36

53 6 1
                                    

Estelle se probudila, ovšem oči se jí nechtěly otevírat, chtěla si užívat tento moment. Moment, kdy byla šťastná. Nevěděla ani, zda princ ještě ležel vedle ní, nebo jestli je druhá polovina postele už úplně studená. Když si vzpomněla na včerejší večer, usmála se. Bylo to nejkrásnější milování, které zažila. Kdykoliv by si to zopakovala znova, ovšem věděla, že se pohybuje na tenkém ledě. Spát s možným následníkem trůnu není jen tak. Kdyby byla zlá, nevzala by si nápoj proti početí, a dítě by si nechala. Bohové. Mít dítě v takto brzkém věku, se jí příčilo. Nebyla na to připravená a v nejbližších letech určitě také nebude. S její profesí to nebylo možné. Nikdy o dítěti nesnila, ale také ho nechtěla. Vždycky to bylo takové neutrální nutkání. Až do teď, bylo by nádherné mít někoho, kdo se o vás ve stáří postará, a bude vás milovat, už jen proto že dýcháte. Měla ještě před sebou celý život. Tak proč si ho komplikovat dítětem?

Trochu pootočila hlavu, a pomalu otevřela oči. Cítila se tak odpočatá, jako nikdy. Pár centimetrů od sebe, spatřila polonahého prince. Smaragrové oči ji s očekáváním pozorovaly. Nemluvě o kouzelném úsměvu, který se mu objevil na rtech, ve chvíli i se na něj podívala.
Neušlo jí, že má peřinu na sobě pouze od pasu dolů, takže měla nádherný výhled na jeho krásné vypracované břicho.

S kočičí grácií mu pohled opětovala. On však zatím nic neříkal, jen na sebe beze slova zírali. Nepotřebovali slova, aby mezi sebou komunikovali. Stačila jim přítomnost toho druhého.

,,Jsi tak nádherná, když spíš." Vydechl poraženě princ. Rukou odhrnul vražedkyni neposedný pramen vlasů, který jí spadl do očí. Ani jednou se nepodíval na její odhalená ramena.
Estelle se kousla do spodního rtu. Princův dotek ji natolik rozhodil, že by se na něj opět nejraději vrhla.
Zvedla svou ruku, aby tu jeho zachytila. Potřebovala se ho dotknout.  Aby se usjitila, že je skutečný.

EstelleKde žijí příběhy. Začni objevovat