25. Ticho před bouří

278 27 0
                                    



„Máme skoro před nejdůležitější zkouškou na škole a ty chceš, abych se sjela?" zvedla Anne Benettonová jedno svoje obočí a nakrčila nos, aby Siriusovi dala jasně najevo, co si myslí.


„Nedávám ti herák, Benettonová," zasmál se Sirius. „Jedna chichotavá sušenka. Zdáš se mi poslední dobou nervózní."


„Myslíš?" teatrálně bouchla s knihou. „Někteří se doopravdy učí. A když už jsme u toho, ty bys mohl taky."


Sirius se ležérně opřel o židli v knihovně. Zhoupl by se, ale kolem zrovna kroužila madame Pinceová a on by ji nerad křísil z infarktu poté, co by už snad po sté porušil její zákaz. „Já se učit nepotřebuju. A koneckonců, ty taky ne. Jsi našprtaná snad už třeťáku."


„Odpověď je stále ne. A jestli tě to tady nebaví, klidně se můžeš rozvalit kdekoliv jinde."


„No tak," nahnul se na židli blíž k ní. „Jsi skoro stejně chytrá jako já..."


„Skoro?" přerušila ho ironickým smíchem.


„Chci říct, že se nemusíš učit," odsunul knihu, co ležela před Anne a na její místo položil jednu chichotavou sušenku.


„Jen se nudíš," přimhouřila oči Anne. „Potter se ti někde muchlá s Evansovou, Lupin s Chloe a Červíček... je Červíček. Nechci být tvoje poslední možnost, jak se zabavit."


„Neboj," ušklíbl se. „S tímhle přístupem nebudeš ani ta poslední."


Chvíli se beze slov propichovali pohledem, načež Anne souboj ukončila, když chňapla po chichotavé sušence se slovy: „Tak fajn. Zkusím to."


Sirius se s rukou na stole uznale opřel.


Anne si kousek odlomila, zbytek poslala po stole k Siriusovi. Ten si sušenku ladně dal do pusy, ale spíš čekal, co to udělá s Anne – on měl vzhledem ke svým dlouholetým zkušenostem mnohem větší toleranci.


„Tak co?" zvedl obočí po chvíli, snažil se neznít už teď pobaveně.


„Nic," nakrčila Anne nosánek. „Asi to nefunguje."


„Jen si počkej pár minut."


Nakonec ani to nemusela. Chichotavá sušenka Anne zastihla do pár vteřin. Zprvu Anne cítila nutkavou potřebu smát se a zároveň všechny její starosti včetně Bellatrix a Voldemorta odplouvaly kamsi k růžolícím mrakům do země jednorožců.


„Mně se chce strašně smát," zašeptala Anne spiklenecky. „Strašně moc, Siriusi."


„Jo?" zvedl se Sirius, aby postavil Anne na nohy. „Tak radši pojď z knihovny."


✔ Zaměřeno na Zmijozel [Pobertové - FF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat