mě kdy mohlo potkat. Miluju ho celým svým srdcem a vím, že on mi mou lásku oplácí stejně. Když mě požádal o ruku, byla jsem trochu nejistá. Samozřejmě, že jsem souhlasila, ale po čase mě všechny ty myšlenky týkající se svatby hrozně sužovaly. A do toho ještě to těhotenství. Nebylo to tak, že bych se bála za něj provdat a založit s ním rodinu. Bála jsem se vzdát se své budoucnosti a svobody. Jenže jakmile jsme tam spolu stáli a on mi předříkával svůj slib, pochopila jsem to. Já se nevzdávala své budoucnosti. Naopak jsem jí šla přímo naproti, spolu s tvým bratrem a našim dítětem. Nelituju věcí, kterých jsem se vzdala, protože místo nich mám něco lepšího. Lásku, štěstí, rodinu, bezpečí, jistotu a někoho, kdo se mnou chce být až do smrti. A to je víc, než cokoli, co jsem si kdy mohla přát. Nejsem tu od toho, abych ti tu nějak kázala. Přece jen jsem jen o dva roky starší než ty, takže moje zkušenosti jsou nulové, ale zamysli se nad tím," každé její slovo se mi vyrývalo jak do paměti, tak i do srdce. Nakonec se jen pousmála a pak jsem se zase ocitla sama. Chvíli jsem zmateně hleděla do zdi, přičemž se mi v hlavě přehrávala její slova, než jsem se konečně probrala. Rychle jsem si dobalila a pak i s taškou seběhla dolů. 

,,Máš vše?" pohlédne na mě starostlivě bratr. Letmo jsem přikývla a hodila si tašku do kufru svého auta. Když jsem otočila zpět, kráčela k nám Beca i s Ashem v náruči a jakmile byla u nás, Matt ji dlouze a láskyplně políbil. Beca mi věnovala úsměv, který odkazoval na její předešlá slova a já se musela v duchu uchechtnout nad jejich pravdivostí. ,,Kdyby se cokoli dělo, zavolej nebo přijeď. Jsem tu vždy pro tebe," vtáhne si mě do sourozeneckého objetí a ještě než se odtáhne, mě políbí do vlasů, jako to dělával, když jsem byla menší a on si hrál na velkého brášku. 

,,Doufám, že vše dobře dopadne a ty budeš šťastná," pronese Beca, která rychle předá Ashe jeho tatínkovi a mě si přitáhne do objetí. ,,Nezapomeň na má slova," tajuplně na mě mrkne a já se zasměju bratrově nechápavému výrazu. ,,Ženské věci," pokrčí Beca pobaveně rameny a vezmi si Ashe zpět k sobě. Naposledy jim zamávám a prohlédnu si šťastnou rodinku a pak konečně nasednu do svého auta a vyjedu domů. Ale ne k Ally ani k nikomu jinému. Domů, kde na mě čeká osoba, co mě miluje a já jeho. Protože ať už jsem si za celý svůj život naplánovala cokoli, Chris do toho nepatřil. Jenže kdyby v životě nebyla nějaká překvapení, o čem by to celé bylo? Ačkoli svou práci miluji, psaní může počkat. Chrise miluju, udělám pro něj cokoli a chci s ním být navždy. Protože to on je má budoucnost. Ne práce, ale on. A díky Bece jsem si to konečně celé uvědomila. 

Nechci kreslit čerty na zeď, ale očekávejte brzký konec :))