Game Over [FF StudioMoonTV]

11) Rozloučení s Bell

Bell s nimi byla celou dobu, od té chvíle, co jí a Klaris zachránila Lucy.

S ní se hodně rychle skamarádila.

Pohled Lucy
,,Takového psa jsem chtívala od mala, je úžasný Same." hrála jsem si s Bellou.

,,Je to eště štěňa, dostali sme jej pred pol rokom k Vianociam." řekl mi něco o ní.

» O pár dnů později «
Otevřela jsem oči a zahlédla, jak Klaris odchází ze stanu ven.

Asi si jde provětrat hlavu nebo jen tak na procházku.

Vzbudila mě menší panika Sama a Matyho: ,,Kam mohla isť? Čo keď sa jí niečo stane?"ptal se sám sebe. ,,Musíme ji najít." přidal Maty.

,,Šla ven a neboj, jestli je jako ty, nic se jí nestane, vrátí se v pořádku.

Najednou Maty vykřikl: ,,Slyšíte ten šťek a vrčení? Bell někam běží. Ach ne, Klaris!!

Popadl zbraň a odběhl, za ním i Ráďa se Samem.

Chtěla jsem jít za nimi, ale Domča me zastavil. ,,Ne, oni si s tím poradí, ale někdo musí hlídat tábor.

Toužila jsem jim pomoct, ale Dominik měl pravdu, takže jsem zůstala.

Pohled Radka
Přiběhli jsme k místu, odkud vycházel ten zvuk. Klára stála u stromu, před ní Bell a spousta zmutovaných monster.

,,Klaris Pozor!!!" chtěl na ní ze strany skočit jeden pes a Sam se beze zbraně vrhnul před sestru.

Pes od něj dostal pořádnou ránu a svalil se.

Samko se opřel o strom a pomalu klesal k zemi, ruku měl totiž celou od krve, když ho tam ta potvora kousla.

Zastřelil jsem psa, který mého kamaráda pokousal, několik dalších a přiběhl jsem k němu. Byl v bezvědomí a Klára seděla vedle něj.

Maty mezitím postřílel asi pět dalších zvířat a přišel zpět k nám.

,,Musíme ho ihned dostat ke stanu, Lucy se o něj už snad postará. rozhodl a tak jsme ho co nejrychleji to šlo, odnesli domů.

Pohled Dominika
,,Odkliď stolek Domčo, prosím." řekla mi, když zahlédla, jak sem jdou kluci se zraněným Samem.

,,Co jste proboha zase dělali?" zeptal jsem se jich, když ho sem přinesli.

,,Zachránil mi život, ten pes na mňa chcel skočiť, ale on za vrhol medzi nás." vysvětlila mi s pláčem Klára.

Pohled Lucy
,,Všichni, co teď žijí, jsou proti tomuhle viru imunní, takže zombie z něj nebude, ta rána je ale hluboká, asi bude mít jizvu." zkontrolovala jsem jeho stav.

Teď se mi hodila ta desinfekce, vyčistila jsem mu ránu a obvázala ruku.

» Další den odpoledne «
Konečně otevřel oči. ,,Budeš v pořádku zlato" políbila jsem ho na čele.

,,Zachránil si ma, bez teba by som bola mrtva. Mám ťa ráda brat." obejmula ho Klára, v noci skoro nespala, stejně jako já.

» O dva dny později «
Sam už byl v pořádku, občas ho ruka zabolela, ale jinak nic.

Zato Bell mě už třikrát chtěla kousnout.

Co s ní je? Předtím byla vždycky tak přátelská, teď nás všechny nesnáší. Její změna v chování byla náhlá a okamžitá.

,,Pojď, k noze holka." místo toho se proti mě rozeběhla, ještě že měl Samo tak rychlé reflexy.

,,Nie, Bella!" zařval, jak jen mohl. Zastavila se a sedla si kus od nás, blízko k lesu.

,,Chtěla mě zabít, skočila by po mě." nechápala jsem to.

Sam najednou vzal injekci, přiběhl se ke psovi a dal mu ji.

,,Čo to robiš?"

,,Nieje mrtva, len spí. Takéto správanie som už videl, ona vážne mutuje, museli ju nejako nakaziť."

Chvíli si spící fenku prohlížel a ukázal na velký kousanec na krku.

,,Nejde to inak, zabila by nás, musí odtiaľto preč. Kým nenájdeme protilátku, nie je iná možnosť." řekl a odešel.

Uběhlo asi deset minut a Sam nikde, čekali jsme dál, dokud se nevrátil. ,,Som tu, odnesl som ju daleko a nachal ju tam. Bude v poriadku."