On My Own - Larry

Eleven

Celý následující měsíc probíhal ve stejném duchu, vše pořád a pořád dokola.
Zayn s Niallem už byli dost naštvaní. Liam s Megan se na druhou stranu snažili Harryho chápat, ale bylo to čím dál těžší, protože i když se s nimi stále bavil, už to nebylo jako dřív. Změnilo se to z jediného důvodu- Louis. Louis Tomlinson.

- - -

„Harry!" zavolala Megan, když uviděla, jak se kudrnáč na chodbě převléká do bundy, a rychle míří směrem k východu.
Harry se otočil, pozvedl obočí a vydal se směrem ke dveřím, zpomalujíc, aby ho stihla kamarádka dohnat.

„Děje se něco?" zeptal se, když se mu objevila po boku, „pospíchám, Meg."

„Pospícháš?" opakovala udýchaně Megan, když ho doběhla, „chtěla jsem se tě zeptat, jestli s námi dnes nepůjdeš do kavárny? Už týden jsi tam nebyl a to jsi to byl obvykle ty, kdo nikdy nevynechává."

„Dnes nemám čas, víš," pokrčil na ni omluvně rameny, „už jsem si něco domluvil s Louisem. Je vážně strašně fajn, vůbec není takový, jaký se zdá. Umí vážně dobře kreslit a jeho rodina je-"

Dál už to Meg neslyšela. Zamumlala tiché rozloučení a nechala kudrnáče jít. Koneckonců, je to jeho volný čas.

- - -

Niall, Zayn a Harry byli zrovna ve škole uprostřed horlivého rozhovoru, když Liam se smíchem přerušil téma.

„Lidi, dneska u mě doma, dáme filmový večer, co vy na to?"

Niallovi se rozzářily oči nadšením, když začal splašeně kývat hlavou. Zayn se zasmál a přehodil mu ruku kolem ramen.
„Taky půjdu- zní to skvěle. Ale nepočítejte s romanťárnama, chci nějaký pořádný horor, panstvo," zazubil se, „půjdeme rovnou po škole, nebo..?" drknul do kudrnáče.

Harry provinile sklopil hlavu, ale zároveň se nemohl přestat usmívat.
„Je mi to fakt líto, ale-"

„-Ale už jdeš někam s Louisem sráčem Tomlinsonem, že?" zavrčel dopáleně Niall.

Harry se zamračil. „Takhle už mu neříkej. Kdybyste ho poznali, věděli byste, o čem mluvím. Ani jste mu nedali šanci."

„Protože si věříme navzájem, Hazzo. Nepotřebujeme nikoho dalšího do party, takhle je to přesně jak to má být," gestikuloval Liam, „nikdy před tím jsem neměl lepší přátelé než vás. Beru vás v podstatě jako svou druhou rodinu."

Niall zacukroval a poplácal ho dlaní po tváři. „Och, ty cukrouši, my tě taky zbožňujeme," zazubil se. Poté se ale obrátil na Harryho a jeho úsměv ztuhl. Znovu si hlasitě povzdechl.

„Neodložil bys to? Kvůli nám? Meg půjde určitě taky. No tak, jednou se na něj vykašli a pojď s námi. Už nechodíš ani do kavárny."

„Chodím s vámi do kavárny," protestoval Harry, „zbožňuju ji," namítl.

„Nebyls tam dva týdny, Harry," připomněl mu Liam.

„Nebylo teď moc času," pokrčil Harry rameny, „už nic neříkejte, brzo půjdu s vámi, slibuju, nebo třeba uděláme filmový večer u mě. Uvidíte- ale dneska už jsem prostě domluvený s ním."

Nezdálo se to moc věrohodné, ale věřili mu, protože to pořád byl jejich Harry.

- - -

V pátek třetího týdne si Harry konečně našel čas na své přátelé. Po škole s nimi zašel do kavárny a všichni byli nadšení, protože se to zdálo být jako před tím a oni doufali, že to tak i zůstane.
Jenže po chvíli rozhovorů a smíchu Harry skončil na telefonu a nebylo vůbec těžké si domyslet, komu asi tak píše.