Nineteen

463 58 71
                                    

Flashback

Uplynul další měsíc od dohody mezi Tanjou a ostatními členy party. Jeremy i Bethany začali Louise ignorovat, zatímco Damien, Jack a Trisha, ho už pouze pomlouvali za zády.

Louis nechápal tu změnu. Byl sice rád, že skončila série Jeremyho úkolů, ale připadal si tak ještě víc sám.
Jediný, kdo se s ním pořád bavil, byla Tanja.

Když se jí ptal, proč ho ostatní ignorují, vždy jen rychle změnila téma. Louis cítil, že je to takhle špatně, ale netušil, co se vlastně stalo.

Ne, tohle nemohlo fungovat příliš dlouho. Ať už Tanje takový plán ze začátku připadal sebechytřejší, nefungovalo to a už si to uvědomovala.

V Jeremyho partě bylo příliš toxických lidí. Lidí, s kterými když se člověk jednou zaplete, je téměř nemožné se s nimi přestat bavit.

A jak všichni z party předpokládaly, byla to skutečně jen otázka času, než se slib rozpadl.

Bethany byla čím dál víc naštvaná, přátelství mezi ní a Tanjou už nebylo jako před hádkou. Jako kdyby jí Tanja dávala naschvál co nejvíc najevo, že raději tráví čas s Louisem, než s ní.
Bethany něco takového nesla víc než jen těžce. Zvlášť, když si dobře uvědomovala, že kdyby se doopravdy stalo něco vážného, Tanja by byla ta jediná, co by jí zůstala po boku.

Toho dne se s ní ale znovu pohádala. Už dál nedokázala nést to, že to Tanja je teď ten, kdo má navrch.

- - -

„Chci dát Louisovi úkol," prohlásila zničehonic Bethany.

Všichni z Jeremyho party se právě společně loudali směrem od školy, dokonce i Louis šel tentokrát s nimi. Vždy se držel v dosahu s ostatními, ale protože právě něco hledal na dně batohu a zdržel se, nemohl slyšet, co říkají.

Tanja se zastavila na místě, zbytek party chvíli po ní.

„Děláš si srandu, Bethany?" zamračila se na ni, „myslela jsem, že máme dohodu- už žádné pitomé úkoly."

„Je to jen poslední úkol, Tan. Něco jako uzavření toho všeho. Pak už s námi bude moct i na naše místo, klidně s námi bude moct chodit všude, kde jen bude chtít. Ale chci poslední úkol," rozhodla vážným hlasem, „souhlasíte se mnou?" střelila pohledem po ostatních.

Všichni upřeli pohled za Bethany, po chvíli se i ona sama otočila.
Louis je doběhl. Nervózně se usmíval, jednou rukou stále šátral v tašce.

„Uhm," odkašlal si, „asi jsem si zapomněl v lavici mobil. Počkáte na mě? Vezme to jen chvíli, slibuju."

Bethany na tváři vykouzlila medový úsměv.
„Jasně, že počkáme. Klidně si dej na čas, budeme tady," houkla na něj.

Louis se na ni vděčně usmál a rozběhl se zpět směrem ke škole.

Bethany si pohrdavě odfrkla a otočila se zpátky k ostatním.
„Tak souhlasíte se mnou? Poslední úkol pro Louise?" pozvedla obočí.

Všichni téměř naráz přikývli.
Tanja otevřela pusu překvapením a zrudla vzteky.

„Děláte si kurva srandu?" křikla na ně rozzuřeně, „vždyť jsem se domluvili na tom, že s tím je konec!"

„A vždyť taky bude!" skočil jí do toho naštvaně Jeremy, „slyšelas, ne? Bude to přece poslední úkol."

„Nesouhlasím s tím. Je to celé špatně," obořila se na ně Tanja. Každému se zvlášť podívala do tváře, ale ať si to přála sebevíc, nikdo se k ní nepřidal. Nikdo s ní nesouhlasil.

On My Own - LarryKde žijí příběhy. Začni objevovat