Game Over [FF StudioMoonTV]

13) Sestra je naživu

Pohled Lucy
SEN 1
,,Lucy, pomoz mi, prosím! Zachraň mě!" volal na mě z dálky cizí hlas. Ne, omyl, nebyl cizí... ten hlas... patřil mojí sestře, ale... to je minulost, jen dětská vzpomínka...

SEN 2
Ten vlk, už zase. Běží k vodopádu, skočil skrz něj. Je za ním jakási tajná místnost...

Další den jsem to všechno řekla ostatním a tak jsme se tam vydali. I kdybychom tak nic nenašli, nemáme co ztratit.

Když jsme došli na místo, překvapilo nás zjištění, že za vodopádem byl vážně průchod. Všichni jsme jím prošli a já svůj pohled okamžitě stočila k mladší dívce, která tu byla bezmocně spoutaná.

,,Sestřičko..." vydechla jsem.

V rohu seděla na zemi skrčená a svázaná moje mladší sestra Laura.

Udělala jsem dva kroky k ní a chtěla jít i dál, ale jako vždy se muselo něco zvrtnout.

,,Ne! Je to past!" křikla na mě, ale bylo už pozdě, stála jsem přímo proti cizímu muži.

,,A je s tebou konec, kočičko." pronesl mým směrem se zvráceným úšklebkem, jež se mu usadil na tváři.

Sam a kluci mi chtěli pomoct, ale řekla jsem jim, aby zůstali, kde jsou.

,,Zaprvé mi přestaň říkat kočičko." mluvila jsem zatím klidně. ,,Zadruhé, nevím, jak dlouho si tu mojí sestru držel, ale mohl bys jí dávat aspoň víc jídla." můj vztek se v duchu stupňoval. ,,A zatřetí..." odmlčela jsem se. ,,Už drž hubu ty debile! Co si o sobě myslíš, copak je normální držet tady 14-ti letou holku bez rodiny?!" zařvala jsem na něj a došla mi trpělivost.

Chytla jsem ho za ruku, přehodila na druhou stranu a bouchla s ním o zeď. Dala jsem mu pěstí do oka a do nosu. Kopla jsem ho obrovskou silou do břicha. Zlomila jsem mu asi dvě až tři žebra.

,,Počkej, myslím, že má dost." zastavil mě Sam.

Poznal, že ten chlap má na sobě všude svoji krev a moje další rána by pro něj mohla být opravdu vážná.

Kluci rozvázali Lauru a byli jsme na odchodu, ale ještě jsem řekla: ,,Příště si vyber někoho, kdo je ti víc roven."

,,Kde ses to naučila?"
,,Odkdy to umíš?"
,,Pěkně si s ním zametla."

Jedna věta za druhou se na mě hrnula.

,,Moje příbuzná uměla pár obraných a bojových technik, tohle jsem se naučila sama." odpověděla jsem.

,,Lauro, musíme si toho hodně říct." Cestou domů jsme si řekli všechno o naší minulosti.

Pohled Dominika
Ona byla krásná, mohl jsem na ní oči nechat. Někoho takového jsem ještě neviděl.

Miluju ji od prvního pohledu. Ale co když ona mě nemá ráda? Jaký bude její názor na mě?

Díval jsem se na ní celou cestu a tak jsem zakopl o kořen. Holky se otočili a zasmáli se, povídali si dál.

Maty ke mně přišel: ,,Jsi v poho?"

,,Jo, jo, neboj. Maty, já jsem se asi zamiloval do Laury."

,,Zkus to, hodili by jste se k sobě. Btw, trochu přidám, Klaris je doma sama, jen s Shiro." dělal si trochu starosti o Samovu mladší sestru.

» V táboře «
Maty se šel přivítat s Klárou a Lucy s Shiro, za tu chvíli, co se seznámila s tím vlkem, se s ním neuvěřitelně spřátelila a rozumí mu.

Pohled Laury
,,Lucy, já jsem myslela, že tě ty potvory dostaly, bála jsem se, moc."

,,Já taky, ale teď už je to v pořádku, jsi se mnou, s naší partou. Už tě nikdy neopustím, budu tě chránit." uklidnila mě.

Všichni se mi postupně představili. Matyáš, Radek, Samo, Klárka a Dominik. Domča se trochu červenal, když mi říkal svoje jméno, přišel mi roztomilý.

Šla jsem si sednout na velkou louku, na kraj lesa, kousek od tábora a začala přemýšlet.

Můžu se cítím v bezpečí, za to jsem moc ráda, ale co ten Dominik? Že by se mi líbil? Přijde mi tak moc hezkej, roztomilej... ale ne, nejspíš už někoho má nebo tak něco.

,,Můžu si přisednout?" vyrušil mě hlas... Matyho?