Pohled Lucy
,,Ani nevíš, jak jsem ráda, že vás mám. Hlavně tebe Same." řekla jsem mu, když jsme se vraceli z naší procházky.,,A ja i ostatní sme radi, že máme teba. Predtým som ťa nemal rád, ale teraz si to tu bez teba nedokážem prestaviť." odpověděl mi.
,,Díky. neměli by přidat? Kdo ví co jsou kluci schopní udělat." zasmáli jsme a radši trochu zrychlili.
Doma se naštěstí nic nestalo.
» O týden později «
Maty se už mezitím uzdravil. Byli s Klárou šťastní.Když jsme se dozvěděli, co Matyáš dělá a pomohli jsme mu, monstra částečně přestali přibývat. Bylo jich i tak dost, ale odolali jsme jim.
Tenhle týden jich zase bylo trochu víc a my jsme nevěděli proč.
Pohled Radka
Nevím, jak to funguje. Vždyť se s nimi bavím, sice míň, ale jo, nemůže to být moje chyba. Ona mi chybí a stýská se mi po ní, ale jinak nic jiného nedělám.Přemýšlel jsem o ní čím dál častěji. Chodil jsem po večerech ven, abych přišel na jiné myšlenky.
Pohled Sama
S Klaris som sa už tolko nehadal. Od doby, čo je s Matym ma nechala byť, bolo ji jedno, čo robim.Nieloľko zombie zomrelo a nam naštastie nič nebolo.
Jednou sme sa večer sešli a vraveli sme si o všetkých blbostech. Boli sme tam všeci, až na Ráďu, stále odcházel.
,,Chcel som vam niečo povedať."
Pohled Lucy
,,Se Samem o tom chvíli přemýšlíme, měli by jsme s tím něco udělat." řekla jsem a Klára s Matym se na mě nechápavě podívali.,,Taky jsem si s vámi chtěl o něčem promluvit." pověděl nám.
,,Týká se to Rádi že? Přikývl na mou otázku.
,,Poslední dobou se chová trochu jako předtím Maty, nemyslím, že by si něco dělal. Povídá si s námi pořád, ale v menším množství, je takový uzavřený." pokračovala jsem.
,,Myslím, že ho něco opravdu hodně trápí." doplnil mě Domča.
,,Ano." zazněla moje stručná odpověď.
Teď se ujal slova Sam: ,,Nechci, aby sa v mojej partě niekto len tak pre nič za nič trápil. Idu ho naisť."
,,Půjdu s tebou." vykřikli Dominik s Matym najednou.
,,Nie, pôjdu sam, postarejte sa o holky." odmítl je Sam.
,,Copak myslíš, že se o sebe nedokážeme postarat? To i budeme hlídat je a tahat je z problémů." řekla jsem a všichni jsme se zasmáli.
,,Dobre, tak sa o všetky postaraj Lucy, verim ti." usmál se na mě, dali jsme si pusu a odešel.
,,Na co tak koukáte? Jděte si po svých." odehnala jsem je s úsměvem na tváři.
Pohled Sama
Išel som za Radkom. Nevedel som, priame miesto, kam chodia, ale našťastie nebol moc ďaleko.Sedol som si kúsok od neho a začal s ním hovoriť.
,,Čo sa ti stalo? Robíš ma starosti. Bojím sa, aby si si nezačal niečo robiť, ako predtým Maty."
,,Neboj, řezat se nebudu, ani nic podobného." povedal.
,,To som rád, ale čo sa ti stalo?"
Po chvílu ma odpovedal: ,,Je to minulost, nemá cenu to řešit."
,,To neva, jen mi to povedz. Teda ak to nie je niečo extra súkoromného."
Začal: ,,No, řeknu to zkráceně. Předtím, než vynalezli ten virus, měl jsem jednu přítelkyni, jmenovala se Klárka, jako tvoje sestra. Byla milá, miloval jsem ji, ale musel jsem od ní odjet za rodinou. Dlouho jsem ji neviděl, až mi jednou zavolal kamarád, že.. že...." zesmutněml.
,,Kľud, to bude dobrý." upokojoval som ho.
,,Že jí ti mutanti dostali, nebyla sice mrtvá, ale stala se jednou z nich. Nevěděl jsem, co dál, byl jsem úplně mimo, moje láska už nebyla." rozplakal sa.
Kamaradsky som ho obejmul: ,,Až zistíme, ako z nich urobiť zase ludí, pomôžeme jej, neboj."
Pohled Radka
Sam mi dělal společnost a bylo mi líp.Nechtěl jsem o tom moc mluvit, ale teď se mi ulevilo, když jsem to někomu řekl.
Seděli jsme tam ještě chvíli a potom se vydali zpět do tábora.
ČTEŠ
Game Over [FF StudioMoonTV]
FanfictionJmenuji se Lucy a je mi 16. Vražedné zrůdy zabily moje rodiče a oddělily mě od mojí sestry, která je teď nejspíš po smrti. Nechci jsem na to ani pomýšlet. Zombie apokalypsa začala, a i když se lidé těm monstrózním bytostem snaží bránit, boje mezi ni...