✔ Zaměřeno na Zmijozel [Pobertové - FF]

8. Jamesovo přiznání

„Prostě řekla jeho jméno?" zeptal se Remus snad už po dvacáté.

James se opřel o vedlejší lůžko a důrazně přikývl. Peter na něj civěl. A Sirius cítil nutkání zapálit si.

„Takže..." Remus měl pořád potíže s přemýšlením, takže mu ta největší katastrofa došla až jako úplně poslední. „Počkat - mluvil jsi o Chloe? Že vymazala..."

„Paměť Bellatrix a Luciusovi," dokončil za něj James a začal po ošetřovně přecházet dlouhými, ráznými kroky. Sirius ho podmračeně sledoval. V mozku ho šimral nepříjemný pocit. „Krom toho se ve Zmijozelu schyluje k hromadnýmu přechodu k Voldemortovi, jestli jsem to správně pochopil."

„Chloe vymazala..." Remus nebyl s to to pobrat.

„Moment," promluvil Sirius konečně, zněl podezíravě. „A to ti Benettonová jen tak vyklopila? Z dobroty svý duše?"

James se zarazil ve svém pochodování. Doufal, že chvíle jako tahle nikde nepřijde. Naneštěstí na sebe nenechala čekat ani osmačtyřicet hodin. Otočil se k nim a prohlásil: „Pánové... musím vám něco říct."

„No?" nadzvedl obočí Sirius.

„No," přikývl James. „No, věc se má tak, že jsem v sobě měl alkohol. To zaprvé. A zadruhé - vraťte se k bodu jedna. Prostě Anne a já jsme se možná... hm... dost pravděpodobně... líbali."

Remus a Peter zůstali zírat. Sirius se začal smát, ale přestal ve chvíli, kdy si uvědomil, že James se smíchem nezačíná: „Moment, to jako vážně?"

„Stalo se," James si prohrábl vlasy. „Ale to není důvod, proč mi to řekla, samozřejmě. Myslím, že jde proti Bellatrix, ale proč, to nevím."

Sirius ale věděl. „Do hajzlu," zamumlal a bez vysvětlení se sebral.

„Tyvole, Siriusi," James se za ním otočil.

„Do háje," vstal z postele Remus, „už odsud potřebuju odejít."

„Seš v pohodě?" zeptal se ho James.

„No jasně," zalhal Remus statečně. Snažil se nepočítat jizvy, které přibyly a nikdy už se nezahojí. Sbalil si svých pět švestek, ustlal postel a s Peterem a Jamesem vyrazil z ošetřovny. Na prahu potkali madame Pomfreyovou, která na Remusův pozdrav zareagovala jinak než čekal: „Stavovala se tady za vámi jedna slečna, mladý muži."

„Ano," zamračil se Remus nechápavě, „to byla Lily, přinesla mi - "

„Ne, myslím, když jste ještě spal. Neznám její jméno. Ale měla zmijozelskou uniformu a moc hezké blond vlasy. Ty vlny se jí povedly..."