Estelle

37

Poznámka autorky: Dnes výjimečně druhá kapitola, když jsou ty Velikonoce 😀. Věnováno mým věrným čtenářům ❤.

Král se rozhodl uspořádat rytířské klání, což byla jedna ze slavnostní, která se každoročně konala. Khaan to měl již předem promyšlené. Věděl, že jeho hosté milovali takovéto události, proto počkal, až dorazí na hrad, aby je mohl ohromit. Ale letos to nebudou pouhé rytířské zápasy. Každoroční rutina byla nudná, lidé tam chodili, jen z povinnosti.

Král si potřeboval udržet přízeň svých poddaných, proto vymyslel i několik dalších soutěží. Nemluvě o několika dopisech či osobních stížností, které byly adresované přímo samotnému vladaři. Všichni se ptali na totéž,
proč se nekonala rytířská slavnost.
Nemohl jim říct pravdu, chtěl aby to bylo překvapení, a to pro všechny.

Po snídani si nechal zavolat svého osobního komorného. Jednalo se o postaršího muže se šedivými vlasy. Za pár let měl jít do penze, ovšem král si nedokázal představit lepšího komorného. Splnil každý jeho rozkaz, dokonce měl i užitečné rady, když o ně král požádal. Sloužil na hradě již od začátku jeho vlády. A jelikož se osvědčil, jako schopný a velice chytrý, vzal ho pod svá křídla.

Komorník během okamžiku dorazil do trůního sálu. Mohli tu otevřeně mluvit, jelikož tu byly sami. Dokonce i stráže stáli z druhé strany dveří.

,,Můj pane," hluboce se poklonil komorník, i přes svůj věk. Kéž by celé služebnictvo bylo stejně ochotné, jako on, pomyslel si král.

,,Nech vyhlásit již dlouho očekávaný rytířský turnaj, bude se konat za dva dny. Přihlásit se může jakýkoliv statný voják či bojovník, ovšem musí zaplatit   sto zlatých, což je směšná částka, vzhledem k jejich platům." Promluvil chraplavým hlasem král, ještě pořád se vzpamatovával z oslav svatby svého prvorozeného syna. I přestože moc alkoholu nevypil, už nebyl nejmladší a každé ponocování si vyžádalo svou daň. 

,,Celkem bude šest disciplín, žádná z nich nebude předem oznámena. Za dva dny proběhne seznamovací ceremoniál zde na nádvoří."  Přemýšlel, zda všechny požadavky, které pečlivě vymýšlel již několik dní, řekl.

,,Považujte věc za vyřízenou, ale se vší úctou, můj pane, když se chtít účastnit    někdo z vašich dětí, či někdo z družiny vedlejšího království?" Svůj pohled ani jednou nezvedl ke králově hlavě. Nejvýše se podíval na královy ramena. Taková byla etiketa, každý ji musel dodržovat.

,,Právě proto se jedná o velkolepou událost." Záludně se pousmál král. Chtěl tím otestovat schopnosti všech známých vojáků ve své zemi a porovnat tak jejich schopnosti společně s ostatními. Měl i svůj skrytý záměr, který nikomu neprozradí, dokonce ani svým radcům, kteří budou posuzovat a vyhodnocovat výsledky všech účastníků.

Komorník se na souhlas opět poklonil a král ho pouhým kývnutím propustil. Měl již vše tak dokonale promyšlené, prošel každý detail, všechno bude vycházet tak jak má.

Zlověstně se usmál a nechal svolat královské zbrojmistry. Bylo nutné připravit tréninkové cvičiště a nadále různá prostranství pro nadcházejících šest úkolů. 

Soutěže zaberou týden, což je stejná doba, jako se zde zdrží hosté, jež dostali pozvání na svatbu.