On My Own - Larry

Twenty Three

Na obrazovku televize vyskočil první řádek s titulky, film skončil. Všichni i přesto dál zůstávali u televize, dokud se v kuchyni neobjevili i tři zbývající členové skupiny.

Jakmile přišel Zayn, Niall energicky vyskočil ze sedačky a pořádně mu vynadal za svou probdělou noc. Vzhledem k tomu, že byl Zayn pořád rozespalý, jen pomalu přikyvoval a koukal do zdi, absolutně nevnímajíc jeho slova.
Za chvíli se dole objevil i Liam s Megan, kteří se rychle nasnídali a dali se do organizování dne.

V plánu bylo pouze jít do půjčovny pro lyže a snowboardy, popřípadě se projít směrem k horám a vlekům. Nic velkého, všichni se cítili na líný den strávený u filmů na pohovce.

Jakmile se začaly oblékat první bundy a boty, Harry znervózněl. Louis stále ležel a nevypadalo to, že by byl schopný zvládnout jakoukoli cestu.

„Lidi?"
Harry lehce rukou naznačil, aby šli trochu stranou, když zvedli hlavy.

„Asi už jste si všimli, že Louis neměl zrovna svojí noc. Nejsem si jistý, ale myslím, že vůbec nespal," vysvětlil jim stručně Harry, „jde o to- stejně se jde jen do půjčovny, ne? Nemohli byste mi vzít věci, co si beru vždycky a jeden pár navíc pro Louise? Raději bych tu s ním zůstal, navíc je to jen první den, času je ještě dost. Počkali bychom tu na vás a nastahovali filmy, než se vrátíte," navrhl jim.

Všichni se po sobě několikrát podívali, než promluvil Liam.

„Fajn. Nevidím problém, ne?" podíval se po ostatních, kteří jen souhlasně pokývali.

„Díky," usmál se s úlevou Harry, „tak se uvidíme za chvíli."

„Jasně, tak zatím," zamával Niall.

Všichni se dooblékli a za chvíli už se za nimi zavřeli dveře.

Harry se otočil a vydal se zpět do obývacího pokoje.

- - -

Celou dobu, co na televizi hrál film, bojoval Louis s přívaly spánku. Vzhůru ho držely myšlenky, které nemohl vyhnat z hlavy, ale hlavně ta jedna jediná- co mám dělat?

Tušil, že pokud všemu nechá volný průběh, bude se probdělá noc opakovat, a to nebylo zrovna něco, co by měl na seznamu přání. Taky by se mohlo stát, že by usnul a udělal Harrymu divadlo, což byla další věc, které se chtěl za každou cenu vyhnout.

Jistě, možná by usnul, vyspal se, ráno by se probudil a všechno by bylo v pořádku, ale jak moc mohl s něčím takovým vlastně počítat?

Tiše si povzdechl.

Niallova chata bylo nádherné místo v ještě krásnější přírodě a on nechtěl ostatním ničit zážitky, jenže ani nebyl připravený sjíždět svah v polospánku. Všechno se zdálo být nebezpečné v polospánku a nakonec- nejspíš to i byla pravda. Každý potřebuje spát.
A to byl přesně ten důvod, kvůli kterému se Louis rozhodl pro to nejvíc nepříjemné, ale nejvíc účinné, řešení.

Celá skupina už byla nejspíš okolo hodiny pryč, jen Harry s ním zůstal.

Louis by nemohl ani za boha popsat, jak trapně se cítil, že kvůli němu zůstal, ale na druhou stranu mu byl vděčný. O to víc ho ničilo, co musel udělat.

„Harry," vyhrkl najednou. Nervózně obrátil hlavou k druhému chlapci a čekal, až si získá jeho pozornost.

Harry se dál koukal do notebooku, jen zamumlal tiché pobídnutí, aby Louis řekl, co má na srdci.

„Potřebuju s tebou o něčem mluvit."

„Jasně, jen mluv," pokýval Harry hlavou, dál zaujatě sledoval obrazovku, rychle klepajíc do klávesnice.