Estelle

26

Estelle již několik dnů pronásledovala královský průvod, jak dny ubíhaly začala litovat toho, že jela s nimi. Jelikož dlouho neseděla v sedle, tak ji nohy bolely nemluvě o zádech, proto kdykoliv mohla, chodila po svých. Černá perla ji při každém kroku následovala, ani dívka nemusela držet otěže, aby klisna chodila za ní, bylo zvláštní. Během těchto dnů se mezi nimi utvořilo ohromné pouto, důvěřovali si navzájem, klisna dokonce uměla číst dívčiny myšlenky. Pro obyčejného kolemjdoucího museli vypadat, jako když se znají celý život, nebo že patří k potulným kejklířům, kteří si cvičí zvířata pro své kousky. Nikdo by nevěřil, že klisnu vlastní pouhých pár dnů.

Jedinou výhodou kterou během cesty vražedkyně měla, byl neustálý dohled na svého bratrance tak i na prince. Oni dva si spolu dokonce několikrát povídali. Estelle nikdy nenapadlo, že se oni dva znají nebo dokonce že jsou přátelé. Bylo hezké vidět Envera jak se směje. Dívka věděla že s bratrancem se takto už nikdy nezasměje. Žádný ze strážců si dívky nevšiml, což bylo k pokukání. Královskou rodinu doprovázela první legie! A nikdo si nevšiml černé postavy, která se občas mihla za kopcem.

Esteliiny zásoby jídla a vody klesaly, byla čím dál tím víc nevrlejší, když si neměla s kým povídat. Musela však zůstat skrytá, věděla že toho dost dobře využije. Klisna se zastavila v kroku a zůstala stát. Estelle přestala s očekáváním dýchat, někdo je sledoval. Klisna jen zastříhala ušima zírajíc na les naházejíc se několik yardů od královského průvodu. Vražedkyně se zadívala na stromy, jak nejlépe uměla, ale nespatřila naprosto nic neobvyklého. Mohlo jít jen o laňku nebo prase pobíhající v lese. Koně vojáků nic nepostřehli, dokonce i vojáci zůstávali klidní. Vražedkyně by je mohla varovat, ale tím by se prozradila, navíc jak by jim to pak vysvětlila? Určitě jela náhodou kolem. Estelle napočítala sto vojáků. Pokud to byla skutečná elita královských legií, měli by si s přehledem poradit i bez ní. Klisna dál stříhala uchy, ale nechala se vražedkyní pobídnout dál směrem k lesu. Estelle měla v plánu les objet z druhé strany než vojáci. Ať už tam čekalo cokoliv, mělo to spadeno na královskou rodinu, ne na osamělého jezdce. Jenže v královské družině byl i její bratranec, na kterém ji stále záleželo. Co by si o ní Gwendoline pomyslela?

Vražedkyně si natáhla kápi, měla na sobě svůj oblíbený bojový oblek, za který zaplatila ohromnou sumu a doma ho nechat prostě nemohla. Pořídila si na trhnu i nový černý plášť. Nemluvě o zbraních, které táhla s sebou. Dlouhý meč, krátký meč a osm dýk. Nesměl chybět ani přenosný skládací štít. Jednalo se o mistrovské dílo, bylo jen několik kusů na celém světadíle.

Estelle objela les a naslouchala, všechno kolem zničehonic nepřirozeně ztichlo, dokonce i vítr na chvíli ustal. Dívka se v lese pohybovala v dětství natolik často, aby poznala že ticho tam nikdy není. A když tato chvíle nastane, nevěstí to nic dobrého. Vražedkyně pozorovala stromy, nikde neviděla žádný náznak nebezpečí. Po několika minutovém zkoumání se odhodlala přikrást blíž k lesu. Přece jen měla dívka pravdu, keříky mezi vysokými stromy byly polámané, dokonce mech byl plný stop, někdo tu musel nedávno projít. Estelle pobídla klisnu do kroku, zjistila že polámané keříky byly na několika místech, muselo tu projet několik lidí na koních. Takto útočili jen jediní lidé. Nájezdníci jenž okrádali karavany a zabíjeli jejich majitele. Dívka znovu pobídla koně tentokrát už do klusu, musela zjistit kam se královský průvod dostal, protože jestli je nájezdníci přepadli, tak určitě neměli s nikým slitování. Když byla Estelle mladší, jednou na ně narazila a do konce života na ten den nezapomene. Byly to nelítostní muži, kteří zabíjeli staré, ženy i děti.

Klisna docválala až na druhý konec lesa, kdy se ve stejné chvíli z lesa vyřítilo několik skupin nájezdníků na koních. Všichni to byly muži ozbrojení jen mečem a brněním, které mělo svá nejlepší léta za sebou. Estelle sem tam zahlédla i nějaký štít nebo dokonce kopí. Bylo jich tu přibližně padesát, ale v lese se mohli ukrývat další. Co bylo nejhorší, nikde nebyly vidět lučištníci, nájezdníci vždycky nějaké měli. Vojáci se rychle seskupili do obranné formace kolem královské rodiny. Enver začal pokřikovat na své muže rozkazy a ti ihned uposlechli. Princ Attila se přesunul ke koni své matky a sestry. Estelle znala tuto fintu, zatímco bude část vojáků odrážet útok nájezdníků, zbytek z nich pojede s královskou rodinou do bezpečí. Enver se připojil k princi společně s několika muži. To ho nenapadlo, že se kolem mohou potulovat i další nájezdníci?