✔ Zaměřeno na Zmijozel [Pobertové - FF]

26. Smrt, co změnila všechno

♥ 

Ahoj, vy, co jste se dotřepali až sem do grandiózní šestadvacítky! Byla bych moc ráda, kdyby se někdo ochotný uvolil k tomu napsat mi sem (nebo kamkoliv jinam) nějakou zpětnou vazbu (kritickou nebo pochvalnou, hlavně že zpětnou).  Připomínky, vhledy, dojmy, pojmy, volné asociace - vše vítáno a velmi oceňováno mou osobou. 

Pakliže mi chcete zlepšit (nebo zhoršit, že) náladu, s chutí do toho ♥ 

Vaše Styna

Lucius Malfoy měl krásné ráno.

Alespoň do doby, než si přečetl ranní vydání Denního věštce.

Předtím se ale ještě ve společenské místnosti setkal s Narcissou, která pro něj měla novou dávku informací ohledně jejich blížícího se obřadu. Kupříkladu teď už věděl, že místem dění se stane zahrada v Malfoy Manor a svatba proběhne v letním období.

Do společenské místnosti sešla Bellatrix a zastavila se nad svou sestrou a jejím nastávajícím. Lucius si všiml, jak rozervaně působí, ale neodvážil se to nikterak okomentovat. Už pochopil, že jakýkoliv druh přátelství spolu kdysi sdíleli, Pán zla vše změnil. Skoro instinktivně se natáhl po Narcisse, jako kdyby ji snad chtěl bránit – před její vlastní sestrou.

Bellatrix si jeho pohybu všimla. Ale ani ona nic neřekla. Připadala si už tak poměrně roztěkaná. „Už jste někdo četli Věštce?"

„Ne," zavrtěla hlavou Narcissa poněkud zmateně, „proč?"

„A Anne jste viděli?"

„Ne," protentokrát odpověděl Lucius. „Proč?"

Chloe Gitzburgová šla do Velké síně celá roztřesená. Připadala si jako chodící uzlíček nervů. Toužila narazit na Remuse, přesvědčit ho, že to zvládne, že se nebojí; zároveň však věděla, že to nedokáže a že se šíleně moc bojí.

Při vstupu do Velké síně jako první zkontrolovala nebelvírský stůl. Spatřila jen několik neznámých, nedůležitých tváří. Trochu si oddychla a zamířila ke Zmijozelu, odkud si jí podezřelým pohledem měřili sourozenci Carrowovi. Po chvíli se však vrátili ke vzrušenému šeptání.

Chloe se zamračila. Celá síň působila jaksi sklesle, podivně tichá a se stísněnou atmosférou. Obezřetně se rozhlížející, Chloe se posadila na místo a přímo před ní ležel rozevřený Denní věštec – přesně na straně, kde ji zanechal Regulus Black, když si uvědomil, co se doopravdy děje.

„Vstávat a cvičit, pánové!" zakřičel James Potter a hodil po Siriusovi polštářem. Sirius se převalil na druhý bok, zapomněl ale na to, že to už jednou udělal, tudíž se svalil přímo na zem Peterovi k nohám.

„Jamesi, ty kreténe – " zvedl se Sirius.