Pohled Lucy
Vzali jsme s sebou potřebné věci, Shiro a vyrazili k vodopádům.Přespali jsme tam dva dny, jelikož jsme květinu nemohli najít a navíc tam bylo krásně. První den Shiro trávil čas s námi, ale druhý den odpoledne mi v duchu řekl:
Jdu se proběhnout, vyvětrat a protáhnout svaly, vrátím se třetí den k večeru, možná už budete v táboře.
Třetí den, jsme došli na jedno určité místo. Cesta byla bez problémů, ale koho jsme tam neviděli, před námi stál ten zlý muž, který předtím držel a věznil mou sestru. Měl vražedný pohled.
Pohled Dominika
Myslel jsem, že lepší už to nemůže být. Moje holka byla úžasná, miloval jsem ji a ona mě a kamarády, kteří mě nikdy nezradí.V tu nejhezčí chvíli, se stala ta nejhorší věc, která mohla. My jsme se pohádali.
Hádal jsem se s mou láskou o úplné blbosti, teď mi to došlo. Ztratil jsem někoho, koho jsem měl rád z celého srdce.
,,Už tě nechci v životě vidět, nenávidím tě! Slyšíš?! Nenávidím!!!" tyhle slova mi v hlavě zněla celou dobu.
Omlouval jsem se jí asi pětkrát, nic nepomohlo, pořád stejná odpověď: ,,Ne!!!" potom už jsem to vzdal.
Prostě jsme pro sebe nebyli souzeni, oba dva si najdeme lepší. Říkal jsem si neustále sám pro sebe, ale nepomáhalo to.
Pohled Sama
,,Myslím, že máme nevyřízené účty kotě." podíval se na mě a v ruce sevřel pevný klacek, spíš kus větve.,,Opovaž se, mi ještě jednou říct takhle nebo nějak podobně a já ti "vyškrábu oči" a potom mi říkej kotě, vole." dochádzali jej nervy, ale slovná zásoba sa jej skôr zväčšovala.
,,Lucy, schovaj sa za mňa." povedal som ji.
,,Vím, že mě chceš chránit a jsem za to moc ráda, ale tohle si musím vyřídit sama." dala ma polibok a išla před muže.
,,Dobre, ale dávaj na seba pozor." robil som si starosti.
Pohled Lucy
,,Takže zase ty. Jak se vůbec po tom všem opovažuješ přijít mi na oči?! Co ti moje sestra udělala, že ses k ní takhle choval?!" byla jsem hodně naštvaná.Odpověděl poněkud klidně a hlavně provokativně: ,,Tvoje sestřička za mnou přišla dobrovolně, neměla jídlo, ani úkryt. Chtěla, abych jí tu nechal. Souhlasil jsem jen proto, že jsem potřeboval služku, ale ona neposlouchala a tak jsem ji svázal a zbil."
,,A co sis myslel?! Že tady bude poslouchat a sloužit nějakýmu blbýmu uchylovi nebo co?!" moje nervy byly na krajíčku.
,,Nejsem žádnej blbej úchyl, ty krávo!!!" odpověděl se zlostí v hlase.
,,Tak a dost! Když to nejde po dobrém vyjednat, dostanu se přes tebe silou." můj pohár klidných myšlenek přetekl a já se to něho pustila.
Vzala jsem ho kolem krku, mírně ho strhla dolů a bouchla ho kolenem do obličeje. To se mu samozřejmě nelíbilo a tak mě přirazil druhou rukou k zemi.
,,Nie, Lucy!" Sam mi chtěl běžet na pomoc.
,,V pohodě, dojdi pro tu květinu, mám ho pod kontrolou." neměla jsem a on to věděl.
Přiběhl a vrazil muži obrovskou ránu do oka, využila jsem jeho dočasné dezorientace a pěstí jsem ho praštila, až se skácel. Ze všech sil jsem ho kopla do žeber. ,,Už se přede mnou a mými přáteli nikdy neukazuj, ublížíš jim a je po tobě!" okřikla jsem ho, když jsme odcházeli.
Pohled Sama
,,Je to pre mňa ponižujúce, keď sa biješ na miesto mňa, to chlapci by sa mali prať za dievčatá a navyše sa perieš pomaly lapšie, ako ja." nemyslel som to zle, dokonce som sa potichu zasmial.,,Je to snad špatně? Beze mě už bys nebyl. Mám se chovat jako nějaká paní domácí, když jsem přežila tolik let tady, mezi zombie?" tak tak sme udržali smiech.
,,Takto som to nemyslel a ty to vieš, náhodou musím uznať, že si s ním poriadne urobila poriadok." teraz už sme smiech neudrželi a zasmáli se i předchozím větám.
Došli sme pre tu danú rostlinu, išli sme zpäť do tábora a cestou si povedali.
ČTEŠ
Game Over [FF StudioMoonTV]
FanfictionJmenuji se Lucy a je mi 16. Vražedné zrůdy zabily moje rodiče a oddělily mě od mojí sestry, která je teď nejspíš po smrti. Nechci jsem na to ani pomýšlet. Zombie apokalypsa začala, a i když se lidé těm monstrózním bytostem snaží bránit, boje mezi ni...